Stěžejní úřady bijí na poplach, chybí jim odborníci i finance. Očekává se od nich rychlost a kvalitně odvedená práce. Ale mají na to podmínky? Energetický regulační úřad (ERÚ) i Dopravní a energetický stavební úřad (DESÚ) kritizují podmínky svého fungování.
Personální nedostatek odborníků i drhnoucí finance, to je dvojice nejvýraznějších problémů, se kterou se oba stěžejní úřady potýkají. Dopravní a energetický stavební úřad vznikl začátkem loňského roku a v Česku má na starosti stavby strategického významu, ať už silniční, železniční nebo energetické. Spadají pod něj také drobnější projekty.
Personální změny
Pro to, aby DESÚ zvládal svou činnost v očekávaných parametrech, zejména tedy rychle a kvalitně, je potřeba podle ředitele Martina Kozáka 135 systemizovaných míst. Oproti předpokládanému stavu k 1. lednu chybí obsadit podle Kozáka 27 míst, což se aktuálně v rámci fungování úřadu začíná projevovat. „ A to i s ohledem na skutečnost, že přes 100 systemizovaných míst je již obsazeno a další místa budou obsazena v následujících měsících,“ uvedl s tím, že jde o nástupy v květnu a červnu.
Kozák dodal, že vzhledem k tomu, že pro rok 2025 nedošlo k navýšení počtu míst, jak bylo původně předpokládáno, úřad sáhl k personálním změnám. Konkrétně šlo zejména o redukci počtu na úrovni ředitelů odborů. Zároveň to podle Kozáka klade větší míru zodpovědnosti na vedoucí jednotlivých oddělení a posiluje to koordinační a metodickou úlohu ředitele úřadu.
Jaderné zdroje i vysokorychlostní tratě
„Uvedené změny však byly nezbytné s ohledem na potřebu zajištění kapacity v oblasti referentů a překlenutí období, než se podaří dosáhnout předpokládaného cílového stavu 135 systemizovaných míst v roce 2025, respektive 158 systemizovaných míst v následujících obdobích,“ sdělil Ekonomickému deníku.
Nastavený počet pracovních míst navíc nereflektuje novou agendu v souvislosti s realizací staveb nových bloků jaderných elektráren a staveb malých modulárních reaktorů. Pro zvládnutí této agendy bude potřeba podle Kozáka dalších 16 nových systemizovaných míst a dalších pět si vyžádají projekty vysokorychlostních tratí.
Mohlo by vás zajímat
Reklama v metru
Od vzniku Dopravního a energetického stavebního úřadu se zároveň diskutuje o rozšiřování působnosti úřadu, což může mít v budoucnu významný dopad na jeho konečnou velikost a podobu.
Úřad kromě zásadních staveb vytěžují i mnohem méně rozsáhlé projekty. Nedávno řešil například i multimediální systém umístěný v tunelech pražského metra. Důvodem je to, že je metro „stavbou dráhy“, spadá tedy pod vyhrazené stavby. Dříve by přitom takovou stavbu řešil pražský magistrát.
Redukce staveb
Podobné případy si už vyžádaly i reakci úřadu. Jeho jednotlivé útvary mají podle Kozáka identifikovat možná zefektivnění a zaměřit se na nedostatky stávající právní úpravy. Tématem další diskuze v rámci DESÚ bude podle něj i otázka možného rozšíření výčtu staveb, které nevyžadují povolení. Má to jedno ale, poměrně často podle ředitele Kozáka dochází i při realizaci „malých“ staveb k větším zásahům do konstrukcí stávajících staveb, což aplikaci „volného“ režimu vylučuje.
K nabírání kvalifikovaných specialistů, kdy je třeba věnovat čas a prostor absolventům či lidem mimo obor Kozák uvádí, že je náročné, nicméně v podmínkách Dopravního a energetického stavebního úřadu se zatím uspokojivě daří. „Aktuálně máme stále volná místa v případě specialistů staveb pozemních komunikací a specialistů energetických a průmyslových staveb,“ dodal.
Zlepšení se nedá čekat
Výhledy do budoucna už tak příznivé ale nejsou. Na trhu práce nelze v případě úředníků stavebních úřadů nelze očekávat výrazné zlepšení situace a nepochybně bude v budoucnu čím dál tím složitější je shánět. „Větší pozornost je tak třeba věnovat zefektivňování a zjednodušování procesů v rámci úřadu, klást větší důraz na digitalizaci procesů, práci s digitálními daty a využití AI,“ podotýká.
Podstatné je podle Kozáka také průběžné vyhodnocování, zjednodušování a zefektivňování legislativy. „Pro samotné zatraktivnění práce na stavebním úřadu je pak patrně zásadní zajištění větší dynamiky a flexibility státní služby a více peněz na platové prostředky,“ konstatoval.
Kvalitní úřednické know-how
Na nedostatek kvalifikovaných pracovníků upozornil na konferenci Ekonomického deníku a České justice na téma Právo a energetika člen představenstva společnosti SSI Energy Marek Tabašek.
Problém s nedostatkem kvalifikovaných lidí v energetice jmenoval i řídící partner White & Case Vít Stehlík. Energetické zdroje, konkrétně například plynové elektrárny, je podle něj potřeba povolovat a postavit. Dostanou se do kompetence Dopravního a energetického stavebního úřadu, kde se koncentruje podle Stehlíka „kvalitní úřednické know-how“.
„DESÚ už toho má tolik na stole a jde o nejsložitější případy. Musíme myslet i na to, aby to byl někdo schopen odpovolovat,“ upozornil Stehlík.
Obrovský dluh
Jak Stehlík dále upozornil, u staveb platí pořádkové lhůty a ty úředníci, „i kdyby se rozkrájeli“, nemusí stihnout. „Tady si myslím, že je obrovský dluh. Je potřeba systém povolování podpořit i personálně, jakýmkoliv způsobem. Tam se peníze neztratí,“ dodal.
Kvalitní práce se mnohonásobně vyplatí. Pomoc by podle něj potřeboval i ERÚ. „Má čím dál tím složitější a širší agendu,“ podotkl na konferenci Stehlík. Myslí si také, že státní správa se musí lépe vybavit.
Nárůst nákladů
Energetický regulační úřad se potýká také s financemi. Současný poplatek, který slouží na pokrytí nákladů úřadu, se neměnil od roku 2016 a podle mluvčího ERÚ Michala Keborta nepokrývá náklady na zabezpečení činnosti úřadu.
Za devět let se přitom výrazně rozšířil okruh činností, kterými se regulátor zabývá a výrazně rostla inflace, která se projevuje v nárůstu výdajů. „Kromě toho rovněž poklesla spotřeba plynu v posledních letech, v jejímž důsledku došlo k reálnému snížení příjmu z poplatku, který je v plynárenství navázán na spotřebu a v elektřině na odběrná místa,“ sdělil Ekonomickému deníku Kebort.
Nedostatkové zboží
Úřad přitom spolu s novými povinnostmi zintenzivnil náborovou činnost, klíčové je podle mluvčího obsazení volných pozic a odborné posílení úřadu. Kromě standardního zveřejňování volných míst na pracovních portálech nebo sociálních sítích ERÚ klade úřad podle Keborta důraz na rozvíjení spolupráce s vysokými školami a oslovováním absolventů.
Aktuálně v úřadu pracuje celkem 252 zaměstnanců, jde o počet bez pěti členů Rady. Volných je 27 míst. Nejobtížnější je podle mluvčího shánět odborníky na regulaci, jde o technicky a ekonomicky vzdělané experty, a na energetické právo. Jsou to podle něj velice specifické činnosti, v drtivé většině s nutným vysokoškolským vzděláním.
Málo adeptů
„Vhodných adeptů je na trhu velmi málo a konkurencí je nám soukromý sektor, zejména energetické společnosti, které poskytují výhodnější platové podmínky. Zároveň pozice na ERÚ mnohdy představují větší nároky a odpovědnost než v soukromém sektoru,“ poznamenal Kebort.
Mimo shánění nových pracovníků se klade podle mluvčího i důraz na zvýšení efektivity v rámci úřadu, což mimo jiné vyžaduje investice do techniky a digitalizace. V souvislosti s financováním regulátora je proto aktuálním tématem návrh nařízení vlády, kterým se má zvýšit poplatek na jeho činnost.
V letošním roce jsou plánované výdaje úřadu ve výši 360,6 milionu korun, výdaje na platy a ostatní platby včetně pojistného 268, 4 milionu korun. V roce 2024 byly výdaje ve výši 305,6 milionu korun a výdaje na platy a ostatní platby včetně pojistného 248,2 milionu korun. V roce 2023 dosáhly celkové výdaje 306,6 milionu korun a výdaje na platy a ostatní platby včetně pojistného 251 milionů korun.
