Vláda měla schvaloval novou státní energetickou koncepci loni v létě, ale návrh tehdy narazil na kritiku a neprošel. Po devíti měsících u ledu se strategický dokument vrací do hry. Ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček má ambici dotáhnout schvalování energetické koncepce před podzimními volbami do sněmovny. „Tato věc je pro mě osobně důležitá a o její schválení se ještě za této vlády budu snažit,“ řekl ministr průmyslu.
Aktualizovaná koncepce energetiky by měla odpovídat cílům Evropské unie v oblasti dekarbonizace. „Je shoda na tom, abychom v roce 2050 měli bilanci zhruba z 50 procent krytou obnovitelnými zdroji a z 50 procent jádrem. To je základní zadání, kterým bychom se měli měli řídit. Zároveň musíme o této věci aktivně vést širokou společenskou debatu,“ uvedl Lukáš Vlček na konferenci Ekonomického deníku a České justice na téma Právo a energetika.

Státní energetická koncepce popisuje očekávaný vývoj energetiky v horizontu do roku 2050. Autorem dokumentu je ministerstvo průmyslu, které mimo jiné počítá s koncem uhelné energetiky do roku 2033 a výstavbou nových jaderných bloků v Dukovanech a případně i v Temelíně. Koncepce byla hotová už před rokem. Vláda ji však loni neschválila kvůli vlně odporu, kterou lze shrnout zkratkou, že se jedná o „potají připravený český Green Deal.“
Lex Plyn prošel, tím to nekončí
Ministerstvo průmyslu dosáhlo úspěchu v minulém týdnu, kdy poslanecká sněmovna schválila téměř jednomyslně novelu zvanou Lex Plyn. Jejím cílem je zrychlit výstavbu velkých plynových elektráren, ale také v krizové situaci prodloužit provoz uhelných elektráren. Podle Vlčka to neznamená, že jeho resort má do voleb „hotovo“. Do voleb se pokusí vedle již zmíněné energetické koncepce prosadit ještě dva legislativní návrhy.
Prvním je zákon o urychlení výstavby obnovitelných zdrojů energie, pro který se vžila zkratka ZOZE. Návrh zákona, zaměřeného hlavně na stanovení akceleračních zón pro větrné a solární elektrárny s rychlejšími povolovacími procesy, by měla začít v nejbližší době projednávat sněmovna. „Pokusím se najít politickou shodu mezi všemi stranami, abychom u této normy mohli jet v režimu paragrafu 90, tedy zrychleného čtení ve sněmovně,“ doplnil Lukáš Vlček.

Druhým případem je transpozice evropské legislativy v oblasti energetické náročnosti budov. Vlček přislíbil, že ohlídá, aby český zákon nebyl zbytečně přísný a nešel nad požadavky unijního práva. „Je to trochu náš problém, že jsme někdy moc kreativní v některých věcech a je to na škodu,“ glosoval Vlček českou realitu. Jako pozitivum naopak vidí tradici úspěšných dotačních programů na renovaci budov, příkladem může být Nová zelená úsporám.
Pozadu i za Polskem
Za snahu dohnat zpoždění v přijímání legislativní úpravy pro moderní energetiku pochválil Lukáše Vlčka a jeho kolegy ředitel Asociace pro akumulaci energie AKU-BAT CZ Jan Fousek. Podle jeho slov bývalá česká vláda promarnila řadu příležitostí. Například pravidla pro akumulaci a flexibilitu v energetice schválila Evropská unie v roce 2019 a transpoziční lhůta vypršela v lednu 2021. A výsledek? Česká republika schválila novelu energetického zákona, která tyto úpravy obsahuje, až na začátku letošního roku – jako poslední ze zemí EU.

Vzorem nám v tomto směru dnes může být Polsko. „Je to největší bateriová a zároveň trochu už i vodíková velmoc. Současně si Polsko vyjednalo kapacitní mechanismy na plynové elektrárny a možnost provozování uhelných elektráren až do roku 2047,“ připomněl Jan Fousek. Poláci přitom využili dobu před zhruba pěti lety, kdy byla Evropská komise ochotnější takovou státní podporu schvalovat.
Zákony máme, teď rozjet projekty
Také partner advokátní kanceláře Portos Milan Kučera pochválil vládu, že odpracovala spoustu věcí na úrovni legislativy. „To, co nám podle mě v tuhle chvíli chybí, je to, čím novou legislativu a možnosti prakticky naplníme. Chybí nám potřebné projekty a hlavně jejich realizace,“ upozornil Milan Kučera. Zmínil také problém s příliš častými změnami legislativy Evropské unie, které jsou v kontrastu s pomalou realizací investic v energetice. „Ve chvíli, kdy ty projekty jsou dokončované, tak už vlastně jsou zastaralé,“ dodal.

Michal Žídek, generální ředitel firmy Elprocon 21, připomněl důležitost energetických úspor. „Bavíme se o zdrojové části, jak tu energii vyrobit. Méně se mluví o tom, jak energii uspořit a nespotřebovat,“ zmínil Židek. Například jedenáct fakultních nemocnic ročně spotřebuje energie za tři miliardy korun. Při dostupných technologiích přitom lze spotřebu srazit o 30 i více procent.
Jak to bude s uhlím?
Již zmíněný zákon Lex Plyn přináší novou kompetenci pro Energetický regulační úřad (ERÚ). A sice možnost nařídit další provoz uhelné elektrárny, pokud by její odstavení ohrozilo stabilitu sítě. Vyhodnocení informace, zda je danou výrobnu vhodné zachovat v provozu pro bezpečný a spolehlivý provoz soustavy, provede společnost ČEPS. „Pokud bude výsledek takový, že ta výrobna musí zůstat v provozu, tak náš úřad bude rozhodovat o povinnosti nad rámec licence,“ popsala tuto novinku členka Rady ERÚ Markéta Zemanová.

Pokud by vlastník odmítl elektrárnu dál provozovat, mohl by se této role ujmout někdo jiný. „Je zapotřebí, abychom byli připraveni na situace, která by případně mohly nastat. Takže já to vnímám v tuto chvíli spíše jako takovou pojistku. Určitě je lepší mít takový institut připravený v legislativě, než situaci řešit až ve stresové, krizové situaci,“ zdůraznila Markéta Zemanová.
Poděkování za podporu konference Právo a energetika patří společnostem SSI Energy, D-energy a Tiscali Media.