Lidé dnes sice žijí déle, ale zdaleka ne vždycky lépe. Více než 80 procent lidí nad 45 let, kteří využívají primární péči, má alespoň jedno chronické onemocnění, přes čtvrtinu jich má dokonce tři a více. Ženy navíc pociťují horší duševní i fyzické zdraví. Podle prvního mezinárodního průzkumu OECD mezi 107 tisíci pacienty s chronickými zdravotními stavy, který proběhl v 19 státech, se ovšem ukazuje, že vyšší výdaje na zdravotnictví neznamenají automaticky lepší výsledky pro pacienty.

Průzkum OECD Patient-Reported Indicator Surveys (PaRIS) shromáždil údaje od přibližně 107 tisíc pacientů ve věku nad 45 let a 1 800 praktiků v 19 zemích. Jeho cílem je objasnit zdravotní výsledky a zkušenosti lidí žijících s chronickými onemocněními, jako je hypertenze, artritida, cukrovka, srdeční onemocnění nebo rakovina, které se řeší v rámci primární péče.

Co průzkum zjistil? 82 procent zapojených uživatelů primární péče žije s alespoň jedním chronickým onemocněním, 52 procent s nejméně dvěma onemocněními a 27 procent žije se třemi nebo více onemocněními. To si vybírá velkou daň na životech lidí. Podle stupnice blahobytu WHO-5, kterou výzkum používá, dosáhli lidé se dvěma chronickými onemocněními v průměru o pět bodů méně než lidé s jedním chronickým onemocněním, zatímco lidé se třemi a více chronickými onemocněními dosáhli o 14 bodů méně.

Ve zkušenostech a výsledcích pacientů navíc existují velké genderové rozdíly. Ze všech lidí s chronickými onemocněními je 74 procent mužů v dobrém fyzickém zdraví ve srovnání s 65 procenty žen. 86 procent mužů je pak v dobrém duševním zdraví ve srovnání s 81 procenty žen. To potvrzuje genderově zdravotní paradox: ženy mají tendenci žít déle než muži, přesto vykazují horší zdravotní výsledky. Ženy navíc uvádějí, že méně důvěřují zdravotní péči a je méně pravděpodobné, že se dočkají kvalitní péče.

Mohlo by vás zajímat

Rozdíl u žen oproti mužům, kteří uvádějí pozitivní zkušenosti, pokud jde o kvalitu primární péče a důvěru ve zdravotní systém.

Nízká úroveň digitalizace

Podle průzkumu se také ve zdravotnictví naplno nevyužívají digitální technologie. Pouze sedm procent pacientů s chronickými onemocněními uvádí, že využili videokonzultaci v primární péči, a 17 procent uvádí, že si prohlédlo své lékařské záznamy primární péče online. Kromě toho pouze 43 procent pacientů s nízkým vzděláním souhlasí s tím, že používání webových stránek jejich poskytovatele primární péče je snadné.

Faktem podle průzkumu také je, že zatímco vyšší výdaje na zdraví mohou být spojeny s lepšími výsledky, jako je fyzické zdraví, nezaručují lepší výsledky nebo zkušenosti pacientů ve všech oblastech. Ve skutečnosti je možné dosáhnout lepších zdravotních výsledků při nižších výdajích na zdraví. Například Česko a Slovinsko dosahují dobrých výsledků, a přitom mají relativně nízké výdaje na zdravotnictví na hlavu. Na druhou stranu sice Spojené státy a Švýcarsko hlásí příznivé skóre v oblasti kvality a blahobytu, ale Švýcarsko utrácí nad průměrem a Spojené státy dávají více než dvojnásobek částky na hlavu než některé jiné země se srovnatelným skóre.

Výdaje na zdraví na hlavu (horizontálně) a zkušenost s kvalitou péče nebo blahobytu (vertikálně), 2024