Městská rada v polské Lodži vyjádřila svou podporu výběru lokality Bełchatów jako místa pro druhou polskou jadernou elektrárnu. Stanovisko zdůrazňuje, že tato investice může přinést zisky jak regionu, tak celé zemi. To by pak mělo být považováno za prioritu. V Bełchatówě je nyní v provozu tepelná elektrárna, která využívá jako palivo hnědé uhlí, které se těží z hnědouhelného dolu KWB Bełchatów SA ležícího přímo u elektrárny. Ta se umisťuje na 6. místě v měrné produkci oxidu uhličitého s hodnotou 1,09 Mt CO2 na jednu vyrobenou TWh elektrické energie.
Vše pro energetickou transformaci a bezpečnost
Radní Lodže Paulina Setniková, iniciátorka hlasování, poukázala na to, že výstavba jaderné elektrárny v Bełchatówě je příležitostí k provedení úspěšné energetické transformace, zvýšení energetické bezpečnosti země a nových příležitostí pro hospodářský a sociální rozvoj regionu.
„Bełchatów má odpovídající zdroje, infrastrukturu a lidské zdroje a stávající elektrická síť a přístup k rozvinutým oblastem umožňují efektivní realizaci této investice. Ve výstavbě jaderné elektrárny v Bełchatowě vidíme příležitost ke zvýšení energetické bezpečnosti, rozvoji moderních technologií a vytvoření nových pracovních míst,“ prohlásila Setniková.
Opozice: Měli bychom řešit problémy obyvatel a ne elektrárnu
Přijaté usnesení apelovalo na státní orgány, aby k této investici přistupovaly prioritně a přijaly veškerá opatření vedoucí k její realizaci. Bude zaslán kanceláři předsedy vlády a ministerstvům klimatu, životního prostředí a průmyslu.
Pro přijetí stanoviska hlasovali radní z vládní Občanské koalice a Levice. Radní z Kaczynského strany Právo a spravedlnost se zdrželi hlasování s vysvětlením, že „městské úřady by se měly zaměřit na problémy, které se přímo dotýkají obyvatel Lodže a řešit jejich problémy“.
Levná zelená energie jako argument
Šéf PGE GiEK Jacek Kaczorowský v tomto kontextu uvedl, že Bełchatów má všechna sociální a technologická aktiva k tomu, aby polská vláda mohla rozhodnout o umístění druhé jaderné elektrárny v zemi. V současné době probíhají první analytické práce na možnosti výstavby jaderné elektrárny v Bełchatówě. Odborné posudky prováděné vědeckými a výzkumnými pracovišti se týkají seismiky a hydrologie.
„Konečné rozhodnutí o umístění druhé jaderné elektrárny v zemi bude určeno technologickými a ekonomickými analýzami. Bełchatów a náš region mají jedinečnou výhodu, pokud jde o tento typ investic, v tom, že místní komunita a místní vláda Lodžského vojvodství a okolních žup projevují svou ochotu umístit tento projekt do Bełchatówského regionu. Zajištění přístupu k levné a zelené energii je obrovskou rozvojovou příležitostí nejen pro region Bełchatów, ale také pro Lodž. Bez toho nebudeme schopni přilákat průmyslové investice do našeho vojvodství,“ uvedl zastupitel Občanské koalice Paweł Bliznuk.
Mohlo by vás zajímat
O umístění druhé jaderné elektrárny v zemi rozhodne vláda v příštím roce.
„V optimistické verzi může výstavba trvat zhruba 14 let,“ řekl na lodžské radě viceprezident PGE GiEK Wiktor Płóciennik a zdůraznil, že výstavba jaderné elektrárny v Bełchatówě je nezbytnou podmínkou pro zajištění stability trhu práce v tomto regionu, i když – jak připustil – to nezaručuje, že zaměstnanost v energetické společnosti bude zachována na současné úrovni.
Silný zdroj znečištění
Bełchatów byl označen jako jedna ze dvou preferovaných lokalit pro výstavbu druhé jaderné elektrárny v Polsku v rámci polského programu pro jadernou energetiku (PPEJ), který byl aktualizován v letošním roce.
V Bełchatówě je nyní v provozu tepelná elektrárna, která využívá jako palivo hnědé uhlí, které se těží z hnědouhelného dolu KWB Bełchatów SA ležícího přímo u elektrárny. Elektrárna leží na katastru obce Kleszczów poblíž Bełchatówa v Lodžském vojvodství. Provozovatelem elektrárny je společnost PGE Elektrownia Bełchatów S.A.
Instalovaný výkon elektrárny je 5053 MW včetně nového bloku 858 MW, který byl zprovozněn 4. 8. 2011. Roční produkce elektrické energie činí asi 27-28 TWh, což je víc než 20 % produkce elektrické energie v celém Polsku.
Podle žebříčku WWF tato elektrárna zaujímá mezi velkými světovými uhelnými elektrárnami 6. místo v měrné produkci oxidu uhličitého s hodnotou 1,09 Mt CO2 na jednu vyrobenou TWh elektrické energie.
Uhlí končí
V současné době pracuje v komplexu Bełchatów a jeho dceřiných společnostech 12 tisíc lidí, z toho více než 6,5 tisíce zaměstnanců v dole a elektrárně.
Základem těžebního a energetického provozu komplexu je hnědé uhlí z povrchových dolů Bełchatów a Szczerców.
První z nich je téměř vyčerpaný a ložisko na Szczercowském poli zajistí provoz dolu a elektrárny na zhruba deset let – přibližně do roku 2035. Jejich úplné odpojení bude mít za následek ztrátu výkonu v polské energetické soustavě o přibližně 5,5 GW.