Rusko neusiluje o mír, řídí ho vrazi, reagoval český ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.) na dnešní ruský útok na ukrajinské město Sumy s desítkami mrtvých. Za neomluvitelný a barbarský označil útok během křesťanského svátku předseda lidovců a ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL). Oba se vyjádřili na sociální síti X.

Lipavský napsal, že myslí na všechny pozůstalé obětí, které odporný útok na město Sumy zabil. „Rusko se nechce změnit, Rusko neusiluje o mír. Je řízeno vrahy, kteří každý den dokazují, že neusilují o mír. Česko zůstává s Ukrajinou,“ dodal.

„Naprosto barbarský útok ruských agresorů na Květnou neděli,“ uvedl Výborný k raketovému útoku, který si vyžádal nejméně 30 mrtvých a víc než 80 zraněných včetně dětí. „Neomluvitelné, neakceptovatelné, reálně jde o válečné zločiny,“ podotkl. Doplnil, že doufá, že americký prezident Donald Trump naplní svá slova a donutí režim ruského prezidenta Vladimira Putina k zastavení palby a k jednání.

Město Sumy se nachází několik desítek kilometrů od ruských hranic a terčem ruských vzdušných útoků je opakovaně. Dnešní útok se podle agentury Reuters řadí mezi nejsmrtelnější na Ukrajině v letošním roce. Trumpova administrativa v posledních týdnech zkoušela domluvit částečné dohody o příměří týkající se energetiky a Černého moře, jednání ale zatím nevedla k přerušení bojů.

Mohlo by vás zajímat

Hmatatelné zlo

Ruský útok na ukrajinské město Sumy dnes zmínil i polský premiér Donald Tusk při nedělní vzpomínce na památku 20 tisíc polských důstojníků, zajatých a zavražděných Sověty před 85 lety v Katyňském lese u Smolenska v Rusku. „To zlo je stále hmatatelné a viditelné,“ prohlásil podle listu Gazeta Wyborcza a varoval, že toto zlo ohrožuje i dnešní svobodné Polsko a Evropu.

„Nedokážeme o tom moudře mluvit, když vidíme, jak zlo poráží dobro. Kdy špatní lidé tasí zbraň a střílí do týlu nevinné. Dokonce ani nevíme, zda ty, co zahynuli, nazývat oběťmi Katyně, anebo hrdiny národní legendy,“ řekl Tusk. Zdůraznil současně, že dnes nelze mlčet. „Tamto zlo bylo poraženo a žijeme dnes v nezávislé, svrchované a svobodné vlasti, ale zlo, které bylo zdroje onoho zločinu, stále číhá kolem nás“.

Mezi oběťmi masakru byly i tři stovky Čechů

Rozhodnutí postřílet Poláky zajaté na počátku druhé světové války podepsali na jaře 1940 sovětský vůdce Josif Stalin, šéf sovětské diplomacie Vjačeslav Molotov a další členové tehdejšího moskevského vedení. Seznamy zajatců připravil Lavrentij Berija, tehdejší šéf ministerstva vnitra. Celkem stalinská policie NKVD postřílela v katyňském lese, v Charkově a na dalších místech na 22 tisíc Poláků. Kromě 15 tisíc vojenských důstojníků byli mezi oběťmi také intelektuálové, policisté, duchovní a další.

Mezi oběťmi masakru jsou podle historiků i přibližně tři stovky Čechů. V dubnu až květnu 1940 byli Poláci převezeni do táborů sovětské tajné policie NKVD, odkud byli deportováni k místům hromadných poprav. Hlavní vraždění bylo koncentrováno na třech místech – Katyň, Ostaškov a Starobělsk. Pravdu, již delší dobu obecně uznávanou na Západě, přiznal až v dubnu 1990 tehdejší sovětský prezident Michail Gorbačov. Důkazy o zločinu Moskva zveřejnila v říjnu 1992, kdy ruský prezident Boris Jelcin předal polskému prezidentovi Lechu Walęsovi dokumenty o zločinu a za masakr se omluvil.

Text jsme aktualizovali