Tato zpráva se na Zelený čtvrtek vysloveně hodí. Podle údajů státem vlastněné společnosti OTE klesly loni emise skleníkových plynů vypuštěné do ovzduší v České republice ve srovnání s rokem 2023 o 13 procent. Celkový objem emisí z velkých zdrojů znečištění, jako jsou uhelné či plynové elektrárny a teplárny nebo velké průmyslové podniky, loni klesl na 40,9 milionu tun ekvivalentu oxidu uhličitého.
V roce 2005, kdy v zemích Evropské unie startoval systém obchodování s povolenkami (EU ETS), byl objem emisí z velkých zdrojů v Česku téměř přesně dvojnásobný – přes 80 milionů tun. Tempo snižování emisí nabralo spád v posledních dvou letech. Souvisí to s růstem plateb za emisní povolenky a rostoucím objemem výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie. Oba tyto faktory vedou k omezování provozu uhelných elektráren.
Méně elektřiny z uhlí
Pokles emisí oxidu uhličitého potvrzují také zveřejněné výsledky velkých energetických skupin. Například ČEZ loni vypustil do ovzduší 14,89 milionu tun CO2, což bylo v meziročním srovnání o tři procenta méně (údaj zahrnuje vedle zdrojů v Česku také dvě uhelné elektrárny v Polsku). Skupina EP Infrastructure, pod kterou spadají velké teplárny v Opatovicích, Mostě-Komořanech a Plzni, loni omezila spalování hnědého uhlí o 29 procent. Výrobu elektřiny z uhlí výrazně – zhruba o jednu třetinu – omezila také Sokolovská uhelná.
„Snížení emisí v České republice bylo za loňský rok vyšší než průměrné snížení emisí v Evropě, které činilo 5 procent. Je to dáno silnějším zastoupením průmyslu v české ekonomice i českým energetickým výrobním mixem s větším podílem uhelných elektráren, které se z ekonomických důvodů meziročně využívají relativně méně,” zmínil předseda představenstva OTE Michal Puchel.
Povinnost reportovat emise skleníkových plynů se v Česku týká pěti provozovatelů letadel a 147 společností, které provozující celkem 213 velkých spalovacích zdrojů. Vedle oxidu uhličitého (CO2) zpoplatnění podléhají také emise oxidu dusného (N2O) a perfluorovaných uhlovodíků (PFC).
Velký podíl na tom má krach hutí
Objem emisí skleníkových plynů z velkých zdrojů v Česku výrazně klesl už v roce 2023 – meziročně o 18 procent na 46,9 milionu tun. Loni v říjnu už byl známý také pokles emisí u jednotlivých společností a zdrojů. Například kolabující hutě Liberty Ostrava předloni snížily emise CO2 o 46 procent a jejich závodní elektrárna TAMEH Czech o 38 procent. Pokles výroby a tedy i emisí bylo možné sledovat u většiny velkých uhelných elektráren v Česku.
Finské Centrum pro výzkum energetiky a ovzduší (CREA) již na počátku dubna zveřejnilo odhad, že celkové emise CO2 v Česku loni meziročně klesly o 11,2 procenta. Stálo zatím hlavně 14procentní snížení výroby elektřiny z uhlí a 32procentní (!) snížení spotřeby uhlí v průmyslu. Není těžké uhodnout, že tento pokles souvisí hlavně s odstavením výroby a následným bankrotem hutí Liberty Ostrava.
