Příprava volebních programů politických stran letos míří do finále dost pomalu a o jejich ekonomické respektive daňové části se politikům moc mluvit nechce. Má to své důvody. Nicméně některé části chystané volební vábničky se Ekonomickému deníku podařilo zjistit.
Favorit ANO: školkovné a boj s šedou ekonomikou
Největší volební favorit, hnutí ANO, chce znovu zavést školkovné a vrátit daň z příjmů právnických osob na úroveň před vládním konsolidačním balíčkem, tedy na 19 z dnešních 21 procent a dále zamezit dalšímu zvyšování odvodů živnostníků. „Místo zvyšování daní se zaměříme na jejich řádný výběr, boj s daňovými úniky a podvody a šedou ekonomikou jako celkem, jako to dělají všechny skutečně vyspělé a bohaté země na světě,“ uvedla pro ED poslankyně za ANO a stínová ministryně financí Alena Schillerová. V přípravě je nová verze Elektronické evidence tržeb.
Bývalá ministryně financí kabinetu Andreje Babiše podporuje daňovou stabilitu a daně by se podle ní neměly měnit s každou vládou. Současný mix po zrušení superhrubé mzdy považuje za dobrý, ale návratem školkového chce reagovat na klesající porodnost a podporovat rodiny s dětmi.
ODS: žádné zvyšování daní
Politici ODS o svých předvolebních úvahách, do dál s daněmi, striktně mlčí, a odkazují na svého tiskového mluvčího. „ODS vždy odmítala a i nadále bude odmítat jakékoliv zvyšování daní – toto téma proto nebude součástí našeho programu. Trvale usilujeme o to, aby celkové daňové zatížení občanů i firem zůstalo co nejnižší a aby stát hledal úspory především na své straně, nikoli na úkor daňových poplatníků. Naší prioritou zůstává: efektivní stát, nízké daně, odpovědné hospodaření,“ řekl ED mluvčí ODS Jakub Skyva.
K existenci odlišných názorů uvnitř strany na zvýšení daní, například z nemovitostí, se mluvčí odmítl vyjádřit. Stejně jako další lidé z ODS. Senátor (bezpartijní) a děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity Stanislav Balík hodnotí potenciální názorovou nejednotnost pozitivně. „Jakékoliv politické straně škodí příliš absolutní vyjádření typu nikdy nepřipustíme, za žádných okolností a podobně. Mám pocit, že se do ODS navrací nějaká forma politické debaty. Je podle mě výrazem politické zralosti, když se řekne, pojďme se podívat, zda v některé složce daňového systému nemáme možnost něco udělat jinak,“ řekl ED.
KDU-ČSL: zvýšení slevy na dítě, snížení zatížení nízkopříjmových
Vládní KDU-ČSL by podle svého poslance a ekonomického experta Michaela Kohajdy chtěla zvýšit slevu na ditě. „Výhodou této slevy je, že pokud převýší daňovou povinnost poplatníka, přeměňuje se do daňového bonusu, který je mu vyplacen. V takovém případě pracující rodič s nízkými příjmy namísto placení daně od státu získává příjem,“ řekl ED Kohajda.
Lidi s nízkými příjmy by lidovci rádi podpořili také zvýšením základní slevy na poplatníka, ale uvědomují si, že v tomto případě by byl dopad na státní rozpočet podstatnější. Podrobnější analýzu a širší politickou shodu by podle Kohajdy vyžadovalo i snížení odvodů na sociální pojištění u nízkopříjmových poplatníků.
Mohlo by vás zajímat
Změnu podle stranického experta vyžaduje také daň z nemovitostí. Ta je podle něj v Česku doposud určována převážně podle fyzikálních hodnot, tedy počtu metrů čtverečních a pater, což je nespravedlivé. „Vhodnější by bylo nastavit základ této daně podle skutečné hodnoty nemovitosti, která by ideálně měla být určována podle cenových map spravovaných státem,“ podtrhl expert KDU ČSL s tím, že by také měl být rozdíl mezi sazbou daně u nemovitostí pro vlastní bydlení a nemovitosti investiční. “Podstatně bych také zvýšil zdanění bytů a domů určených k bydlení, které jejich vlastník nechává nevyužité – tedy nežije v nich sám, ani je nepronajímá pro bydlení někoho jiného,“ uzavřel Kohajda.
TOP 09: snížení daní z příjmu, vyšší zdanění spotřeby a majetku
„Podle představ TOP 09 podstatou nového daňového systému by mělo být výrazné snížení daně z příjmu fyzických a právnických osob, a naopak zvýšení DPH, spotřebních daní a daní majetkových. Uvedenou změnou by došlo ke snížení vysokého zdanění práce, k vyššímu výkonu by byli více motivováni zaměstnanci, podnikatelé i zahraniční investoři, došlo by k omezení nadměrné spotřeby, byl by omezen vliv hospodářských cyklů a současně se by se omezily daňové úniky,“ řekl ED místopředseda sněmovního rozpočtového výboru Miloš Nový. To podle TOP 09 reflektuje skutečnost, že se dosavadní ekonomický model české ekonomiky vyčerpal a je třeba jej změnit.
Návrat k takzvané superhrubé mzdě, což by znamenalo zvýšení daně z příjmu fyzických osob, nepovažuje člen současné vládní koalice stejně jako změnu plateb na sociální a zdravotní pojištění za vhodné.
K diskusi o nové daňové reformě patří podle Nového také úvahy o přechodu na jedinou sazbu daně z přidané hodnoty, což by vedlo ke snížení podnikatelské byrokracie, zjednodušení účetnictví a odstranění nejrůznějších lobbyistických skupin. „Negativní dopady na nízkopříjmové skupiny, rodiny s dětmi a důchodce by musely být kompenzovány zavedením daňových bonusů, zvýšením odečitatelných položek na daňového poplatníka a na děti a zavedením dočasného státního vyrovnávacího příspěvku,“ vysvětlil Nový.
Změnu si žádá také daň z majetku. Daň by se měla opírat o tržní hodnotu nemovitostí, tedy vycházet z cenových map, nutná je také změna rozpočtového určení daní, která by narovnala podle TOP 09 dosud nespravedlivou distribuci příjmů napříč jednotlivými kraji.
STAN: daňové bonusy, zdanit neřesti i spotřebu obecně
U Starostů a nezávislých míří příprava volebního programu do finále. Jak pro ED uvedla předsedkyně odborné komise ekonomika a daně Lucie Sedmihradská, v daňové oblasti chce strana upravit dvě věci v oblasti daně z příjmů fyzických osob, zaměřené na snížení daní pro nízkopříjmové občany. „Představujeme si, že by se dal použít stejný konstrukt, jako u daňového bonusu na děti. Tedy že by lidé, jejichž příjem je tak nízký, že si nemohou uplatnit celou základní slevu na daňového poplatníka, dostali neuplatněný zbytek té slevy od státu zpátky, jako daňovou vratku“, vysvětluje Sedmihradská. „Týkalo by se to všech, kdo mají daňovou povinnost nižší, než kolik je základní sleva na poplatníka,“ dodává s tím, že by to zároveň mělo zvýšit motivaci lidí pracovat místo toho, aby zůstávali na sociálních dávkách.
Více zdaněni by naopak podle STAN měli být lidé s vysokými příjmy. „Kvůli stropům pro odvod na sociální pojištění od určité hranice výdělku, konkrétně čtyřnásobku průměrné mzdy, klesá průměrná míra zdanění. My považujeme za žádoucí, aby tato míra neklesala. Nemusí růst, ale neměla by klesat,“ popisuje druhý záměr Sedmihradská. Dosáhnout by se toho podle ní mělo tím, že by se odvodový strop kompenzoval daněmi.
Dále by hnutí STAN chtělo zavést flexibilní přístup k daňovým úpravám. Průběžně by se měla valorizovat spotřební daň u takzvaných neřestí, tedy u alkoholu, tabáku a her. „Já si myslím, že teď je to nastavené dobře, ale pravidelně se stává, že když se v systému udělá nějaká změna, na ostatní věci, které jsou tou změnou postiženy, se zapomene. Je prostě třeba sledovat vývoj a nenechat některé věci na spoustu let zamrznout, až nakonec přestanou být významné,“ podtrhuje Sedmihradská s tím, nejde jen o to, aby si tyto spotřební daně v systému daňových příjmů zachovávaly určitou váhu, aby se nehýbalo jen se zdaněním práce. Ale také o změny opačným směrem. Jako valorizace slevy na poplatníka, která zůstávala příliš dlouho stranou.
Pokud jde o firemní daně, tam STAN ambice nemá, kromě zdanění start upů, které je podle nich třeba podpořit. Se změnou daně z nemovitostí by se mělo počkat, protože v posledních dvou letech proběhly velké změny a je třeba, aby si to „sedlo“ a obce se systému přizpůsobily. Poté můžeme diskutovat, zda jsou nutné parametrické změny anebo velké komplexní změny celého systému, kdy by se daň počítala z hodnoty nemovitosti. Na DPH by STAN rovněž nesahalo, stejně jako na konsolidačním balíčkem zrušené školkovné či sleva na studenta.
Piráti: zrušení výjimky u tichého vína
Piráti by rádi prosadili zvyšování základní slevy na poplatníka v návaznosti na růst minimální mzdy, sleva by se měla v případě nízkého zdaňovacího základu překlápět do daňového bonusu, stejně jako to chce KDU-ČSL. Obce by měly mít vyšší přímou účast na daních vybraných na jejich území. Zvýšit by se měla spotřební daň z neřestí a spotřeby, která zatěžuje zdravotní systém. Zmizet by měla daňová výjimka u tichého vína. U daně z nemovitostí by se mělo nastavení daně z nemovitostí a obce by měly dostat více volnosti ve stanovení její výše. Více zdaněny by měly být majetky občanů Ruské federace a jimi ovládaných firem.
„Zrušení superhrubé mzdy, které prohlasovaly ODS, ANO a SPD vytvořilo 100 miliardovou díru v rozpočtu, aniž by pomohlo oživit ekonomiku po covidu. Ale samotný koncept superhrubé mzdy byl nesmyslný, nehodláme se k němu vracet, a nápravu daňového systému vidíme jinde,“ řekl ED ekonomický expert Pirátů Libor Dušek.
Piráti plánují také revizi daňových výjimek či omezení těch, které nepřinášejí očekávaný efekt. Chtějí efektivněji vybírat daně a omezit daňové úniky, mimo jiné pomocí umělé inteligence.
Motoristé sobě: šetření a následné snížení daní
Nováčkem v parlamentu by se soudě podle volebních průzkumů mohli stát Motoristé sobě. Jak ED řekl jejich šéf Petr Macinka, ti by se zaměřili na snižování výdajů státního rozpočtu a následné snížení daní z příjmu. „Škrtnout prvních 100 miliard výdajů není problém, další kroky by šly postupně. Následně bychom snížili daně z příjmů právnických osob na 15 a daně z příjmu fyzických osob na 12 procent,“ uvedl Macinka.
Hnutí Stačilo!, kterému poslední průzkumy rovněž přičítají parlamentní šance, jde do boje s návrhem prosadit, aby takzvaný třináctý plat ve výši roční průměrné mzdy byl osvobozen od daní i odvodů. Dále by chtěli garantovat minimální mzdu na úrovni aspoň 60 procent mediánu hrubé mzdy v Česku.
SPD chce zrušit daň z nabytí nemovitosti a zvýšit daňové odpočty na děti. U jednoho a dvou dětí na dvojnásobek dnešního stavu, rodiče tří dětí by si mohli odečítat od zdanitelného základu částku odpovídající odpočtům na čtyři děti.
Promlčení a poučení
Politici si podle profesora Balíka nyní dávají větší pozor na svá vyjadřování k daním a mnoho věcí raději promlčují i z toho důvodu, že poslední čtyři roky obrátily mnohé věci doslova naruby. Mimo jiné se totiž ukázalo, že končí dlouhé období, kdy se Česko ani EU nemusely významnou měrou starat o svou obranu a mohly se z hlediska svých rozpočtových výdajů věnovat jiným prioritám. Teď se prostě ukazuje, že peníze doposud vyčleňované na obranu nebudou stačit, a jednoznačná vyjádření pak působí kontraproduktivně.
