Přepravit se po železnici mezi hlavním městem České republiky a německým Mnichovem může připomínat u některých spojů spíše bojovku. Při víkendové cestě z Mnichova do Prahy je první přestup z vlaku na výlukový autobus ve Schwandorfu, místo nejisté, další přestup následuje v Plzni, kdo přijde do vlaku dříve, ten sedí. Jde přitom o jednu z nejvýznamnějších železničních dopravních spojnic mezi Českem a Německem. Ministerstvo dopravy i Správa železnic trasu řadí mezi priority.

V přímém spoji z Prahy do Mnichova ke konci března ve všední den sedí v jednom z vagonů zejména zahraniční studenti, původně šestihodinová cesta se postupně prodlužuje, jak vlak nabírá na trase při přepřahání lokomotiv postupně zpoždění, cesta se nakonec protáhla na sedm hodin. Automobilem to trvá hodiny čtyři a stejně dlouho by měla trvat výhledově i cesta vlakem.

Zlepšení spojení řešil už v roce 2017 první bavorsko-český železniční summit ve Furth im Waldu. Tehdejší ministr dopravy Dan Ťok (ANO) na akci podepsal se svým bavorským protějškem Joachimem Herrmannem společnou deklaraci o zlepšení přeshraniční železniční infrastruktury, která si vzala za cíl zkrátit do roku 2030 cestu mezi Prahou a Mnichovem pod čtyři hodiny.

Opakovaně na urychlení modernizace a elektrizace železničního spojení mezi Českou republikou a Německem tlačí podle mluvčí Alena Mühl i ministerstvo dopravy, a to jak na politické, tak na odborné úrovni. „Postup se momentálně z důvodu nedostatku financí neposouvá na německé straně. Nicméně v Německu se momentálně připravuje nový fond, jehož cílem by měly být investice do infrastruktury. Slibujeme si od toho například právě i urychlení celého postupu u našich sousedů,“ uvedla mluvčí Mühl.

Mohlo by vás zajímat

To, že tato trasa momentálně „drhne“, neprospívá ani obchodu. Tiskový mluvčí Česko-německé obchodní a průmyslové komory Christian Rühmkorf  Ekonomickému deníku sdělil, že současný stav železničního spojení mezi Prahou a Mnichovem je výraznou překážkou dalšího rozvoje obchodní spolupráce.

„Železniční spojení je v současnosti pomalé a technicky zastaralé. Omezuje to nejen přepravu osob, ale především nákladní dopravu, která by měla být klíčovou alternativou k přepravě po silnici nejen kvůli environmentálnímu přínosu,“ konstatoval. Z hlediska regionální struktury jsou pro obchodní výměnu s Českem klíčové především spolkové země Bavorsko a Sasko.

Mimořádně silné vazby s českým průmyslem má podle mluvčího Česko-německé obchodní a průmyslové komory především Bavorsko. „Což je viditelné jak v oblasti automobilového průmyslu, tak i ve strojírenství, chemickém průmyslu a elektrotechnice. Bavorský podíl na bilaterálním obchodě Německa s Českem činí přibližně 20 procent. Zároveň se stále více rozvíjí i spolupráce v oblasti služeb, především informačních technologií a výzkumu,“ uvedl.

Česko je pro Německo podle mluvčího bránou pro obchod v regionu střední Evropy. Přeshraniční logistické řetězce proto podle něj vyžadují rychlost, spolehlivost a efektivitu. „Současný stav této železniční trasy bohužel tyto parametry nesplňuje. Firmy, které vyrábějí na obou stranách hranice, potřebují efektivní logistické řešení. Zpomalení přepravy má přímý negativní dopad na jejich konkurenceschopnost. Rychlé železniční spojení by také pomohlo rozvoji dodavatelských řetězců a podpořilo investice do regionů v pohraničí,“ sdělil Christian Rühmkorf .

Rühmkorf  dodal, že podle předběžných výsledků Spolkového statistického úřadu (Destatis) pro rok 2024 dosáhl bilaterální obchod mezi Německem a Českou republikou 121,5 miliardy eur. Český vývoz do Německa činil 61,4 miliardy eur, což představuje nárůst o 3,6 procenta oproti předchozímu roku. „Podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu České republiky směřovala třetina českého vývozu do Německa,“ poznamenal mluvčí.

Bez trpělivosti to nejde

A v jakém stavu je modernizace v současnosti? Mluvčí Správy železnic Nela Eberl Friebová uvedla, že modernizace spojení Praha – Mnichov je jednou z klíčových priorit. Některé stavby na trase jsou již realizovány, některé jsou ve stadiu přípravy. Mezi již běžící projekty patří především Ejpovický tunel a dále stavby uzlu Plzeň. Ve stadiu přípravy jsou například investiční akce Novostavba trati Praha-Smíchov – Beroun.

„Dle předpokladů bude realizována v letech 2028–2038. Nová trať s rychlostí až 200 kilometrů za hodinu bude vedená dvěma jednokolejnými tubusy a dle schváleného rozpočtu vyjde na 46 miliard korun,“ sdělila mluvčí.

Část transevropské dopravní sítě TEN-T. Zdroj: Správa železnic

Připravuje se také modernizace trati mezi Plzní, Domažlicemi a hranicemi s Německem. Podle mluvčí Správy železnic jde o kombinaci novostavby dvoukolejných úseků s rychlostí až 200 kilometrů za hodinu a modernizací stávající trati. „Příprava této stavby je rozdělena do čtyř úseků, které se nacházejí v různém stadiu přípravy,“ doplnila mluvčí.

Ze čtveřice úseků je nejblíže realizaci část mezi Plzní, Nýřany a Chotěšovem. Aktuálně je na něj vypsaný tendr s předpokládaným zahájením stavby v letošním roce a dokončením v roce 2027. Celkové investiční náklady stavby jsou 6,4 miliardy korun. Součástí projektu je i trakční napájecí stanice v Plzni-Skvrňanech, která bude podle Nely Eberl Friebové realizována v rámci samostatné zakázky. Následovat bude realizace úseku Plzeň – Stod, a to v letech 2026 a 2029 s celkovými investičními náklady ve výši přibližně 9,4 miliardy korun.

Navázat na ně má 3. a 4. etapa, jde o stavby úseku Stod – Domažlice a úseku Domažlice – státní hranice SRN. „Ty jsou nyní ve stádiu projekční přípravy, zpracovává se dokumentace pro vydání povolení záměru, a měly by být realizovány do konce roku 2030. Stavby mají schválené investiční náklady ve výši 14,2 miliardy korun a miliarda korun,“ poznamenala Nela Eberl Friebová.

Na německé straně podle mluvčí připravuje tamní národní železniční společnost Deutsche Bahn projekt „Metropolenbahn“, který řeší celé rameno Nürnberg – Schwandorf – Furth im Wald a je podle ní velmi podobný koncepci, kterou zvolila Česká republika. „Správa železnic zajišťuje průběžnou vzájemnou koordinaci projektů,“ dodala.

Kdy se podaří dostat čas strávený na trase mezi metropolemi na čtyři hodiny, je zatím otázkou, cestující se tak musí obrnit trpělivostí a připravit si větší svačinu, na německé straně už totiž ve vlaku nefunguje pojízdný „bistro vozík“, ten končí v Domažlicích.