Česká republika požádá Evropskou komisi a Radu Evropské unie o uvolnění rozpočtových pravidel kvůli financování zvýšených výdajů na obranu. Uvedlo to ministerstvo financí.
Požádalo už 12 zemí
Záměr žádat o aktivaci takzvané národní únikové doložky už Evropské komisi oznámilo. S uvolněním rozpočtových pravidel kvůli investicím do obrany počítá plán na zvýšení obranyschopnosti EU nazvaný ReArm, který Evropská komise představila v březnu.
Evropská komise večer uvedla, že k dnešnímu dni požádalo o aktivaci únikové doložky z Paktu stability a růstu 12 zemí, mezi nimi například Německo, Polsko, Maďarsko, Estonsko či Finsko. Česko to plánuje učinit také.
„Evropskou komisi a Radu EU budeme, společně s dalšími členskými zeměmi EU, žádat o aktivaci únikové doložky z titulu navýšení výdajů na obranu,“ řekl ČTK Stefan Fous z tiskového odboru ministerstva financí.
Podle evropských pravidel by ale žádost měla přijít do konce dubna. Podle místopředsedy Evropské komise pro ekonomiku Valdise Dombrovskise bude komise i nadále usilovat o to, aby tato koordinovaná rozpočtová flexibilita pomáhala zemím EU s přechodem „na vyšší obranné výdaje při zachování zdravých rozpočtových politik“.
Mohlo by vás zajímat
Až 800 miliard eur na obranu
Evropská komise v březnu zveřejnila detaily plánu na zvýšení obranyschopnosti Evropské unie nazvaného ReArm Europe/Readiness 2030. Ten by mohl podle komise pomoci nalézt až dalších Zbrojení za každou cenu? Česko tlačí na Brusel kvůli obranným výdajům (20 bilionů korun) na obranu díky volnějším rozpočtovým pravidlům a také novému plánu půjček ve výši až 150 miliard eur. Plán reaguje na pokračující ruskou agresi vůči Ukrajině i na větší tlak ze strany Spojených států, aby se evropští členové Severoatlantické aliance víc podíleli na zajištění kolektivní bezpečnosti NATO.
Národní úpravu rozpočtových pravidel kvůli obranným výdajům přijala minulý týden Sněmovna. Do výdajových limitů, ke kterým zavazuje vlády zákon o rozpočtové odpovědnosti, se v letech 2026 až 2033 nebude započítávat rozdíl mezi dvěma procenty hrubého domácího produktu (HDP) a skutečným objemem výdajů na obranu. Dvě procenta HDP jsou spodní limit obranných výdajů, který je v Česku stanoven zákonem. Země této úrovně dosáhla loni.
Podle dřívějšího vyjádření premiéra Petra Fialy (ODS) byl měl v příštím roce obranný rozpočet představovat 2,2 procenta HDP, a v dalších letech se zvyšovat o 0,2 procenta HDP ročně. V roce 2030 by mělo Česko na obranu vydávat tři procenta HDP. Zvýšení peněz na obranu je podle premiéra nezbytné vzhledem k bezpečnostní situaci ve světě.
Vláda schválila rozpočtovou strategii na roky 2026-2028
Vláda včera na svém jednání schválila Rozpočtovou strategii sektoru veřejných institucí České republiky na roky 2026 až 2028. Dokument obsahuje výdajové rámce, tedy maximální výdaje státního rozpočtu a státních fondů na následující tři roky a je klíčový pro přípravu státního rozpočtu na příští rok.
„Schválením strategie prakticky začínají práce na novém rozpočtu. Tato vláda snižuje deficity veřejných financí a bude se stejným závazkem přistupovat i k přípravě rozpočtu na rok 2026. Naším cílem je strukturální schodek českých veřejných financí na úrovni 1 procenta HDP nejpozději v roce 2028 a ten drží i právě schválená střednědobá rozpočtová strategie. Nicméně, je to nastavená trajektorie a pro její dosažení bude potřeba v konsolidaci pokračovat dalšími kroky, které budou na příští vládě,“ řekl ministr financí Zbyněk Stanjura.
Výši výdajových rámců, tedy maximálních výdajů státního rozpočtu a státních fondů na následující tři roky, stanovilo ministerstvo financí v souladu se zákonem o pravidlech rozpočtové odpovědnosti a evropským fiskálním pravidlem. Dodržení zákonných postupů potvrdila Národní rozpočtová rada.
Se zvýšenými výdaji na obranu se počítá
Pro rok 2026 činí konsolidovaný hotovostní výdajový rámec státního rozpočtu a státních fondů celkem 2 438 miliard korun, pro rok 2027 celkem 2 469 miliard korun a pro rok 2028 celkem 2 553 miliard korun.
Tyto výdajové rámce pro státní rozpočet a státní fondy vycházejí z maximální výše strukturálního deficitu, který činí 1,75 % HDP pro rok 2026, 1,25 % HDP pro rok 2027 a 1 % HDP pro rok 2028.
Cíl strukturálního schodku českých veřejných financí na úrovni 1 % HDP nejpozději v roce 2028 ukotvila vláda v rámci konsolidačního balíčku. Tomuto cíli odpovídají výdajové rámce v Rozpočtové strategii. Rámce současně umožňují financování nového jaderného dvojbloku v Dukovanech, které bude probíhat úročenou půjčkou společnosti Elektrárna Dukovany II.
Zvýšené výdaje na obranu a bezpečnost České republiky, jež jsou součástí schvalovaného návrhu zákona o řízení a kontrole veřejných financí, zapracuje ministerstvo financí do návrhu státního rozpočtu na rok 2026 až v srpnu. O tuto výjimku z fiskálních pravidel bude Česká republika, podobně jako další státy Evropské unie, nyní žádat Evropskou komisi a Radu.
