Jedna z často kolujících pověr o energetice tvrdí, že fotovoltaické elektrárny v zimním období vyrábějí jen minimální množství elektřiny. Není to tak docela pravda. Tento týden, bohatý na slunečné dny bez zamračeného nebe, je toho důkazem. Například ve středu v poledne fotovoltaiky dodávaly do sítě výkon 2788 megawattů a na celkové výrobě elektřiny se podílely 23 procenty.
Podle dat o provozu elektroenergetiky, které na svém webu uvádí provozovatel přenosové soustavy ČEPS, byla fotovoltaika v posledních dnech třetím největším zdrojem elektřiny hned po uhelných a jaderných elektrárnách. Její podíl nicméně limituje fakt, že významnější objem elektřiny vyrábějí solární elektrárny jen v době mezi osmou hodinou ranní a čtvrtou odpoledne.
Celodenní průměr tak logicky vychází pro fotovoltaiku méně příznivě. Například v úterý 18. února měly uhelné elektrárny podíl na celkové výrobě téměř přesně 50 procent, následují jaderné elektrárny (34,14 %), fotovoltaické (6,14 %), paroplynové (4,0 %) a poté další zdroje.
Vysoká výroba elektřiny ze sluneční energie není jen českou specialitou. Ve středu v poledne se fotovoltaické zdroje podílely na výrobě elektřiny v Německu z 41,4 procenta, v Polsku z 31,7 procenta a v Maďarsku dokonce z 54 procent. Poměrně vysoký je v posledních dnech také výkon větrných elektráren. Jedná se tak o pravý opak postrachu evropské energetiky, takzvané Dunkelflaute, kdy výkon větrných a solárních elektráren klesá k nule.
Mohlo by vás zajímat
Podíl elektráren na celkové výrobě elektřiny v Česku (19.2.2025)
Majitelé solárních a větrných elektráren mohou být spokojeni i co se týká financí. Vzhledem k vysoké zimní spotřebě se cena elektřiny se na denním trhu v České republice, ale i dalších zemích střední Evropy, drží zpravidla v rozmezí 100 až 150 eur za megawatthodinu. V ranní a večerní špičce, tedy mimo provozní dobu solárních elektráren, cena vystřeluje k 200 eurům za megawatthodinu.
Pozoruhodný je také vývoj na energetických burzách, kde se obchoduje s elektřinou na následující měsíce a roky. Například na pražské PXE zdražila elektřina v základním pásmu na rok 2026 z 96 eur/MWh na 106 eur/MWh k 11. únoru. Poté se trend obrátil a cena spadla na 93,30 eura/MWh (závěr obchodování ve středu 19. února). Elektřina tak kopíruje vývoj na trhu se zemním plynem, kde na klíčové burze TTF plyn od počátku roku nejprve zdražil z 38,70 eura na 44,70 eura/MWh, avšak v posledním týdnu spadl zpět k 39 eurům za megawatthodinu.
Příčina tohoto poklesu je však jemně řečeno kontroverzní. Podle zahraničních energetických analytiků to souvisí hlavně se zahájeným jednáním mezi Spojenými státy a Ruskem o ukončení rusko-ukrajinské války. Příměří by totiž otevřelo cestu k ukončení protiruských sankcí a obnovení dodávek ruského plynu na některé evropské trhy. Experti zmiňují také očekávané oteplení nebo navýšení dodávek zkapalněného zemního plynu (LNG) do evropských terminálů.
