Po nástupu Donalda Trumpa na post prezidenta USA a jeho výtky směrem k ostatním členům NATO se objevila řada informací o tom, že některé země, které si u Spojených států objednaly letouny 6. generace, zvažují vypovězení smlouvy. Diskuse se rozjely v Kanadě, Dánsku, Portugalsku, pochyby se objevují v Německu či ve Švýcarsku. Především kvůli možnostem zásahu do aktualizace softwaru F-35, což by podle některých spekulací mohlo vést ke snížení schopností strojů. České ministerstvo obrany tvrdí, že se žádné hromadné odstupování od nákupů stíhaček F-35 nechystá.

„I když často v médiích zaznívá, že řada zemí zvažuje odstoupení od pořízení těchto letadel, ve skutečnosti se podle veřejně dostupných informací k takovému kroku tyto země nechystají. Jde většinou o názor jednotlivých politiků, nikoli o postoj vedení dané země,“ tvrdí resort Jany Černochové.

Často kladenou otázkou je, zda ze smlouvy mezi USA a Českou republikou o nákupu F-35 vyplývají nějaká omezení. „Ne, žádná taková omezení smlouva neobsahuje,“ akcentuje ministerstvo obrany.

Na projektu spolupracují i další země, ne jen USA

Program výroby supersoniků F-35 není pouze o Spojených státech. Od počátku jde o mezinárodní projekt. Letoun je vyvíjen, vyráběn a podporován mezinárodním týmem a byl založen osmi partnerskými zeměmi.

„Kromě USA dále Velkou Británií, Itálií, Nizozemím, Austrálií, Norskem, Dánskem a Kanadou. Skládá se z globálního dodavatelského řetězce více než 1 650 dodavatelů po celém světě ve více než 10 zemích. Například v Německu Rheinmetall Defence vyrábí středové trupy F-35A a v Itálii Leonardo provozuje zařízení pro konečnou montáž a údržbu F-35,“ připomíná ministerstvo.

Mohlo by vás zajímat

Jak je to se zapojením českého průmyslu?

Často se objevují informace, že český průmysl nebude do zakázky tak intenzivně zapojen, jak ministerstvo obrany avizovalo. Ministerstvo se proti takovým informacím ohrazuje, tvrdí, že v souvislosti s pořízením letounů F-35 bylo dosud vyjednáno 11 průmyslových projektů s Lockheed Martin a 3 projekty s firmou Pratt & Whitney, které zapojí celkem 13 českých podniků a univerzit.

„Tyto subjekty budou hrát zásadní roli ve čtyřech klíčových oblastech: výroba komponent, výzkum a vývoj, pilotní výcvik a údržba letounů F-35. Česká republika tak nejen přispívá k posílení globálního dodavatelského řetězce, ale také výrazně zvyšuje svou technologickou soběstačnost v klíčových oblastech obrany a bezpečnosti,“ tvrdí nově resort Jany Černochové.

Ministerstvo: Lze omezit kryptografické klíče, aktualizace, ale to nehrozí

Dalším, často skloňovaným argumentem jsou spekulace o možných zásazích do konfigurace strojů ze strany amerických výrobců.

Ministerstvo obrany tvrdí, že do letounu jako takového nelze na dálku zasahovat. „Lze ovšem omezovat přístup například ke kryptografickým klíčům, což by zkomplikovalo provoz (problematika kryptografických klíčů však není zdaleka záležitostí pouze letounů F-35, ale i další techniky). Nicméně nepředpokládáme, že by Spojené státy americké záměrně svým aliančním partnerům znemožňovaly využívání techniky. Byly by samy proti sobě,“ vysvětluje ministerstvo.

Jednou z dalších často kladených otázek je, zdali mají USA možnost „kdykoli“ vypnout software, který je potřeba k používání F-35. Tuto možnost ministerstvo vylučuje. „Nikoli, software v letounu nelze vypnout na dálku. Lze pouze omezit rozvoj softwaru tak, že nejsou poskytovány výrobcem jeho aktualizace. Na letoun jako takový tato situace nemá vliv. Jedná se obdobnou situaci jako u mobilních telefonů. V okamžiku, kdy není k dispozici nejnovější aktualizace, lze jej používat dál, i když modernější software může umožňovat nové funkce,“ tvrdí resort.

Padají i spekulace, zda bude Česká republika moci stíhačky používat nezávisle pro vlastní obranné potřeby, které by mohly být například v rozporu s politikou USA. Zde má ministerstvo opět krátkou a jasnou odpověď: „Ve smlouvě žádné takové omezení není uvedeno.“

Žádná jiná alternativa neexistuje

Ministerstvo obrany doplňuje, že harmonogram plnění smlouvy o dodávkách F-35 již obě strany plní. „Americká strana poskytuje podporu a seznamuje český tým se schopnostmi letounu,“ argumentuje resort obrany..

Na další, často kladenou otázku, zda lze smlouvu na nákup F-35 vypovědět a poohlédnout se po srovnatelném produktu, odpovídá ministerstvo záporně. „Na trhu neexistuje další varianta letounu 5. generace. Zároveň F-35 budou nosnou platformou v rámci Aliance. Všechny státy, které používají F-16 současně přecházejí na F-35. Bez letounů 5. generace nebude naše letectvo schopno adekvátně plnit úkoly vyplývající z aliančních plánů obrany a odstrašení,“ tvrdí dále resort obrany a připomíná, že rozhodnutí jednat s USA o pořízení F-35 vychází z analýzy, kterou vypracovala armáda. Ta říká, že jen stroje 5. generace mohou obstát na bojišti budoucnosti po roce 2040.

„Pokud tedy chceme taktické letectvo, jehož stroje nebude nutné za pár let obnovovat a které bude schopné plnit stanovené úkoly, tak je nutné koupit F-35,“ podotýká ministerstvo.

Pochyby o ceně

Nezřídkakdy se objevují informace, že je projekt F-35 prodražený a objevuje se cifra 6,2 miliardy dolarů. Ministerstvo obrany se vůči tomu ohrazuje.

„Za samotné letouny F-35 (24 kusů), munici, jejich vybavení a související služby, jako jsou například výcvik, servis letounů, opravy a údržba zaplatíme necelých 5 miliard amerických dolarů. Máme na to smlouvu se Spojenými státy a ta stále platí nehledě na změnu administrativy,“ akcentuje resort.

Výdaje, tedy peníze na pořízení F-35, jsou podle ministerstva rozloženy v čase tak, aby neohrozily jiné projekty důležité pro obranu České republiky.

„Ještě před zasláním jedné mimořádné splátky v roce 2024, abychom dostali dva letouny o rok dříve, se jednalo o průměrné náklady až do roku 2034 ve výši 7,3 % obranného rozpočtu ČR a po roce 2034 budou mezi 2 až 3 % obranného rozpočtu.

Náklady na pořízení systému F-35 do roku 2034, kdy budou dodány všechny letouny, činí necelých 150 miliard korun. Část výdajů bude uhrazena do USA, a to ve výši necelých 5 miliard USD (přepočteno kurzem 21,2 korun za 1 dolar – cca o 106 miliard Kč) za samotné letouny, munici, jejich vybavení a související služby, jako jsou například výcvik, servis letounů, opravy a údržba. Zbývající výdaje ve výši necelých 44 miliard korun zaplatí ministerstvo obrany českým dodavatelům při výstavbě infrastruktury, za nákup paliva, přípravu odborného personálu a DPH odvede do státního rozpočtu. 

Proč zrovna F-35? Kvůli schopnostem

Obrana České republiky je založena na systému kolektivní obrany NATO a z toho pro nás mimo jiné vyplývá i plnění takzvaných Cílů výstavby schopností (Capability Targets, CT). V tomto směru už existují cíle z roku 2021, které jsme měli za úkol plnit.

V letošním roce budou schválena nová CT, která se budou týkat zejména výstavby schopností pozemních sil, protivzdušné a protiraketové obrany, systémů velení a řízení a logistických kapacit.

„Už dnes víme, že součástí CT25 jsou také schopnosti nadzvukového letectva, a to jednak za účelem ochrany vzdušného prostoru České republiky, tak za účelem zapojení do aliančních vzdušných operací. Tyto požadavky splňuje pořízení letounů F-35,“ vysvětluje ministerstvo obrany.

Argumentuje tím, že není pouze letounem, ale také o prvkem protivzdušné obrany (PVO) a extrémně výkonný senzor, který se díky minimální viditelnosti pro radary dostane s velmi malým rizikem do blízkosti či nad území nepřítele, a může nejen útočit, ale především sbírat data o nepřátelských pozicích, počtech jeho jednotek, druzích techniky atd.

„A všechna tato data umí propojit s daty z jiných systémů, vyhodnotit je a poskytnout dalším systémům Armády ČR nebo Aliance. A stejně tak bychom mohli mít přístup k datům spojenců i my. Bez F-35 tyto schopnosti mít nebudeme,“ akcentuje ministerstvo.

„Z platných strategických dokumentů České republiky i NATO, z vojenského doporučení české vládě a samozřejmě také z aktuálního bezpečnostního kontextu jasně plyne, že operační požadavky Armády ČR po roce 2040, které budou zahrnovat výrazné rozšíření úkolů oproti současnému stavu, bude možno plnit pouze s letouny 5. generace v počtu 24 kusů. To je ostatně počet, který byl před lety plánován i pro letouny Gripen, ale v důsledku ekonomické situace došlo k jeho snížení,“ uzavírá ministerstvo obrany.