Oddělení komerčních služeb od veřejné služby, digitalizace, pomoc obyvatelům v regionech, kde se k ní nedostávají. Na půdě Senátu se ve čtvrtek řešila transformace České pošty, ze které se vyděluje Balíkovna, ruší se pobočky a propouštějí zaměstnanci. „Pošta musí reagovat na vývoj, který je ve společnosti, a ne ustrnout na návycích, které má z minulosti,“ uvedl ministr vnitra Vít Rakušan (STAN). Před senátory a zástupce obcí a měst vystoupil i generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán.

Budoucnost České pošty vidí ministr Rakušan v nabídce veřejné služby, státní podnik označil za prodlouženou ruku státu. Konkrétně má jít o spolupráci s úřady práce, zdravotními pojišťovnami nebo řetězcem Coop. „Pošta může svoji infrastrukturu využít třeba i pro imobilní občany,“ dodal.

Podle ministra vnitra bude muset pošta nabízet i jiné, než klasické poštovní služby. Po celé zemi má podle něj unikátní infrastrukturu v bohatých i chudých regionech. „Chceme, aby pošta byla místem, kde se dotýká stát života občanů, a to i těch občanů, kteří dosud neumí používat digitální služby,“ uvedl Rakušan. Takových lidí je podle něj 20 procent.

Předsedkyně Rady seniorů České republiky Lenka Desatová ale konstatovala, že k internetu nemá přístup 46 procent lidí starších 60 let. Ne všude je podle Desatové také pokrytí kvalitním signálem. „Česká pošta je pro naše seniory často bodem, kam chodí se složenkami,“ uvedla. Senátor Tomáš Navrátil (ANO) řekl, že Česká pošta musí být dotykem státu v on-line i off-line světě. Jde podle něj o služby, která nikdo jiný komerčně poskytovat nebude, protože by se žádnému soukromníkovi nevyplatily.

Mohlo by vás zajímat

Generální ředitel České pošty Miroslav Štěpán k transformaci uvedl, že se do ní pustili v roce 2023 ve chvíli, kdy byl podnik v podstatě předurčený ke konci a hrozila mu insolvence. Proměna je podle něj postavena na ekonomické stabilizaci, definování toho, kde je problém a toho, co bude s poštou dál. „Jeden z klíčových problémů, proč je Česká pošta v problémech, je mix komerčních a veřejných služeb,“ řekl.

Mohlo by vás zajímat: Likvidita – největší výzva malých firem. Jaké nástroje pomáhají přežít i růst v nejisté době?

To by podle něj mělo řešit i veřejné slyšení, zda má podnikat na plně konkurenčních trzích nebo poskytovat veřejné služby. „Já jsem přesvědčen o tom, že role České pošty je, aby poskytovala službu občanům,“ dodal. V roce 2022 Česká pošta dosáhla podle Štěpána historicky největší ztráty 1,7 miliardy korun. V loňském roce státní podnik vykázal ztrátu 756 milionů korun. Podle Štěpána to bylo ve chvíli, kdy se prodávaly nemovitosti.

Dramatický pokles

Aktuálně podle generálního ředitele České pošty poptávka po poštovních službách dramaticky klesá, a to mimo jiné i z důvodu, že lidi nepoužívají dopisy či poukázky. „To jsou služby, které má poskytovat český stát vůči občanům prostřednictvím držitele poštovní licence,“ doplnil. Povinnost poskytovat poštovní služby v definovaném rozsahu je podle něj daná vyhláškou Českého telekomunikačního úřadu a nařízením vlády.

Podle Štěpána hovoří o tom, že by v České republice mělo být zhruba 1900, nikoliv 2900 poboček. Je to podle něj nadstandard, který nařizuje České poště vládní nařízení. „Rozdíl mezi poptávkou po robustnosti infrastruktury a luxusu mít tolik poboček, tolik lidí v terénu a reálnou poptávku po službě je zásadní,“ upozornil. K dceřiné společnosti Balíkovna uvedl, že balíkové komerční služby fungují na principu tržního hospodářství, veřejné služby fungují na principu zcela jiném. Česká pošta také od 1. dubna spustí odštěpný závod Balíkové služby. Má jít o strategický mezikrok před vyčleněním Balíkovny ze státního podniku.

Česká pošta podle Štěpána vynakládá 75 procent nákladů na mzdy a potřeba je také podle něj říci, jakou roli má hrát pošta v digitalizované společnosti. „Je tady velká poptávka po digitalizaci, aby Česká republika byla digitalizovaná, aby občané fungovali on-line. Role České pošty v takto digitalizované společnosti není ukotvená,“ dodal.

Štěpán mluvil před senátory také o prodloužení stávajícího kontraktu České pošty s ČSOB na rok 2028 a 2029. „Získali jsme za to peníze, které už dnes v roce 2025 pomáhají ve výnosové části hospodaření České pošty,“ uvedl. Místopředseda Svazu měst a obcí České republiky Pavel Drahovzal v souvislosti s Českou poštou požádal o garance. Klíčové je podle něj udržet listovní služby. „Pojďme se snažit toto rodinné stříbro hýčkat,“ uvedl.

Podle senátorky Jany Mračkové Vildumetzové (ANO) se mělo začít definováním služeb, které má Česká pošta po transformaci provozovat, mnohem dříve. Transformace měla být podle ní ukončena 1. ledna. Upozornila také na to, že náklady na transformaci nejsou zahrnuty do rozpočtu pro rok 2024, ale ani 2025. O prodeji Balíkovny podle senátorky i nadále nejsou žádné informace, kromě toho, že se vybrala poradenská společnost. Právě provoz Balíkovny by ale podle ní mohl sanovat náklady na další služby pošty.

Senátoři nyní chtějí podle Jany Mračkové Vildumetzové z veřejného slyšení vypracovat usnesení, která se bude zabývat kromě Balíkovny i provozovnami Pošta Partner.

Poslanecká sněmovna dnes také podle agentury ČTK v úvodním kole podpořila návrh novely zákona o poštovních službách, podle kterého by Česká pošta nebo jiný držitel poštovní licence mohli získat od státu úhradu čistých nákladů na základní služby až do dvou miliard korun ročně, tedy o půl miliardy více než dosud. Čisté náklady na služby, které pošta musí poskytovat na základě poštovní licence, každoročně nynější maximum 1,5 miliardy korun převyšují. V posledních letech přesahovaly 1,8 miliardy korun.

O navýšení maxima hovořil na veřejném slyšení i Drahovzal. „Je potřeba v brzké budoucnosti tento limit prolomit, respektive ho navýšit,“ konstatoval. Pokud k tomu nedojde, hrozí podle něj opět situace, která byla před dvěma až třemi lety, kdy si „Česká pošta napůjčovala pět miliard korun“.