Nárůst byrokracie, komplikované povolovací procesy a drhnoucí digitalizace ve stavebnictví, to je trojice, která v České republice brzdí rychlejší a plynulejší výstavbu dopravní infrastruktury. Na konferenci Ekonomického deníku a České justice Financování dopravy na to upozornil generální ředitel Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD) Radek Mátl. „Územní rozhodnutí z roku 2002 na dálnici D11 u Hradce Králové bylo jedenáctistránkové, dnes je to u stavby úseku 511 Běchovice – D1 v průměru 500 stran. To jsou rozdíly, které jsou prostě šílené,“ zmínil.
Rychlost přípravy staveb je věc, kterou je možné podle Mátla neustále zlepšovat. Všechny stavby podle něj vyžadují velmi komplikované povolovací procesy včetně obrovského množství stanovisek, které je potřeba získat. „To všechno jsou rizika, která nás mohou zdržovat v rámci samotné realizace a přípravy jednotlivých staveb,“ uvedl Mátl.
Kde se stále podle Mátla nedaří tak, jak by si přál, je digitalizace, konkrétně zavádění takzvaného BIMu a digitálních procesů. Mátl upřesnil, že jde o digitální systém údržby komunikací, který zahrnuje veškeré informace o silniční a dálniční síti a pomáhá optimálně nastavovat procesy údržby v průběhu celé její životnosti. „To je moje obrovská priorita, abychom v tom zabrali a procesy zjednodušili a obešli se bez papírů a množství spisů,“ konstatoval.
ŘSD už v rámci tažení za zrychlení procesů podle Mátla zavedlo například Centrální evidenční systém výrobků. „Pokud je nějaký výrobek použitý na stavbě silnic a dálnic a je schválený, tak už se nemusí schvalovat na dalších stavbách, což dříve nebylo zvykem a každá stavba si nově procházela schvalovacím procesem,“ zmínil a upřesnil, že je v současnosti v evidenci systému přes 5000 výrobků a různých materiálů.
Miliardy do výstavby
Mátl také přiblížil aktuální stav výstavby dopravní infrastruktury v České republice. Zatímco v roce 2014 šlo podle Mátla do výstavby 24,1 miliardy korun, v letošním roce by to mělo být 80,7 miliardy korun. Z celkové částky jde pak podle generálního ředitele 60 miliard do výstavby nových dálnic a silnic, v roce 2014 to přitom bylo osm miliard. Do přípravy jednotlivých nových úseků dálnic a silnic pak v roce 2014 putovalo 0,5 miliardy korun, v letošním roce to bude 5,7 miliardy korun.
V Česku se v současnosti staví 252 kilometrů nových silnic a dálnic, z toho je 185 kilometrů nových úseků na dálnicích. Letos by se podle Mátla mělo zprovoznit okolo 100 kilometrů nových komunikací. Mezi nejvýznamnějšími už rozestavěnými stavbami na dálniční síti Mátl jmenoval 33 kilometrů dlouhý úsek dálnice D35 Ostrov – Vysoké Mýto v Pardubickém kraji. Součástí úseku je stavba tunelu Homole dlouhého 800 metrů, která podle Mátla úspěšně pokračuje. Mátl zmínil také 15kilometrový úsek dálnice D6.
Po 57 letech by také mělo dojít podle Mátla k dokončení dálnice D1, dostavěný a zprovozněný bude ochvat Přerova. „To znamená, že dálnice D1 bude po tak dlouhé době konečně dokončena,“ okomentoval to Mátl. V letošním roce by chtělo ŘSD zahájit také obchvaty Přeštic, Plas a Náchoda.
Mohlo by vás zajímat
Mezi nejvýznamnější stavby, u kterých dojde k zahájení, je také další úsek dálnice D6 v Karlových Varech, jde o propojku s Prahou. Velmi významná je podle Mátla stavba mezi Běchovicemi a Úvaly, která navazuje na rozestavěný Pražský okruh. „A za všechny ty stavby bych ještě určitě zmínil poslední úsek dálnice D11 Jaroměř – Trutnov,“ doplnil Mátl.
Kvapíkové tempo
V současnosti je podle něj v České republice hotových a postavených 1501 kilometrů základní dálniční sítě. Cílový stav je okolo 2000 kilometrů. Co chybí je podle Mátla například propojení Pardubického a Královehradeckého kraje, propojení jihočeské dálnice D3 s Pražským okruhem nebo Karlových Varů s Prahou. Potřeba je podle něj dokončit i dálnici D52.
Stavby, kde ještě nedošlo k vypsání soutěže, jsou podle Mátla část dálnice D3, severní část Pražského okruhu, části dálnice D55 a dálnice D52. „Všechny ostatní úseky se opravdu blíží poměrně kvapíkovým tempem k dokončení,“ sdělil. Zmiňované úseky by měly být podle něj hotové po roce 2033. Mátl také konstatoval, že se v posledních letech zlepšila legislativní podpora pro výstavbu dopravní infrastruktury. Vyzdvihl například spojení územního stavebního řízení do jednoho procesu. Co podle něj velmi urychluje přípravu a výstavbu je liniový zákon a politická podpora.
Jako problém ale opět Mátl jmenoval byrokracii. „Na to abyste získali stavební povolení je potřeba 250 různých stanovisek, a ty se vzájemně podmiňují. Udělat nějakou chybu v procesu je bohužel jednoduché, a když vám to shodí soudy, tak to celé dostanete zpátky,“ uvedl generální ředitel ŘSD. Dotkl se i tématu výkupů, i přesto, že se obvykle v poměrně krátké době podle něj vykoupí až 95 procent pozemků, stále existují spekulanti a lidé, kteří brání samotnému výkupu.
Zásadním tématem je financování, v té souvislosti Mátl jmenoval mýto a jeho nárůst, který se v současnosti podle něj přiblíží 20 miliardám korun. Ty podle něj budou putovat do rekonstrukcí. Co naopak označil za slabou je alokace v rámci operačního programu Doprava 3. „Tento grant vyčerpáme už v roce 2026, což je čtyři roky před tím, než tento program skončí,“ upozornil. Prakticky všechny dálniční tahy, které se budou podle Mátla stavět v následujících letech, buď budou financovány ze státního rozpočtu nebo soukromých zdrojů, PPP projektů nebo z úvěrových zdrojů a dluhopisů.
„Naše cíle a plány, které máme, nejsou levné, ale velmi drahé. Jde o několik stovek miliard, které budeme potřebovat na to, abychom dokázali dálniční síť do roku 2033 dokončit,“ zdůraznil Mátl. Aktuálně se podle něj vybírá například koncesionář na dálnici D35. Na starosti bude mít výstavbu, financování, provoz a údržbu úseku D35 mezi Opatovcem a Mohelnicí a zároveň provoz a údržbu úseku od Litomyšle až po Opatovec.
Ve fázi studie proveditelnosti je podle Mátla také 57 kilometrů dálnice D3 či dálnice D55 nebo severní část Pražského okruhu. „U toho si myslíme, že to nebude úplně vhodný PPP projekt,“ dodal Mátl. Studie by podle něj měla být dokončena do konce února.
Mátl na konferenci vyzdvihl mimo jiné spolupráci s Plzeňským krajem. „Silniční síť a teď nemyslím jenom tu naši síť komunikaci I. třídy, ale i II. a III. třídy v Plzeňském kraji je velmi kvalitní, možná jedna z nejlepších v České republice,“ zmínil. S krajem podle Mátla ŘSD dokáže sladit i jednotlivé akce, aby si nekolidovaly. ŘSD se podílí v Plzeňském kraji například na výstavbě východní části okruhu Plzně. Celkem Plzeňský kraj spravuje 4600 kilometrů silnic II. a III. třídy a 900 mostů. Podle hejtmana Plzeňského kraje Kamala Farhana (ANO), který také na konferenci vystoupil, kraj do dopravní oblasti ročně vynakládá přibližně 2,4 miliardy korun. Přímo na silnice putuje 700 milionů korun a 800 milionů podle něj dělají předfinancované projekty.
Stovky miliard evropských peněz
Ministr dopravy Martin Kupka (ODS) na konferenci Ekonomického deníku a České justice Financování dopravy zdůraznil, že chce na výstavbu dopravní infrastruktury z evropských fondů získat pro Česko další peníze. Věří, že se mu původně plánovanou částku podaří nejméně zdvojnásobit.
„První pracovní materiál odhadoval příliv evropských peněz na 50 miliard korun a to je určitě rozměr, který bychom měli dramaticky posílit. Měli bychom se dostat někam ke stovkám miliard korun,“ prohlásil.
Pomoci ke kýžené částce má Česku mimo jiné spolupráce s dalšími evropskými zeměmi, které také potřebují dostavět chybějící dopravní spojnice a chtějí na to čerpat peníze z takzvaného nástroje propojení Evropy CEF. „Spojili jsme síly například se Španělskem a dalšími státy. Získáváme pro to také Italy,“ uvedl na akci ministr.
Výrazným finančním pomocníkem Česka v dostavbě silniční a dálniční sítě má být podle něj již zmiňované partnerství státu se soukromníky. Metodu PPP projektu si Česko vyzkoušelo už na projektu dálnice D4 do Písku. Tyto dodatečné zdroje peněz umožní podle Kupky dokončit dálniční síť do roku 2033 a postavit zároveň železniční tratě v hodnotě zhruba bilionu korun.
Růst by měly i částky, které má k dispozici na silnice a dálnice Státní fond dopravní infrastruktury (SFDI). „V letošním roce SFDI disponuje rekordní částkou 160 miliard korun. Aby dokázal uspokojit požadavky, bude muset ta částka stoupnout,“ upozornil Kupka.
