Na 146 předních českých podnikatelů a investorů se loni podepsalo pod otevřený dopis, jímž žádali vládu o úpravu systému zaměstnaneckých akcií. Na ministerstvo financí dokonce zaslali návrh zákona, který jasná pravidla pro zapojení zaměstnanců do vlastnické struktury firem zavádí. U kabinetu Petra Fialy (ODS) s ním ale nepochodily. Ministerstvo financí se obává daňových úniků. Změna by mohla přijít v příštím volebním období. Jasnou podporu podnikatelskému návrhu vyjádřil v podcastu Perspektivy Česka poslanec a stínový ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Pokud bude po podzimních volbách ve vládě, chce se zasadit také o změnu klimatu na finančních úřadech. Vůči novému byznysu nesmí být nepřátelské.

O zaměstnaneckých akciích a podpoře nového byznysu stínový ministr průmyslu a obchodu diskutoval v podcastu Perspektivy Česka s Vítem Horkým z Czech Founders a Tomášem Ditrychem, vedoucím partnerem advokátní kanceláře Mavericks, která se specializuje právě na poradenství začínajícím firmám. V debatě mimo jiné upozornili na to, že chtějí-li české firmy zaměstnanecké akcie vydat, uchylují se ke kreativním řešením nebo akcie emitují v zahraničí. Tím ale Česko přichází o peníze z jejich zdanění.

Zaměstnanecké akciové programy mají motivovat špičkové odborníky, aby pracovaly pro začínající firmy. Když se start-up podaří úspěšně rozjet, uvést na burzu nebo prodat, rozdělí se mezi držitele zaměstnaneckých akcií desítky milionů korun. Díky této vizi jsou i lidé, kteří mají spoustu jiných pracovních nabídek, ochotní projít si se start-upem „peklem“, tedy obdobím, kdy mladá firma teprve vzniká, hledá zákazníky a není jisté, zda přežije.

Spojené státy americké i mnohé západoevropské země zaměstnanecké akcie zvýhodňují, usnadňují jejich emitování a zbavují je povinnosti platit sociální a zdravotní pojištění, nebo pro ně dokonce nabízejí příznivější úroveň zdanění. Nic takové v Česku nefunguje. A i zdejší zákon, který měl vyjasnit, kdy se zaměstnanecké akcie daní, se minul účinkem. „Současný zákon není start-upy vůbec používaný. Dělali jsme si průzkum a nenašli jsme žádný start-up, který by tohoto nového zákona využil,“ řekl v podcastu Perspektivy Česka Vít Horký, zakladatel Czech Founders a jeden ze signatářů podnikatelské výzvy vládě.

Zákon, o němž Horký hovoří, je účinný od loňského ledna. Sněmovnou ho protlačila skupina poslanců. Suplovala tak vládu. Ta sice měla zaměstnanecké akcie ve svém programovém prohlášení, s žádnou právní úpravou ale nepřišla.

Mohlo by vás zajímat

„Když udělám zákon, který není využíván, tak je to špatně,“ prohlásil na adresu současné právní úpravy Karel Havlíček. Norma považuje za příliš komplikovanou. Předpokládá sice, že se bude zaměstnanecké akcie danit až při exitu, což je správná cesta, avšak obsahuje podle Havlíčka tolik výjimek, že se podnikatelé nedokážou vyznat v tom, co vlastně platí.

Po volbách je proto připraven navrhnout takovou právní úpravu, která by podmínky vyjasnila. „Pokud budeme u odpovědnosti, tak to chci mít jako jednu ze svých vlajkových lodí. Tohle je jedna z věcí, které chci, aby se prosadily,“ říká stínový ministr průmyslu a dodává: „Stát na tom nemůže prodělat.“

Návrh leží na ministerstvu financí

Havlíček se nebrání převzít ani právní úpravu, která je už připravená z tohoto volebního období. Společně ji vytvořily start-upy, Svaz průmyslu a obchodu, bývalá ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helenou Langšádlovou (TOP 09) a Piráti. „Návrh zákona je už od srpna minulého roku na ministerstvu financí u Zdeňka Stanjury (ODS). Prošel velmi širokou diskusí na poli start-upů, investorů, neziskovek, Generálního finančního ředitelství. Udělaly se případové studie, že je to přináší pozitiva pro českou ekonomiku a je už jen potřeba to prosadit na politické úrovni,“ popisuje Horký. Pokud by se jej vláda chytla, bylo by podle Horkého možné potřebnou právní úpravu stihnout schválit ještě do voleb.

Jenže v praxi to na takovou rychlost nevypadá. Ministerstvo financí se o nové právní úpravě zdráhá hovořit kvůli velkému množství jiných úkolů a také kvůli obavám z daňových úniků. A ani poslanecké kluby vládních stran ji nemají na seznamu předvolebních priorit.

Nový motor ekonomiky

Uzákonění akcií si žádá změnu naladění na straně finančních úředníků i vlády, míní Havlíček. „Ministerstvo financí se snaží chránit naše zdroje, státní rozpočet, daňové poplatníky. Ale je potřeba to postavit jinak. Pokud tady zaměstnanecké akcie nebudou, tak se to nebude vůbec danit,“ upozorňuje. Stát tak přichází o miliardy korun, nehledě na to, že dobře fungující mladý byznys by mohl být významným růstovým impulzem pro celou českou ekonomiku.

„Průmysl prochází transformací. Pokud se to šikovně zakomponuje, tak tady můžeme tvořit velmi dobrý mix tradičního průmyslu v novém kabátu, který bude doplněn šikovnými malými novými firmami,“ uzavírá Havlíček.