Zdravotním pojišťovnám i nadále klesají zůstatky na jejich fondech. Nejen v Základním fondu zdravotního pojištění (ZFZP), z nějž hradí zdravotní péči. Snižují se i celkové zůstatky na jejich účtech, což indikuje zužování prostoru pro dotování ZFZP třeba z úspor na provozním fondu. Podle Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) je to způsobeno pokračujícím rozevíráním nůžek mezi příjmy z veřejného zdravotního pojištění a úhradovou vyhláškou. A pokud se něco nestane, situace se bude zhoršovat. Změnu by mohlo přinést zvýšení plateb za státní pojištěnce, ale podle svazu by to nebylo systémové řešení.
Pojišťovny by chtěly více samostatnosti v cenových jednáních s poskytovateli zdravotních služeb. Ministerstvo zdravotnictví vidí řešení ve zvyšování efektivity zdravotního systému včetně transformace nevyužívaných akutních lůžek a zlepšení prevence a přístupu pacientů k vlastnímu zdraví.
Na konci února 2023 mělo všech sedm zdravotních pojišťoven (ZP) v Základním fondu zdravotního pojištění celkem 31,6 miliardy korun, v únoru 2025 už jen 16,7 miliardy. Klesají také celkové zůstatky na jejich bankovních účtech a tím i možnost pojišťoven případně chybějící peníze v ZFZP dorovnat z jiných fondů. Jako třeba provozního fondu či fondu reprodukce majetku, které ZP podle dřívějšího zjištění Zdravotnického deníku k tomuto účelu využívají nejčastěji. Pro srovnání – na konci února 2023 měly pojišťovny na svých účtech celkový zůstatek 63,2 miliardy korun, na konci letošního ledna už jen 48,8 miliardy korun.
„Jde o očekávatelný vývoj, jehož bezprostřední příčinu lze spatřovat v tom, že od roku 2022 došlo postupně k vydání série úhradových vyhlášek pro roky 2023, 2024 a 2025, které vůbec nerespektovaly finanční možnosti systému a rozdílné bilance jednotlivých pojišťoven. Logickým důsledkem opakovaně deficitního hospodaření je, že se zůstatky na fondech snižují,“ zhodnotil pro Zdravotnický deník prezident Svazu zdravotních pojišťoven Martin Balada. Svaz zastupuje všech šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven.
Mohlo by vás zajímat
Ministerstvo zdravotnictví (MZd) důvody uváděné SZP nevyvrací. Argumentuje ale tím, že vyšší objem peněz, nalitý poskytovatelům zdravotních služeb, přinesl pozitivní výsledky. „Vývoj zůstatků na fondech zdravotních pojišťoven odpovídá nastavení úhradových mechanismů v posledních dvou letech. Ty měly zejména za cíl podpořit poskytovatele zdravotních služeb v navýšení standardní produkce po pandemii covid-19. Tím došlo k dohnání prodlev zejména u plánovaných výkonů, kdy se snížily čekací doby mezi roky 2022 a 2025 až o polovinu,“ řekl Zdravotnickému deníku mluvčí MZd Ondřej Jakob. „Tyto prostředky pak nezmizely ze zdravotního systému, ale aktuálně jsou alokovány především u lůžkových poskytovatelů zdravotních služeb, u nichž došlo k významnému navýšení zůstatků,“ dotkl se potenciálního problému, na nějž v souvislosti se svými deficity často poukazují zdravotní pojišťovny.
Trend bude pokračovat?
Co bude dál? „Lze očekávat pokračující trend tohoto stavu,“ říká Balada s tím, že v důsledku nastavených parametrů úhradové vyhlášky je i letošní hospodaření nastaveno jako deficitní. Loni dosáhl deficit hospodaření zdravotních pojišťoven zhruba osm miliard korun, pro letošní rok by to mělo být 13,5 miliardy. Takové číslo totiž plyne ze schválených zdravotně pojistných plánů zdravotních pojišťoven. „Delší výhled je obtížnější, protože v běhu je několik legislativních změn, které by mohly situaci změnit – prohloubit problém, pokud jde o zdroje pro financování hrazených zdravotních služeb, jako například možné budoucí financování pacientských organizací nebo některých aktivit Ústavu zdravotnických informací a statistiky,“ říká Balada.
„Je ale také možné, že výhledově opět nutně dojde k úpravě na straně příjmů systému – například v oblasti platby za státní pojištěnce – tak, aby se trend rozevírání nůžek mezi výdaji a příjmy systému utlumil. Otázkou u tohoto, v budoucnu možná nutného kroku, zůstává, do jaké míry je takové opatření samo o sobě systémově správné,“ dodává prezident SZP.
O nutnosti něco udělat hovoří i mluvčí ministerstva zdravotnictví. „Je samozřejmě nezbytné reagovat na snižující se zůstatky na fondech zdravotních pojišťoven, aby nedošlo k jejich úplnému vyčerpání a byla nadále zajištěna stabilita sytému veřejného zdravotního pojištění. V opačném případě by mohlo dojít ke zpožďování či zastavení plateb za poskytnuté zdravotní služby a zhoršování dostupnosti péče,“ uvedl Ondřej Jakob. Dodal, že je ovšem třeba vidět také to, že aktuálně činí rezervy systému veřejného zdravotního pojištění necelých 10 procent celkových výdajů, což je téměř dvojnásobek toho, kolik činily zůstatky na konci roku 2015.

Co s tím?
Zdravotní pojišťovny, jak vyplynulo z nedávné ankety Zdravotnického deníku, doposud řešily situaci tím, že peníze případně chybějící v Základním fondu zdravotního pojištění dorovnávaly z jiných fondů. Především z provozního fondu. „V roce 2025 plánuje OZP mírně kladnou bilanci příjmů a výdajů ZFZP, ale to pouze za cenu využití prostředků určených k zajištění provozního chodu pojišťovny,“ popsal přístup k řešení problému například mluvčí OZP zdravotní pojišťovny František Tlapák. „Pojišťovny přijímají taková řešení, aby systém i nadále fungoval bez narušení a nenarušil poskytování zdravotních služeb pojištěncům. Některé z pojišťoven deficit pokryly z rezerv, jiné například o něco prodloužily splatnosti faktur,“ konstatuje šéf Svazu zdravotních pojišťoven.
Zdravotní pojišťovny vidí jako systémové řešení využití rezerv, které lze aktivovat zvýšením efektivity v oblasti zajišťování zdravotní péče. „Ministerstvo zdravotnictví dlouhodobě nastavuje úhrady plošně s ohledem na spokojenost a zajištění dobrého hospodářského výsledku prakticky všech poskytovatelů zdravotní péče. Takto nastavené úhrady umožňují i těm nejméně efektivním alespoň vyrovnané hospodaření a těm nejlepším vysoké ziskové marže,“ podotýká Martin Balada.
„Měli bychom se pokusit výdaje snížit zlepšením efektivity, tedy nechat pojišťovnám prostor pro silnější pozici v cenových jednáních a opustit alespoň částečně politiku nepodkročitelné státní úhradové vyhlášky, která je z pohledu výdajů příliš štědrá,“ podtrhuje. „Domnívám se, že pokud bychom tuto praxi opustili a připustili i ve zdravotnictví určitou míru tržního prostředí, výsledkem by byl nejen pokles nákladů, ale vznikla by také dostatečná motivace na straně poskytovatelů. Aby sami měnili strukturu svých kapacit směrem k vyšší efektivitě a snížení neefektivních kapacit. A samozřejmě i motivace na straně pojišťoven k cenové diferenciaci u žádoucí péče,“ líčí vizi Svazu zdravotních pojišťoven jeho prezident.
A jak vidí nutné kroky ministerstvo zdravotnictví? „Pochopitelně je nutné reagovat především vhodným nastavením úhradových mechanismů, opodstatněnými regulačními omezeními, ale i zaměřením se na potenciální změny ve struktuře péče. S ohledem na stárnutí populace je potřeba zvážit především transformaci nevyužívaných akutních lůžek, která na sebe vážou rovněž velké množství personálu, na lůžka dlouhodobé péče. Z dlouhodobějšího hlediska je potřeba podporovat prevenci a tím snižovat počty závažných stavů vznikajících například v důsledku obezity či zanedbávání léčby některých dalších chronických onemocnění,“ popisuje směr uvažování MZd jeho mluvčí Ondřej Jakob.