V roce 2024 byla do České republiky dovezena ropa v celkovém množství 6 501 tisíc tun, což představuje meziročně pokles o 12 procent v porovnání s rokem 2023. Z tohoto množství bylo 42 procent ropy dovezeno z Ruska. Rusko tak bylo loni největším dodavatelem ropy.
Ruské dodávky následují Ázerbájdžán s Kazachstánem. Z první jmenované země do České republiky doteklo 2 610 tisíc tun černého zlata, ze druhé pak 1 015,2 tisíc tun.
Oznámilo to ministerstvo průmyslu a obchodu na základě dat Českého statistického úřadu.
Doprava ropy do České republiky byla realizována ropovody Družba (42,0 procent) a IKL (58,0 procent). Kolísání podílu přepravy jednotlivými ropovody v porovnání s předchozím obdobím souvisí se sjednanými dodávkami v množství a způsobu přepravy ze strany zpracovatele ropy.
Mohlo by vás zajímat
Dovozy ropy
| Rok | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Množství (kt) | 7 075 | 6 552 | 7 370 | 7 132 | 5 325 | 7 814 | 7 439 | 7 738 | 6 174 | 6 841 | 7 425 | 7 405 | 6 501 |
Data: Český statistický úřad
Poměr využití ropovodů v procentech
| Rok | 2012 | 2013 | 2014 | 2015 | 2016 | 2017 | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Družba | 42,3 | 60,0 | 50,6 | 55,1 | 64,6 | 51,3 | 53,9 | 49,4 | 48,8 | 48,8 | 56,0 | 58,0 | 42,0 |
| IKL | 57,7 | 40,0 | 49,4 | 44,9 | 35,4 | 48,7 | 46,1 | 50,6 | 51,2 | 51,2 | 44,0 | 42,0 | 58,0 |
Data: Český statistický úřad
Dovoz ropy do České republiky (v kt) podle zemí původu v letech 2018 až 2024
| Země | 2018 | 2019 | 2020 | 2021 | 2022 | 2023 | 2024 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Alžírsko | 81,7 | 81,8 | 26,2 | ||||
| Ázerbájdžán | 2 182,8 | 2 193,7 | 1 426,2 | 1 095,9 | 1 725,7 | 1 964,7 | 2 610,0 |
| Guyana | 135,3 | 58,4 | |||||
| Irák | 61,8 | ||||||
| Kazachstán | 985,8 | 990,4 | 566,7 | 1 239,3 | 726,4 | 756,3 | 1 015,2 |
| Libye | 79,7 | 83,5 | 158,2 | 138,7 | |||
| Maďarsko | 8,2 | 8,2 | |||||
| Niger | 68,9 | ||||||
| Nigérie | 109,3 | 93,6 | 45,2 | ||||
| Norsko | 215,4 | 80,9 | 102,8 | ||||
| Rusko | 4 002,7 | 3 820,9 | 3 013,5 | 3 417,4 | 4 161,5 | 4 305,3 | 2 714,7 |
| Saúdská Arábie | 98,5 | 104,4 | 103,7 | 203,9 | |||
| USA | 276,6 | 728,4 | 804,3 | 468,6 | 181,4 | ||
| Celkový součet | 7 439,3 | 7 737,7 | 6 173,8 | 6 841,0 | 7 424,8 | 7 404,9 | 6 501,1 |
Data: Český statistický úřad
Důležitým produktovodem je ropovod TAL, na který je napojen na území Bavorska ropovod IKL, je významnou zásobovací cestou pro 8 evropských rafinérií včetně obou rafinérií v České republice.
Dodávky přes ropovod TAL a navazující ropovod IKL do České republiky pokrývají přibližně 50 procent tuzemské spotřeby ropy. Druhá, menší, polovina je zatím zajišťována přes ropovod Družba. Projekt za zhruba 1,6 miliardy korun zdvojnásobí kapacity ropovodu na osm milionů tun ropy za rok, Česko tak podle vlády po 60 letech přestane být závislé na dodávkách ropy z ruského ropovodu Družba.
MERO ČR (mezinárodní ropovody) je vlastníkem a provozovatelem české části ropovodu Družba a ropovodu IKL. Akciová společnost ve vlastnictví státu je jediným přepravcem ropy do České republiky a nejvýznamnější společností zajišťující skladování nouzových strategických zásob ropy.
Oba ropovody vstupují do Centrálního tankoviště ropy Nelahozeves, kde společnost vybudovala celkem 17 ropných nádrží s celkovou skladovací kapacitou 1 675 000 m³.
Společnost dále vlastní dceřinou společnost v bavorském Vohburgu a.d. Donau, odkud je spravována německá část ropovodu IKL a místní tankoviště ropy o kapacitě 200 000 m³. Od prosince 2012 vlastní MERO ČR pětiprocentní podíl ve společnostech vlastnících a provozujících ropovod TAL.
Ropovod TAL je spravován společenstvím TAL Group (TAL Consortium), které tvoří tři společnosti – Societá Italiana per l´Oeleodotto Transalpino S.p.a (SIOT), Transalpine Ölleitung in Österreich Ges.m.b.H a Deutsche Transalpine Oelleitung GmbH. Podíly v jednotlivých společnostech drží významné světové petrolejářské společnosti.
Ropovod TAL propojuje přístav v Terstu se středoevropskými zeměmi. Zajištěním dodávek ropy do rafinérií v Rakousku, Německu a České republice napomáhá zabezpečit energetické potřeby těchto zemí.
Z přístavu v Terstu ropovod TAL pokračuje italským regionem Friuli Venezia Giulia, protíná Alpy a pokračuje přes Rakousko do Ingolstadtu v Německu, kde se rozdvojuje. Západní část ropovodu končí u Karlsruhe, východní u Neustadtu. Celková délka ropovodu činí 753 km.
