Odpor sektoru finančních služeb k návrhu zákona FiDA našel pochopení u francouzské vlády. Ta udělala, co historicky umí nejlépe – tváří v tvář nesouhlasu kapitulovala. Do karet to hraje obvyklým podezřelým: bankám a velkým technologickým firmám.

Evropská komise poprvé navrhla zavedení zmíněného pravidla v červnu 2023. Finančním institucím, jako jsou banky či pojišťovny, by ukládala povinnost otevřít datové trezory, v nichž jsou uloženy informace o jejich klientech.

Po silné kritice ze strany finanční branže však evropská exekutiva od plánů upustila. Podle dokumentu, který získal server Politico.eu, nařízení o přístupu k finančním údajům (FiDA) stáhla, protože „není v souladu se současnými cíli Komise“ a pro finanční subjekty by představovalo „značnou zátěž a složitost“, což je v rozporu s cílem exekutivy EU zjednodušit pravidla.

Stažený ocas

Komise původně jednala s cílem poskytnout jednotlivcům větší pravomoci nad jejich finančními údaji. V prosinci dosáhly vlády členských zemí EU dohody o návrhu právního předpisu Komise, čímž se otevřela cesta k diskusím s Evropským parlamentem.

Finanční lobbisté však navrhovaná pravidla ostře kritizovali. V prosinci šest profesních sdružení zastupujících banky, pojišťovny a správce aktiv namítlo, že Komise nedostatečně propočítala náklady navrhovaných pravidel a že neprokázala poptávka zákazníků po službách založených na datech. Skupina uvedla, že různé opakované vznášené zásadní obavy zůstaly „z velké části nezodpovězeny“. Návrh zákona „je rozjetý vlak, který se řítí vpřed bez strojvedoucího i brzd“, řekla v září Florence Lustmanová, předsedkyně lobbistické skupiny Francouzská federace pojišťoven.

Mohlo by vás zajímat

Úleva pro Big Tech

Opozice ze sektoru finančních služeb našla pochopení u francouzské vlády. Paříž v lednu vyzvala k „důkladnému přehodnocení“ dopadu FiDA na evropskou ekonomiku. Doporučila, „aby byl text odpovídajícím způsobem upraven, ne-li zcela opuštěn“.

Tradiční sektor finančních služeb se rovněž obával, že návrh zákona bude sloužit ve prospěch technologického průmyslu, protože mu umožní snadný přístup k údajům o investicích a úsporách lidí – technologické firmy by mohly nabízet vysoce personalizované produkty a stávající banky budou mít problém s nimi držet krok (a nemohly by si za své horší služby účtovat horentní poplatky, což by je pochopitelně mrzelo).

V reakci na tyto obavy chtěli zákonodárci a vlády EU ztížit přístup k údajům některým silnějším firmám, přezdívaným „gatekeepers“. To by znamenalo, že společnosti Apple, Amazon, Alphabet, Booking.com, Meta Platforms, ByteDance a Microsoft by čelily přísnějším pravidlům a kontrolám. Nyní si firmy Big Tech mohou oddechnout.