Lidem ohroženým bytovou nouzí by mohl pomoci nový zákon o podpoře bydlení, který ve středu přijala Poslanecká sněmovna. Norma počítá například se zřízením sítě kontaktních míst, která budou poskytovat poradenství směřující k prevenci ztráty bydlení. Vzniknout má také dobrovolný systém garancí pro soukromé majitele bytů, takzvané bydlení s ručením, a finančních příspěvků pro obce, které pronajmou své byty lidem v bytové nouzi. Návrh čelil kritice opozičních hnutí ANO a SPD, která tvrdí, že vznikne náročný, drahý a složitý systém, ale víc bytů na trh nepřinese.

Ministr pro místní rozvoj Petr Kulhánek (za STAN) již dříve před poslanci řekl, že v Česku žije víc než 160 tisíc lidí v bytové nouzi. Desetinásobek lidí pak podle něj řeší takové problémy s bydlením, které by mohly vést až k jeho ztrátě. Lidé ohrožení bytovou nouzí by mohli snáze získat bydlení v obecních, družstevních nebo soukromých bytech. Zákon by také podle něj do systému bydlení mohl dostat víc bytů.

Pro zákon hlasovalo 102 poslanců z řad vládní koalice a opozičních Pirátů. Koalici podpořil i nezařazený poslanec Ivo Vondrák původně zvolený za ANO. Opoziční ANO a SPD hlasovaly proti. Návrh zákona předložila vláda poslancům loni v červnu. Jeho projednávání provázely rozsáhlé debaty a spory. Předlohu nyní dostane k projednání Senát.

Vládní návrh původně počítal s tím, že kontaktní místa bydlení vzniknou u obcí s rozšířenou působností, kterých je v tuzemsku podle dostupných informací 205. Vláda předpokládala, že kvůli tomu vznikne 352 nových pracovních úvazků a finanční náklady budou představovat 348 milionů korun. Sněmovní výbor pro veřejnou správu poté snížil předpokládaný počet kontaktních míst na 115, která zákon stanoví. Vznikat budou hlavně v lokalitách, kde je vyšší počet osob ohrožených ztrátou bydlení a kde jsou pracoviště úřadu práce. Obce se budou moci rozhodnout, zda si dobrovolně kontaktní místo zřídí.

Mohlo by vás zajímat

Doložená bezdlužnost

Zákon také přichází s tím, že vlastník bytu, který bude svůj byt poskytovat do systému bydlení, bude muset prokazovat svoji bezdlužnost vůči společenství vlastníků. Zákon obsahuje i takzvanou překlenovací asistenci. Ta má fungovat po uplynutí dvouleté podpory, a pokud by se klient případně poté stěhoval do jiného bytu, bude mít ještě dva měsíce asistenci v novém bydlení.

Zákon má na základě přijatého pozměňovacího návrhu Jiřího Havránka (ODS) pomáhat domácnostem s příjmy do 1,43násobku životního minima. Někteří opoziční řečníci kritizovali toto zúžení jako nepřiměřené. Zákon podle nich tak pomůže jen malému okruhu lidí. Také podle iniciativy Za bydlení je tato hranice příliš přísná. Ministr Kulhánek to již ve druhém čtení odmítl. Uvedl, že jde o hodnotu stanovenou na odborném základě a je možné ji navíc upravovat pomocí nařízení vlády. Podle něj představuje například zhruba 30 tisíc korun u samoživitelky nebo 40 tisíc korun se dvěma dospělými.

Kulhánek opakovaně odmítal i výtky opozičních hnutí SPD i ANO, že zákon nové byty na trh nepřinese. Poukazoval na to, že zákon vychází z tvrdých dat a 70 typových projektů, které už v tuzemsku fungují.

Do bydlení by mohly investovat penzijní fondy

Poslanecká sněmovna dnes zároveň schválila v rámci zákona o bydlení i pozměňovací návrh, který počítá s tím, že by mohly investovat do bydlení penzijní fondy. Mohlo by to podpořit bytovou výstavbu v Česku. Návrh vznesl poslanec ODS Jiří Havránek a předtím ho nastínil ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). Další přijatou novinkou je, že by si poplatníci mohli snižovat daňový základ o úroky z úvěrů, které si vzalo bytové družstvo.

Všechny investice penzijního fondu do bydlení by nesměly přesáhnout 20 procent majetku fondu. Investovat by mohly například prostřednictvím fondu kvalifikovaných investorů nebo prostřednictvím jiné právnické osoby. Takováto právnická osoba, Special purpose vehicle (SPV), by mohla vydat dluhopisy, které by fond nakoupil. Do jednoho SPV nebo fondu kvalifikovaných investorů by penzijní fond směl vložit nejvýše deset procent svého majetku. „Podle penzijních společností může objem jejich investic dosáhnout do roku devět miliard, do pěti let až 20 miliard. Díky tomu vyrostou vyšší tisíce nových bytů,“ uvedl začátkem března ministr Stanjura.

„Možnost investovat do nemovitostí vítáme jako užitečné rozšíření nástrojů, které mohou dlouhodobě přispět ke zhodnocení úspor účastníků,“ řekla generální ředitelka Generali penzijní společnosti Jana Zelinková. Investice do nemovitostí se podle ní hodí především pro vyvážené fondy, které dnes spravují asi 90 miliard korun. Vzhledem k očekávanému zhodnocení od tří do pěti procent je tento nástroj vhodný pro investory hledající stabilní výnos při rozumné míře rizika, dodala.

Brzdí výstavbu pomalé stavební řízení?

Stínová ministryně financí a předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová před měsícem uvedla, že problém tuzemského trhu s bydlením není nedostatek kapitálu, ale pomalost stavebního řízení a s tím související pomalá výstavba. Avizovaný návrh proto nebude mít podle ní na řešení krize významný vliv.

Další přijatý pozměňovací návrh, který s Havránkem předložil i ministr Stanjura, umožní poplatníkům, aby si od základu daně z příjmů odečítali úroky nejen z vlastního úvěru na vlastní bydlení, ale i z úvěrů bytového družstva. Podmínkou bude, že poplatník je členem družstva a tyto úroky hradí a že družstvo rozpočítalo na družstevníky pouze ty úroky, které samo hradí.

Podle loňského Indexu prosperity a finančního zdraví zpracovaného Českou spořitelnou a portálu Evropa v datech byla dostupnost a kvalita bydlení v ČR loni pátá nejhorší mezi státy EU. Mezi evropskou sedmadvacítkou byla Česká republika na 23. místě a proti roku 2023 si pohoršila o jednu příčku. Důvodem jsou především rostoucí náklady na bydlení a nedostatečná výstavba. Loni se podle údajů Českého statistického úřadu začalo v Česku stavět 36 477 bytů, což byl meziroční nárůst asi o dvě procenta. Počet dokončených bytů se naproti tomu propadl o pětinu na 30 311 bytů.

Text jsme aktualizovali