České podniky investují, inovují a rozšiřují své podnikání i přes bouřkové mraky amerických cel. Index očekávání firem, který pravidelně zpracovává ČSOB, dopadl nejlépe za poslední tři roky. Americká cla jsou však zásadní hrozbou pro německé firmy, jejichž prosperita nás na rozdíl od cel zasahuje opravdu významně. Index ZEWA, mapující očekávání německé ekonomiky s horizontem šesti měsíců, se v dubnu propadl nejvíce od začátku války na Ukrajině. 

Hlavním problémem podnikatelské sféry je nejistota. Momentálně je jejím hlavním zdrojem americká zahraničně obchodní politika. Konkrétně to, že americký prezident Donald Trump vyhlašuje nová cla či zvyšuje ta existující, aby vzápětí vyhlásil odsunutí jejich platnosti. Nejistotu ale podniky pociťují už od pandemie koronaviru, vypuknutí ukrajinsko-ruské války a následné energetické krize. České podniky však i přesto investují a rozšiřují své podnikání. Index očekávání firem, který vychází z pravidelného průzkumu ČSOB mezi podniky napříč velikostmi i sektory, dosáhl nejlepší hodnoty za poslední tři roky.

Kde se ten optimismus bere?

„Dominantními signály optimismu jsou zejména plánované rozšiřování podnikání a očekávaný nárůst poptávky,“ říká výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB Pavel Prokop. Index očekávání firem, který ČSOB sestavuje od roku 2013, se z podzimní hodnoty zvýšil o 2,2 procenta na 5,6 bodu. Celkem 61,2 procenta dotázaných očekávalo růst nebo stagnaci poptávky po svém zboží či službách. Podobné procento (61,5) chce letos investovat do svého rozvoje více nebo stejně jako loni.

České firmy jsou podle Prokopa velmi odolné, i přes nelehkou situaci. „Za tři roky máme nejlepší hodnotu na škále optimismu. To je moje sdělení číslo jedna,“ podtrhl šéf firemního bankovnictví s tím, že se nárůst optimismu týká všech firem, nejen průmyslových, a všech tří zkoumaných komponent, tedy rozšíření podnikání, poptávky a investic.

To podle něj ovšem neznamená, že by se firmám problémy vyhýbaly. „Ceny energií si už sedly. Ale stále nejsou na hodnotách, kde by je firmy potřebovaly,“ podotkl Prokop. Podle průzkumu 40 procent firem aktuální ceny energií a surovin spíše ohrožují a 26 procent firem dokonce velmi ohrožují.

Mohlo by vás zajímat

Přetrvává také problém s nedostatkem lidí. Nedostatek zaměstnanců ohrožuje 60 procent firem. Největší překážkou (pro 27 procent firem) je nedostatečná kvalifikace, dalších 23 procent si stěžuje na špatnou pracovní morálku a 20 procent na málo zájemců. Pozitivní stranou téže mince ale je, že firmy kvůli nedostatku lidí investují do inovací.

Letošek ve znamená investic

Letošní rok vidí české podniky podle průzkumu ČSOB velmi pozitivně. Celkem 79 procent z nich chce zachovat nebo rozšířit podnikání, 61 procent chce investovat anebo neměnit objem investic a stejný podíl firem očekává růst poptávky anebo aspoň zachování stejného objemu. A obzvlášť důležité podle ředitele firemního bankovnictví ČSOB je, že 9 z 10 firem aktivně uplatňuje inovace. „To je výborný předpoklad, abychom nebyli jen montovna, ale byli schopni se někam posunout,“ říká Pavel Prokop. „Bez lidí to ale nejde,“ dodává.

Proto do pětky nejvýznamnějších inovací patří po optimalizaci procesů, výroby a zvýšení kapacit, vývoje nových produktů a služeb, inovaci výrobků pro koncové zákazníky a investic do energetických úspor také inovace pracovního prostředí pro zaměstnance.

Expert ČSOB na firemní úvěry také vyzdvihuje, že stát a municipality začaly investovat do infrastruktury. To hraje zásadní roli pro atraktivitu Česka coby cíle investic, protože historický model, že máme kvalifikovanou a levnou pracovní sílu, se už do jisté míry vyčerpal. Když není infrastruktura, ani investiční pobídky nepomohou.

Celní válka by nás shodila do recese

Pokud jde o vliv dovozních cel, to je pro ekonomy velká neznámá. Letošní jarní Index očekávání firem ČSOB ještě vliv nejnovějších cel nezahrnuje, protože dotazování probíhalo před jejich oznámením. Nejistota, spojená s nástupem staronového amerického prezidenta respektive jeho rétorika před návratem do Bílého domu už ale podniky zasahovala.

Pokud jde o předpověď dalšího vývoje, hlavní ekonom ČSOB Martin Kupka, stejně jako ostatní ekonomové, pracuje s několika scénáři. V základním scénáři, který předpokládá,  že plošná 10procentní cla zůstanou v platnosti a nedojde k jejich dalšímu výraznému plošnému navýšení, odhaduje, že by přímý dopad cel mohl český růst v následujících dvou letech snížit o 0,4 až 0,6 procentního bodu. V alternativním negativním scénáři by se česká ekonomika mohla propadnout do červených čísel. „Pokud nastane celní válka, v nejhorším scénáři bychom se mohli dostat až do mínusu, do recese,“ říká Kupka.

Větší rizikový potenciál hrozí z Německa

Pro českou ekonomiku ovšem hraje zásadní roli vývoj v Německu. To je americkými cly potenciálně zasaženo velmi významně, protože americký trh se na jeho vývozu podílí asi desetinou. Další věcí je, že se Německu už tak nedaří, i bez vlivu amerických cel. Předloni i loni skončila německá ekonomika v minusu a pro letošní rok nevypadají prognózy o moc lépe. Například německá centrální banka odhaduje pro letošek plus 0,2 a pro příští rok 0,8 procenta, OECD pro letošek plus 0,7 a pro příští rok 1,2 procenta.

Německá vládní koalice sice chystá podpůrnou finanční injekci v objemu půl bilionu eur (asi 12,5 bilionu korun), ale to podle ekonomů problémy nevyřeší, protože hospodářství potřebuje strukturální reformy. A respektovaný indikátor ZEWA, zpracovávaný Centrem pro evropský hospodářský výzkum v Mannheimu, který odráží očekávání ohledně ekonomického vývoje Německa v horizontu šesti měsíců, se v dubnu strmě propadl z březnových 51,6 bodů na minus 14 bodů. To znamená největší meziměsíční snížení od začátku války na Ukrajině v únoru 2022. Stojí za tím právě celní politika amerického prezidenta.