Poslanci vládní koalice se včera dohadovali s opozicí o tom, zda a za jakých podmínek budou hutě, výrobci oceli a další firmy povinně přispívat svým zaměstnancům na penzi. Rezolutní nesouhlas vyslovilo hnutí SPD.

Zaměstnanci, pracujících v rizikových profesích, obnášejících chlad nebo naopak velké teplo, vibrace a velkou fyzickou zátěž, na něž se nevztahuje vládní důchodová reforma umožňující dřívější odchod do důchodu, by mohli začít dostávat od zaměstnavatele každý měsíc příspěvek na penzijní připojištění či spoření, a to ve výši čtyř procent jejich měsíčního vyměřovacího základu. Podmínkou bude odpracovat nejméně tři směny měsíčně. Zaměstnancům by to mělo umožnit odejít dříve do takzvaného předdůchodu.

Místo 3 procent 4

Poslanci včera ve druhém čtení do poslaneckého návrhu, pod níž jsou podepsáni poslanci STAN, ODS, KDU-ČSL a TOP 09, zapracovali řadu pozměňovacích návrhů, z nichž dva, jeden technický a druhý obsahově významný, byly na začátku dubna projednány v rozpočtovém výboru. Tím druhým bylo sjednocení podmínek pro přiznání zaměstnavatelského příspěvku, a to především kvůli administrativní zátěži pro firmy, a shodlo se na něm ANO i STAN.

Původně totiž návrh dělil zaměstnance takzvané třetí kategorie rizik, kam patří například zaměstnanci hutního a ocelářského průmyslu, na dvě skupiny podle počtu odpracovaných směn a tomu odpovídaly i dvě různé sazby příspěvku. Od tří do deseti směn měsíčně měla firma zaměstnanci na jeho účet u penzijní společnosti přidat tři procenta jeho měsíčního vyměřovacího základu, od 11 směn výše pak čtyři procenta. Povinný příspěvek by se měl týkat zhruba 108 tisíc zaměstnanců.

Mohlo by vás zajímat

ANO: náhražka za důchodovou reformu

„Zákon o povinném příspěvku na produkty spoření na stáří se týká skupiny lidí, kteří ještě před pár měsíci zcela oprávněně očekávali, že jejich situace bude řešena novelou důchodového zákona…Naděje této skupiny občanů pohasla ve druhém čtení údajné důchodové reformy, když vláda Petra Fialy změnila svou vlastní novelu a omezila snížení důchodového věku pouze na zaměstnance, kteří vykonávají práci zařazenou do čtvrté rizikové skupiny,“ uvedla místopředsedkyně rozpočtového výboru a stínová ministryně financí Alena Schillerová (ANO) v úvodu sněmovní rozpravy. Dodala, že vláda slíbila řešení pro tuto kategorii zaměstnanců do konce roku, ale žádné nedodala. Zmíněný zákon podle ní situaci těchto zaměstnanců neřeší, mnoho zaměstnavatelů už svým lidem platí dokonce více.  

Poslanci se ke 3. čtení návrhu Zákona o povinném příspěvku zaměstnavatele na produkty spoření na stáří sejdou nejdříve v květnu. Foto: Poslanecká sněmovna

Komu to prospěje?

„Otázkou zůstává, kdo si na základě předložené normy vlastně polepší a jak,“ uvedla dále Schillerová v souvislosti se svou výtkou, že předkladatelé opomíjí regionální dopady, nepracují s věkovou strukturou dotčených zaměstnanců a že není známo, kolik z nich má nějaká spořicí produkt na stáří.

Hlavním cílem zákona je podle předkladatelů umožnit zaměstnancům, aby si mohli našetřit a jít do takzvaného předdůchodu, který znamená nižší výplatu než standardní důchod.

STAN a opoziční ANO prosadily do návrhu odložení platnosti zákona, původně plánované na letošní červenec, na příští rok.

Piráti: snižme poplatky u penzijních fondů

Poslankyně Olga Richterová (Piráti) představila návrh na snížení maximálních poplatků za správu aktiv v účastnickém fondu z jednoho procenta na 0,4 procenta z průměrné roční hodnoty fondového vlastního kapitálu v účastnickém fondu a maximální účtovaný poplatek za zhodnocení majetku v účastnickém fondu na 10 procent.  Za správu aktiv u transformovaných fondů by si jejich správci měli místo 0,8 procenta brát jen 0,4 procenta. Návrh Piráti odůvodňují tím, že poplatky za správu aktiv a obchodování s cennými papíry se neustále snižují, ale v Česku se to ve srovnání se zahraničím skoro neprojevuje. Piráti by také chtěli, aby mohly penzijní fondy investovat do aktiv rizikového kapitálu a akcií firem nekotovaných na burze.

Pokuta až 2 miliony

Zákonná předloha také navrhuje povinnost zaměstnavatele informovat o možnosti tento příspěvek pobírat, vystavit zaměstnanci potvrzení o zaplacení tohoto příspěvku a zakotvuje také pokuty za porušení těchto pravidel, a to až do dvou milionů korun.

Hnutí SPD: návrh zákona odmítáme

Jak uvedla poslankyně za SPD Lucie Šafránková, hnutí zavedení povinného příspěvku zaměstnavatele pro spoření v penzijních fondech dlouhodobě a principiálně odmítá. „Nepodpoříme jej a za vhodné řešení nepovažujeme ani případné kosmetické úpravy pomocí pozměňovacích návrhů. Naopak za nejvhodnější považujeme tento zákon zamítnout,“ uvedla Šafránková. Jde podle ní o další podraz na asi 100 tisíc zaměstnanců, kteří měli mít nárok na dřívější odchod do řádného a plnohodnotného, nekráceného starobního důchodu.