Jsou propagovány jako způsob, který umožní vzít své zdraví do vlastních rukou a získat zásadní informace. Avšak často se jedná o zbytečná vyšetření, jejichž provedení je u většiny lidí víc než sporné. Nemluvě o zcela nesmyslných testech, které slibují nemožné. Tým vedený výzkumníky z University of Sydney se zaměřil na to, jakým způsob jsou na sociálních sítích prezentována některá zdravotní vyšetření, a přinesl znepokojivé výsledky. Naprostá většina příspěvků byla přinejmenším zavádějících a dvě třetiny z nich pak odkazovalo na služby, na jejichž propagaci měli influenceři a influencerky osobní finanční zájem.

Vyšetření hladiny testosteronu nebo test ovariální rezervy skutečně existují a mají v medicíně své místo. Na druhé straně nic jako „celotělová magnetická rezonance“ detekující 50 druhů nádorových onemocnění není součástí žádných doporučených postupů, i když americká televizní osobnost a modelka Kim Kardashian tvrdí, že se jedná o „život zachraňující“ proceduru.

„To, co Kim Kardashian zapomněla říct, že neexistuje jediný důkaz, že by toto drahé skenování mohlo mít nějaký přínos pro zdravé lidi. Také se nezmínila o tom, že může způsobit škody, včetně zbytečných diagnóz a nevhodných léčebných postupů,“ shrnul v článku pro magazín The Conversation autorský tým z australských University of Sydney a Bond University rizika toho, jakým způsobem jsou na sociálních sítích prezentována některá vyšetření.

Jejich studie publikovaná v žurnálu JAMA Network Open analyzovala téměř jeden tisíc příspěvků o pěti častých vyšetřeních na sítích Instagram a TikTok od influencerů a influencerek s více než tisícem sledujících, kteří souhrnně mají více než 194 milionů sledujících. Podle této práce osm z deseti příspěvků bylo vedeno „propagačním“ tónem, zatímco pouze 6 procent příspěvků obsahovalo explicitní informace o relevantních vědeckých důkazech.

Mohlo by vás zajímat

U 34 procent příspěvků pak jako „důkaz“ postačila osobní zkušenost. „Naprostá většina příspěvků byla drtivě zavádějících,“ uvedla Brooke Nickelová, která působí na Faculty of Medicine and Health’s School of Public Health a vedla výzkumný tým.

Více než dvě třetiny příspěvků pak byly spojeny s osobní finanční motivací, kdy influenceři a influencerky měly například měly uzavřenou nějakou formu spolupráce, jejich příspěvky byly sponzorovány poskytovateli testů či tyto testy přímo prodávali. „Tato vyšetření jsou propagována pod zástěrkou včasného screeningu jako způsob, jak převzít kontrolu nad svým vlastním zdravím. Problém je v tom, že pro většinu lidí jsou zbytečná a v některých případech jsou vědecké důkazy o jejich přínosu sporné,“ dodala Nickelová s tím, že 85 procent příspěvků na sociálních sítích nezmiňovalo žádné nevýhody či rizika vyšetření. „Tyto testy mohou potenciálně vést k tomu, že zdraví lidé budou dostávat zbytečné diagnózy, což by mohlo vést ke zbytečným lékařským zásahům nebo mít negativní dopad na jejich duševní zdraví,“ dodala.

Poslouchat doporučení influencerů je ošidné

Podle autorského týmu je „přediagnostikování“ reálný problém, který škodí jak konkrétním lidem, tak zdravotnickému systému. Jednou z hlavních příčin je právě to, že jsou diagnostikováni, tedy za nemocné označeni, i zcela zdraví lidé, kteří projdou zbytečnými vyšetřeními. Studie zahrnula celkem pět běžně propagovaných vyšetření a testů, mezi nimiž byla skutečná vyšetření, která v indikovaných případech mají svůj význam, tak i zcela smyšlená vyšetření, jejichž medicínský smysl je přinejmenším sporný. K nim patří i tzv. celotělová magnetická rezonance, která má údajně odhalit až 500 různých onemocnění, včetně řady onkologických diagnóz.

„Neexistuje žádný prokázaný přínos tohoto vyšetření u zdravých osob, naopak přináší riziko zbytečné léčby v důsledku ,falešného poplachu‘,“ konstatoval autorský tým. Obdobně problematický je i „multi-test“ pro 50 různých onkologických onemocnění slibující, že odhalí nádor ještě dříve, než se objeví nějaké příznaky.

K dalším sledovaným vyšetřením patřil také tzv. test ovariální rezervy, který v případně zdravotní indikace má svůj smysl, ale provedený bez dalších vyšetření, a hlavně podrobnější interpretace výsledků, může vést k velkým obavám žen ohledně své plodnosti a následně k různým zásahům, které mají léčit údajnou neplodnost. „Toto vyšetření je často mylně propagováno jako test plodnosti u zdravých žen. Ačkoliv může mít přínos v rámci diagnostiky poruch plodnosti, tento test sám o sobě nedokáže předpovědět pravděpodobnost otěhotnění nebo nástup menopauzy,“ tvrdí tým.

Obdobně vyšetření hladiny testosteronu u zdravých mužů nepřináší žádný přínos, mimo jiné i proto, že jejím výsledkem může být doporučení na doplňování tohoto hormonu: „Je zde nebezpečí předávkování, protože doposud nebyla stanovena bezpečná dávka pro dlouhodobé užívání i vzhledem k možným rizikům pro kardiovaskulární systém a riziku předčasného úmrtí.“

Zavádějící je i test střevního mikrobiomu slibující zdravotní benefity například v podobě diagnostiky celé řady zdravotních obtíží, aniž by pro tento způsob existovaly odpovídající vědecké důkazy. „Naše zjištění potvrzují, že sociální sítě jsou otevřenou stokou plnou dezinformací o zdraví,“ uvedl jeden ze spoluautorů studie Ray Moynihan, který působí na Bond University, pro portál euronews.

Autorka je externí spolupracovnicí redakce Zdravotnického deníku. Je zaměstnána na ministerstvu zdravotnictví v odboru ochrany veřejného zdraví.