Srovnání cen elektřiny pro běžné domácnosti dle metodiky Eurostatu obvykle vyvolává vlnu zděšení. Skutečně patří Česká republika mezi pět zemí, ve kterých lidé platí za energie nejvíc peněz? Energetický expert Jiří Gavor tyto údaje rozporuje a tvrdí, že ceny elektřiny i zemního plynu v Česku zhruba odpovídají průměru evropských zemí.

Gavorova poradenská firma ENA pravidelně sestavila vlastní srovnání, které vychází z ceníků hlavních dodavatelů energií ve dvanácti evropských státech. Poslední srovnání cen je z poloviny loňského roku a ukazuje, že modelová domácnost se spotřebou 3,5 megawatthodiny (MWh) za rok v Česku platila 283 eur (7100 korun) za MWh včetně daní. To je výrazně víc než na Slovensku či Maďarsku a o něco více než v Polsku, Španělsku a Francii, ale méně než v dalších sledovaných státech.

Srovnání cen elektřiny pro domácnosti v roce 2024

Zdroj: ENA (modelová domácnost se spotřebou 3,5 MWh/rok)

Rozdíl v cenách často souvisí s rozsahem státních zásahů do cen elektřiny, ať už jde o regulaci ceny, hrazení vícenákladů výroby z obnovitelných zdrojů nebo dočasné snížení sazby DPH v reakci na energetickou krizi. Do cen v Česku se výrazně promítl fakt, že stát od počátku loňského roku ukončil všechny dotace a úlevy zaměřené na snížení nákladů domácností a firem za elektřinu a plyn.

Nízké ceny elektřiny a plynu pro slovenské a maďarské domácnosti nejsou až taková výhra, jak se na první pohled může zdát. Jejich dotování výrazně zatěžuje státní rozpočty obou zemí, které jsou i proto těžce deficitní (na Slovensku loni -5,3 % HDP, v Maďarsku -4,9 % HDP); důsledkem je růst státního dluhu. Navíc zde dochází ke křížovým dotacím, na které doplácejí ostatní spotřebitelé. Středně velké podniky loni podle analýzy firmy ENA platily v Maďarsku a na Slovensku nejvyšší ceny ve skupině 12 posuzovaných zemí.

Lehce podprůměrné jsou v Česku dle údajů firmy ENA také ceny zemního plynu. Modelová domácnost se spotřebou 25 MWh za rok, což odpovídá běžnému rodinnému domu s plynovým vytápěním, platila 88 eur/MWh (2200 korun) včetně DPH. Evropský průměr se pohyboval okolo 100 eur. Jak je patrné ze srovnání níže, Británie a Španělsko si „vypomohly“ snížením daně a dostaly se tak pod úroveň cen v Česku. Zcela mimo průměr EU se nachází extrémně levné Slovensko a velmi drahá Itálie.

Mohlo by vás zajímat

Srovnání cen plynu pro domácnosti v roce 2024

Modelová domácnost se spotřebou 25 MWh plynu ročně. Zdroj: ENA

Srovnání cen pro domácnosti v delším období ukazuje, že Česká republika si do roku 2020 vedla dobře a patřila k levnějším zemím v rámci EU. Časově i rozsahem omezené státní zásahy do cen, který v řadě zemí přetrvávají dodnes, poté způsobily, že se ceny energií pro domácnosti a další maloodběratele v Česku posunuly k průměru sledovaných zemí.

Jiří Gavor dále zmínil, že ve většině zemí západní a jižní Evropy mají jednotné ceníky pro všechny maloodběratele a nerozlišují tedy mezi sazbami pro domácnosti a malé firmy. V zemích bývalého východního bloku to neplatí, domácnosti zde za samotnou energii i síťové služby platí zpravidla méně než podnikatelé a malé podniky se stejným typem spotřeby.