Ministerstvo obrany má na příští rok připravené projekty až za 2,3 procenta hrubého domácího produktu, v dalších letech by pak měl nárůst pokračovat. Uvedla to ministryně obrany Jana Černochová (ODS) po dnešním zasedání velitelského shromáždění. Dosažení nákladů tří procent na bezpečnost během několika let, jak o něm v pondělí hovořil premiér Petr Fiala (ODS), podle ní dokáže Česká republika unést. Problémy vidí Černochová v personálních kapacitách pro řízení akvizic.

Náčelník generálního štábu Karel Řehka připomenul nakumulované resty ve vybavení armády z minulých let, na jejichž zacelení podle něj současná dvě procenta HDP nestačí. Vedle nákupu „železa“ bude podle Černochové třeba budovat také zázemí pro novou techniku, což jsou „také nemalé položky“, ať už půjde to rekonstrukce letišť či zázemí pro novou pěchotní techniku.

Černochová také upozornila na to, že stejným problémům jako s náborem vojáků čelí obrana také v civilní části resortu. Pokud nebude podpora ze strany civilní části fungovat, bude tím trpět armáda, a tedy i obrana země, doplnila. Nedostatek personálu vidí jako možná ještě větší problém než finance.

Mluvila i o novele zákona o vojácích z povolání, která mimo jiné navyšuje některé finanční benefity, včetně náborového příspěvku. Norma čeká na projednání Senátem. Je podle ní ale jasné, že hlavním motivem pro službu nejsou jen peníze, proto se chce zaměřit i na nefinanční motivaci.

Mohlo by vás zajímat

Problémům s personálními kapacitami čelí ministerstvo obrany v situaci, kdy je třeba armádu modernizovat a kdy do resortu budou plynout zvyšující se finance. Premiér Petr Fiala (ODS) v pondělí oznámil, že investice do obrany budou v souvislosti s bezpečnostní situací země muset během několika let vzrůst na tři procenta hrubého domácího produktu, loni přitom stát po dlouhých letech dosáhl dvou procent.

Personální situaci na ministerstvu kritizuje opozice. Podle bývalého ministra obrany z dob vlády hnutí ANO Lubomíra Metnara spory Černochové s náčelníkem generálního štábu Karlem Řehkou viditelně znemožňují spolupráci armády a ministerstva. Zmiňuje také odchod vrchní ředitelky ekonomické sekce Blanky Cupákové, která za úřad vedla jednání o podmínkách pořízení amerických stíhaček F-35, či ředitele rozpočtového odboru Zdeňka Roziny.

Vývoz loni vzrostl nejmíň o třetinu

Ministryně Černochová také dnes po setkání se zástupci zbrojařů na ministerstvu obrany řekla, že vývoz vojenského materiálu z České republiky na Ukrajinu loni podle aktuálních odhadů vzrostl meziročně nejmíň o třetinu. Rok 2023 byl přitom podle ní rekordní.

Česko díky své muniční iniciativě patří mezi hlavní dodavatele munice na Ukrajinu, uvedla ministryně. Loni tam z tuzemska směřovalo 1,5 milionu kusů velkorážové munice. V dodávkách chce Česká republika pokračovat i letos.

„Pokud máme pokračovat v muniční iniciativě, potřebujeme dostatek finančních prostředků od těch donátorů. Zatím nám pomoc financovat přislíbila Kanada, Nizozemsko, Dánsko, samozřejmě se zapojuje i ČR,“ řekla Černochová. Příspěvky od partnerů podle ní v této chvíli dosahují stovek milionů eur. Premiér Petr Fiala uvedl, že na Ukrajinu Česko v posledních měsících posílá desítky tisíc kusů velkorážové munice.

Přístup bank vůči zbrojařským firmám se podle Černochové v Česku zlepšil. V minulosti si zbrojaři stěžovali na to, že mají u bank problémy s vedením účtů, posíláním peněz nebo získáváním úvěrů. Problémy hlásily i v případě obchodů na Ukrajinu. „Oproti tomu, když jsme tady před rokem a půl říkali, že opravdu ty věci jsou velice problematické a brzdí to i naší pomoc Ukrajině, tak tohle už dneska neplatí,“ dodala Černochová. Dnešního setkání se podle ní zúčastnil také prezident České bankovní asociace Jan Juchelka.

Podle premiéra Fialy je potřeba změnit přístup i Evropské investiční banky. Ta zatím malým a středním firmám poskytuje financování na materiál dvojího užití – tedy pro civilní i vojenské účely – podpora čistě vojenského materiálu ale chybí, řekl. Společně s lídry dalších 19 evropských zemí proto Evropskou investiční banku v dopise z ledna tohoto roku vyzval, aby svůj přístup přehodnotila. „To je důležité i proto, že takový krok Evropské investiční banky budou potom následovat komerční banky,“ dodal.

Materiál za 7,3 miliardy korun

Od začátku ruské invaze na Ukrajinu v roce 2022 Česko Ukrajině poskytlo vojenský materiál za 7,3 miliardy korun, sdělilo už dříve ministerstvo obrany.

S českou muniční iniciativou, tedy návrhem nakoupit dělostřeleckou munici pro Ukrajinu mimo členské státy Evropské unie, přišel český premiér Petr Fiala (ODS) na mimořádném summitu EU počátkem loňského února. Celkem se do ní zapojily dvě desítky států.

Vývoz vojenského materiálu z České republiky předloni meziročně vzrostl o více než 60 procent na 48,9 miliardy korun. Dovoz stoupl téměř trojnásobně na přibližně 11,5 miliardy korun. Licencí k vývozu vojenského materiálu ministerstvo průmyslu a obchodu udělilo 1580 do 99 zemí. Celková hodnota licencí činila asi 68,2 miliardy korun.

Text jsme aktualizovali