INZERCE

Evropský parlament chce víc chránit malé investory. Dejme jim víc informací, dodávají čeští a slovenští europoslanci.

Drobní investoři potřebují být lépe informovaní o případných rizicích a poplatcích spojených s finančními operacemi. Myslí si to alespoň Evropský parlament. Návrh Evropské komise ale vrátil k přepracování, nová pravidla tak zřejmě nezačnou platit dřív než v roce 2018.

V reakci na finanční krizi Evropská unie značně přepracovala své předpisy pro finanční služby a od roku 2009 přijala už 40 nových opatření. A další změny chystá do budoucna. KID – tedy Key Information Documet – to má být základ nové ochrany malých spotřebitelů. Podle představ evropských institucí to má být tří stránkový a srozumitelně napsaný dokument, obsahující klíčové informace o konkrétním investičním nástroji. Jaké přesné parametry má mít ale už tak jasné není a poslední návrh Evropský parlament kvůli rozšířené kritice nepřijal a pověřil Komisi jeho přepracováním.

Shoda na tom, že investoři se musí rozhodovat na základě co nejpodrobnějších faktů, ale panuje i mezi europoslanci.

Investory je samozřejmě třeba přiměřeně chránit, odtud i příslušná ustanovení ve veškeré existující a připravované relevantní legislativě EU, “ říká k tomu Petr Ježek, poslanec za ANO. Zástupce Slovenska Pál Csáky (SMK) k tomu dodává: „Teď se zaměřujeme na zvýšení ochrany jejich činnosti, především na ochranu proti neférovým praktikám ze strany dalších účastníků těchto transakcí, na změnu legislativy v tomto směru a na podporu jejich vzdělávání z odborného a právního hlediska,“.

Monika Flašíková Beňová (SMER-SD) ale upozorňuje, že se podle ní v žádném případě nesmí jednat o nějaká mimořádná práva malých investorů. A ráda by viděla hlavně lepší ochranu v případě kolektivního investování. „Výše náhrad v takovém případě (úmyslný podvod ze strany třetí strany, která aktiva malých investorů spravuje – pozn.red.) by však musela být opravdu striktně omezená,“ říká.

Možností jak a kde se informovat před tím, než se investor rozhodne někomu svěřit svoje peníze je ale už teď celá řada. Výraznou podporu představují též záruky poskytované podpůrnými fondy jednotlivých zemí. Účinnou pomoc při navazování kontaktů pak představují obchodní-průmyslové komory, v mnoha zemích je členství v nich povinné,” připomíná Jaromír Kohlíček, poslanec EP za KSČM.

Na tom, jestli je vůbec potřeba přijímat nová opatření a nové regulace už ale zdaleka tak jasná shoda nepanuje. Z mého pohledu jsou povinnosti informovat investory již nyní poměrně detailní. Důležitější je tedy vymahatelnost postihů za podvodné jednání, za neposkytnutí povinných informací či uvedení informací nepravdivých,“ myslí si Martina Dlabajová (ANO).

Investory totiž dlouhodobě trápí naopak přemíra předpisů a regulací. V žebříčku Světové banky, který posuzuje náročnost tzv. povolovacích procesů, které předchází realizaci investice, se Česká republika umístila na 127. místě (ze 189). Řadí se tak po bok států jako je například Tanzanie. Na to upozorňuje i slovenský europoslanec Ivan Štefanec (Evropská lidová strana). „Z toho vyplývají zvýšené náklady na právní analýzy, stejně jako nejistota v tom, jaký předpis v jaké situaci platí. Oceňuji jasný záměr Komise vyřešit tento problém sjednocením legislativy…V oblastech, o kterých se bavíme, by měly větší iniciativu vyvinout vlády členských států, protože jsou to ony, které mají tuto oblast v první řadě ohlídat,“ komentuje situaci. Ani on ale nesouhlasí se zvyšováním regulace.

Podrobnosti o plánu Komise by měly být známě už příští rok, kdy bude zveřejněn Akční plán s konkrétními kroky.

-Vanda Kofroňová-