Papež František dnes ráno zemřel, uvádí světové agentury s odkazem na Vatikán. Papež trpěl v poslední době vážnými nemocemi, mezi únorem a březnem byl více než měsíc v nemocnici. V neděli krátce pozdravil věřící při kázání Urbi et orbi (Městu a světu). V čele katolické církve byl osmaosmdesátiletý papež, který pocházel z Argentiny, 12 let. Jak se volí nová papež?

„Papež František zemřel na Velikonoční pondělí, 21. dubna 2025, ve věku 88 let ve své rezidenci Dům svaté Marty,“ uvedl v prohlášení Vatikán. „V 7:35 se římský biskup František vrátil k Pánu,“ uvedl podle agentury AP kardinál komoří Kevin Farrell, který povede Vatikán do zvolení nového papeže.

Vážné zdravotní problémy

František měl od února vážné zdravotní problémy. Od poloviny února až do konce března byl hospitalizován v nemocnici. Tam několikrát nastaly komplikace, které ohrozily jeho život, uvedl dříve ošetřující lékař Sergio Alfieri. Z nemocnice se papež vrátil na konci března, podle Vatikánu se jeho stav postupně zlepšoval.

Papež v neděli krátce pozdravil věřící na náměstí svatého Petra ve Vatikánu. Poselství Urbi et orbi (Městu a světu) ale nechal přečíst jednoho z kardinálů. Po návratu z nemocnice se několikrát ukázal na veřejnosti. V neděli s ním krátce jednal americký viceprezident J.D. Vance.

Začátek volby po smrti nebo rezignaci

Po úmrtí papeže, nebo v případě jeho rezignace, začíná volba nové hlavy katolické církve nejdříve patnáctý a nejpozději dvacátý den od uprázdnění papežského stolce. Až do zvolení nového papeže přebírá správu Vatikánu kardinál komoří.

Papež je volen doživotně, rezignace je možná

Papež je volen doživotně. I když je možnost rezignace výjimečná, umožňuje ji Kodex kanonického práva, který stanoví, že musí jít o rozhodnutí svobodné a řádně oznámené – není ale nutné, aby jej někdo přijal. Pravidla pro období uprázdněného papežského stolce upravuje kánon 335.

Konkláve v Sixtinské kapli

Vlastní volba papeže se odehrává při konkláve – shromáždění kardinálů mladších 80 let. Jejich počet je omezen na 120. Volba probíhá v naprosté izolaci od světa, v uzavřeném prostoru Sixtinské kaple ve Vatikánu. Všichni účastníci konkláve, včetně podpůrného personálu, jsou zavázáni k mlčenlivosti pod trestem exkomunikace. Kardinálové nemohou konkláve opustit ani komunikovat s veřejností. Každý z nich může volit, ale nesmí volit sám sebe.

Kdo může být zvolen papežem

Ačkoli teoreticky může být papežem zvolen jakýkoli pokřtěný muž, v praxi bývá téměř vždy vybrán někdo z kardinálského kolegia. Posledním papežem mimo řady kardinálů byl Urban VI. zvolený v roce 1378.

Pravidla hlasování a většina potřebná ke zvolení

Papež je volen v tajných hlasováních. Podle pravidel stanovených Janem Pavlem II. v konstituci Universi Dominici gregis z roku 1996 se po 33–34 neúspěšných hlasováních mohlo přejít na prostou většinu, ale Benedikt XVI. toto pravidlo v roce 2007 změnil. Dnes je nutné i v dalších kolech dosáhnout dvoutřetinové většiny, přičemž se hlasuje mezi dvěma nejúspěšnějšími kandidáty z posledního hlasování.

Přijetí volby a první vystoupení papeže

Po zvolení je nový papež dotázán, zda volbu přijímá, a jaké si zvolí jméno. Poté se oblékne do papežského roucha a kardinálové mu přísahají poslušnost. První z kardinálů-jáhnů poté vystoupí na balkon baziliky svatého Petra a slavnostně oznámí „Habemus papam!“ – „Máme papeže!“. Nový papež následně uděluje své první požehnání Urbi et Orbi.

Bílý kouř a zvony ohlašují výsledek

Svět se o zvolení dozví podle tradičního znamení – bílého kouře stoupajícího z komína Sixtinské kaple a zvonů svatopetrské baziliky. Dříve se pro tvorbu kouře používala sláma, dnes jsou lístky z hlasování spalovány s chemikáliemi.

Historie a rekordy papežských voleb

Historie volby papeže sahá až do 13. století, kdy se začalo volit v uzavřených konkláve. Nejdelší volba trvala 33 měsíců, nejkratší jen několik hodin. Od 20. století netrvala žádná volba déle než čtyři dny – papež Benedikt XVI. i papež František byli zvoleni po dvoudenním jednání.

Výjimečný případ: Rezignace Benedikta XVI.

Výjimečným momentem moderní historie bylo odstoupení papeže Benedikta XVI. v roce 2013 – šlo o první rezignaci po více než 600 letech. Benedikt se později stal nejdéle žijícím pontifikem historie, když v roce 2020 překonal papeže Lva XIII., a zemřel 31. prosince 2022 ve věku 95 let.