Novela otevírající cestu k rychlejší výstavbě paroplynových elektráren hladce prošla hospodářským výborem sněmovny. Návrh předložený skupinou čtyř vládních poslanců podpořilo všech 19 přítomných členů výboru. Místo avizovaného jednoho pozměňovacího návrhu nakonec výbor hlasoval o pěti návrzích, z nichž čtyři získaly kladné stanovisko.

Mezi pozměňovací návrhy, které hladce prošly, patří zásah proti takzvaným mařičům elektřiny. Předkladatelem byl přímo ministr průmyslu a obchodu (a zároveň poslanec za hnutí STAN) Lukáš Vlček. Jeho návrh zakazuje podnikatelům a firmám používat k poskytování podpůrných služeb pro ČEPS nebo poskytování flexibility používat elektrické zařízení, které spotřebovává elektřinu bez dalšího užitku. Pokuta za porušení tohoto pravidla bude dosahovat až 5 milionů korun.

Ministr Lukáš Vlček nebyl na jednání výboru přítomen. Nedorazil ani vrchní ředitel sekce energetiky na ministerstvu průmyslu a obchodu René Neděla, který obvykle novou legislativu v energetice na půdě parlamentu představuje a vysvětluje. Poslanci se tím však nenechali „rozhodit“ a Lex Plyn projednali bez nich. Návrh tak na výboru představil poslanec Róbert Teleky (KDU-ČSL), který spolu s Vlčkem, Ivanem Adamcem (ODS) a Michalem Kučerou (TOP 09) patří mezi předkladatele novely Lex Plyn.

Třetí čtení až po hlasování o Lex OZE 3

Vedle omezení provozu mařičů poslanci hospodářského výboru odsouhlasili legislativně technické úpravy, které umožní lepší sladění novely s právem Evropské unie. Tyto změny zasahují nejen do novely Lex Plyn, ale také do předchozí novely energetického zákona „Lex OZE 3“. Předseda hospodářského výboru Ivan Adamec v této souvislosti apeloval na zdravý rozum poslanců a upozornil, že Lex Plyn je možné schválit až poté, co plénum sněmovny rozhodne o osudu novely Lex OZE 3, kterou s výhradami vrátil senát.

Ivan Adamec v této souvislosti upozornil, že pokud sněmovna za dva týdny schválí novelu Lex OZE 3 v původní sněmovní verzi, tak bude zapotřebí do Lex Plyn přidat návrh, který vrací Praze, Brnu a Ostravě práva v oblasti stavebních předpisů, které upravují umístění energetických sítí v městské zástavbě. Tato práva podle Adamce omylem vypadla při projednávání novely Lex OZE 3 ve sněmovně, kdy byli poslanci zahlceni desítkami pozměňovacích návrhů.

Mohlo by vás zajímat

Podporu výboru naopak nezískal pátý pozměňovací návrh, který měl upravit aukční bonus tak, aby byl více v souladu s právem Evropské unie. Ministerstvo průmyslu a obchodu k návrhu dalo nesouhlasné stanovisko, což přispělo k jeho odmítnutí.

Jednání výboru se pokusili ovlivnit demonstranti z organizace Greenpeace, kteří uspořádali na Malostranském náměstí happening na téma „jak chce vláda dát na stříbrném podnosu uhlobaronům miliardy korun navíc.“ Šéf výboru Ivan Adamec to komentoval slovy, že cílem novely opravdu není dotovat majitele uhelných elektráren. „Je to jen pojistka. Doufám, že na její použití nebude muset dojít,“ řekl Adamec během jednání výboru.

Ekologické organizace to vidí jinak. „I přes drobné změny k lepšímu v podobě pozměňovacích návrhů, které schválil k Lex plyn Hospodářský výbor, hlavní výtky, které vůči novele máme, zůstávají. Stále platí, že otevírá možnost dotovat zisk uhlobaronům a nezaručuje výběr nejlevnějšího provozovatele uhelných elektráren, protože v prvním kole dotace míří pouze původnímu provozovateli. Stále tak hrozí, že novela pomůže udržet lukrativní byznys uhlobaronů na úkor spotřebitelů, kteří budou muset dotace fosilnímu průmyslu zaplatit,“ uvedl k novele Lex Plyn vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR Jaroslav Bican.

O co jde v novele Lex Plyn

Balík změn zaměřený na urychlení výstavby plynových elektráren se projeví hlavně v zákoně č. 416/2009 o urychlení výstavby strategicky významné infrastruktury. Mezi konkrétní opatření patří přednostní projednávání staveb s významem pro energetickou bezpečnost země na stavebních úřadech přednostně před jinými stavbami. Novela také zkracuje lhůty pro vydání konkrétních povolení a omezuje možnost odvolat se proti rozhodnutí úřadů.

Nemalou část tvoří návrhy zacílené na prodloužení provozu uhelných elektráren, pokud by je vlastníci chtěli odstavit dříve, než za ně bude adekvátní náhrada. Novela do energetického zákona doplňuje ustanovení, které „v případě naléhavé potřeby a ve veřejném zájmu“ umožní Energetickému regulačnímu úřadu uložit vlastníkovi elektrárny povinnost pokračovat ve výrobě elektřiny, pokud to bude zapotřebí pro zajištění bezpečného a spolehlivého provozu elektrizační soustavy. Pokud vlastník nebude mít zájem pokračovat, provozoval by jeho elektrárnu někdo jiný.

Ministr Lukáš Vlček navrhuje, aby novelu Lex Plyn schválila poslanecká sněmovna ve zkráceném režimu co nejdříve. Novela by však nabyla účinnosti nejspíš až k 1. srpnu 2025. „Důvodem je potřeba zajistit, aby tato novela nenabyla účinnosti dříve, než předchozí novela energetického zákona, tzv. lex OZE III,“ uvedlo ministerstvo v důvodové zprávě.