Litva, Lotyšsko a Estonsko se v sobotu ráno odpojily od rusko-běloruské energetické soustavy BRELL a synchronizují své přenosové soustavy s evropskou sítí. Bude to další rána pro rozpínavou Moskvu. Vilnius, Riga a Tallinn se proto připravují na tvrdou odvetu ze strany Kremlu.

Jako první se odpojila Litva, kterou po hodině v 9:00 místního času (8:00 SEČ) následovaly Lotyšsko a Estonsko. Pobaltské státy tím ukončily historii tohoto vazalství, které se táhne již hluboko od dob studené války. Očekává se tvrdá reakce Ruska, pro Moskvu to bude po různých sankcích kvůli válce na Ukrajině další ponížení a navíc způsobené zeměmi, které před 35 lety spoluvytvářely Sovětský svaz. Proto se Vilnius, Riga a Tallinn připravují na nejhorší.

Pro Pobaltské státy to bude historický úspěch, až ve dnech 8. do 9. února sesynchronizují své elektrické rozvodné sítě s kontinentální evropskou sítí. Tento klíčový krok představuje významný krok směrem k energetické nezávislosti a chrání region před potenciálním vydíráním ze strany Kremlu, který již dlouho používá energii jako geopolitickou zbraň.

Po celá desetiletí se pobaltské státy spoléhaly na Ruskem kontrolovaný energetický systém BRELL, pozůstatek sovětské minulosti, který váže Bělorusko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu na podmnožinu Ruskem kontrolovaného energetického systému, IPS/UPS.

Mohlo by vás zajímat

Do února 2022 byla součástí IPS/UPS Ukrajina. Tato závislost učinila pobaltský region zranitelným vůči vnějšímu vlivu a manipulaci, protože rezervní systémy systému a řízení frekvence jsou řízeny Moskvou. Ale totální invaze Ruska na Ukrajinu zdůraznila naléhavost akutního řešení tohoto nepředvídatelného rizika.

Synchronizace s evropskou kontinentální sítí však není pouze technickým vylepšením – je důkazem toho, že Pobaltské státy patří do systému evropských provozovatelů přenosových soustav a že dodržují pravidla provozu, trhu a rozvoje soustavy ENTSO-E. Synchronizace zpřetrhá poslední významné vazby na energetickou sféru Moskvy a integruje pobaltské země do evropského energetického trhu, čímž zajistí stabilní a bezpečné dodávky energie.

Příprava na odvetu

Posledních několik týdnů bylo v pobaltských státech obdobím nervózních příprav na to, co se bude dít o víkendu. Rozsah těchto akcí dobře odráží napětí ve vztazích mezi těmito zeměmi a Ruskem.

Od poloviny ledna litevští energetici speciálně posilovali ochranu spojení LitPolLink, klíčového propojovacího vedení, které je jediným pozemním energetickým mostem mezi evropskou soustavou a pobaltskými státy. To má zabránit podivným blackoutům a možná i sabotážím), které se odehrály v posledních měsících v Baltském moři. Jedná se například o poškození napájecích kabelů EstLink 2 nebo NordBalt. První připojení – vedoucí z Estonska do Finska s výkonem 658 MW – bylo poškozeno v prosinci 2024. Druhé , propojující Litvu se Švédskem o výkonu 700 MW, bylo poškozeno v listopadu téhož roku. Došlo tak k poškození dvou ze tří podmořských kabelů z pobaltských států do EU – EstLink 1 – dvojí připojení k EstLink 2 s kapacitou 358 MW.

Pobaltské státy již více než deset let prokazují odolnost a odhodlání se od ruské soustavy odpojit. Plán synchronizace, který v roce 2018 podepsali předsedové vlád pobaltských států a Polska, znamenal zahájení rozsáhlých příprav. Evropská komise byla velmi nápomocná při vytváření plánu integrace baltského trhu s energií (BEMIP), v němž je synchronizace zásadním aspektem. ENTSO-E spolu s Institutem energetiky v Gdaňsku, který provedl klíčové studie o synchronizaci, hrála v zákulisí prvořadou roli. Estonsko, Lotyšsko a Litva významně investovaly do modernizace svých energetických sítí a posílení infrastruktury. Mezi hlavní události patří modernizace sítě pro zajištění kompatibility s provozem synchronně propojené oblasti kontinentální Evropy, instalace synchronních kondenzátorů pro stabilizaci frekvence a napětí, nasazení bateriových úložných systémů pro zvýšení spolehlivosti sítě a řízení kolísání dodávek a zlepšení IT systémů prostřednictvím posílených provozních technologií a opatření v oblasti kybernetické bezpečnosti.

Tím přípravy nekončí. Energetici a bezpečnostní složky pobaltských států výrazně omezili přístup k zařízením kritické energetické infrastruktury, zejména do energetických dispečinků a dalších zařízení provozovatelů soustav. Na mnoha místech se také objeví také speciální antidronové systémy a zajištěny budou i fyzické prostředky ochrany proti potenciální sabotáži. Tajné služby Litvy, Lotyšska a Estonska, stejně jako spojenecké země v rámci NATO nebo EU, pracují na plný výkon.

Rusko vede válka takřka všude, i v kybernetickém prostoru. Proto Estonsko dokonce uvedlo do pohotovosti speciální jednotku dobrovolných dobrovolníků nazvanou Estonská obranná liga, která má chránit zemi před kybernetickými útoky. Podobná bezpečnostní opatření přijaly i sousedící země, v Litvě i v Lotyšsku mají být v pohotovosti speciální týmy CERT (Computer Emergency Response Teams – pozn. red.) schopny reagovat okamžitě, bez ohledu na denní nebo noční dobu.

Polskie Sieci Elektroenergetyczne (PSE) jsou také v pohotovosti. Spojení LitPolLink je již delší dobu hlídáno vrtulníky vlastněnými společností PSE. Stroje jsou vybaveny specializovaným zařízením pro kontrolu infrastruktury a detekci hrozeb v jejím okolí.

Bye, bye Moskvo

Historie systému BRELL – zkratka pro Bělorusko, Rusko, Estonsko, Lotyšsko a Litvu – sahá až do 60. let 20. století, do doby, kdy Litva, Lotyšsko a Estonsko ztratily svou nezávislost ve prospěch Sovětského svazu. Prvkem posílení sovětské kontroly nad těmito zeměmi byly mimo jiné energetické vlivy – a k jejich uplatnění byla zapotřebí specifická infrastruktura, proto BRELL.

Základní model tohoto systému má prstencový tvar, který se táhne od pobaltských států až po Moskvu. Skládá se především z výkonných energetických dálnic v Rusku a Bělorusku, které přenášejí elektřinu o napětí až 750 kV. BRELL se skládal ze dvou menších prvků: Baltic Integrated Power System (BIPS) a Integrated/Unified Power System (IPS/UPS). Obě tyto části jsou vzájemně synchronizovány. Klíčové faktory umožňující kontrolu nad systémem i kontrolu nad energetickou bezpečností Litvy, Lotyšska a Estonska tak spočívají v rukou Kremlu. To je důvod, proč vlády ve Vilniusu, Rize a Tallinnu dlouho plánovaly přerušení elektrických vazeb s Ruskem a Běloruskem.

Rozhodnutí v tomto ohledu bylo učiněno v roce 2018. V roce 2024 pak provozovatelé pobaltských energetických systémů – Elering (Estonsko), Latvijos AST (Lotyšsko) a Litgrid (Lotyšsko) – zaslali ruským a běloruským provozovatelům prohlášení, že dohodu, zakládající BRELL, už neobnoví.

Úsilí o elektrickou nezávislost na Moskvě vydatně podpořila Evropská unie z fondů CEF ve výši 1,2 miliardy eur, které pokrývají 75 procent investičních nákladů.

Klíčovým partnerem pro Pobaltské země je Polsko, jak se ukázalo v průběhu synchronizace Ukrajiny s Evropou v roce 2022. LitPol Link, propojení mezi Litvou a Polskem, které bylo spuštěno v roce 2015, napomohlo usnadnění výměny energie a nouzové podpory. Plánovaná výstavba Harmony Link, druhého synchronního propojení mezi Polskem a Litvou, které by mělo být dokončeno do roku 2030, pak má integraci trhu a energetickou bezpečnost regionu posílit.

Rusko toto opatření samozřejmě neuvítalo a Kreml použil různé pokusy k narušení procesu synchronizace, a to včetně kybernetických útoků zaměřených na kritickou energetickou infrastrukturu nebo pokusů o kompromitaci IT systémů. Propagandistické a dezinformační kampaně se snažily zasít do společnosti pochybnosti šířením falešných zpráv o rostoucích účtech za energie. Znepokojivé navíc je, že nedávné incidenty poškození podmořských kabelů a potrubí v Baltském moři nevylučují ani fyzickou sabotáž.

Kreml může začít tvrdit, že Kaliningrad, jeho exkláva a bývalý Königsberg, je v ohrožení. Enkláva se totiž stane energetickým ostrovem. Tato situace se proto řeší více než deset let a testy prováděné od roku 2019 se ukázaly jako úspěšné. Kaliningrad má čtyři tepelné elektrárny: jednu uhelnou a tři plynové. Kromě toho enkláva rozšířila své kapacity pro skladování plynu a na svém pobřeží má plovoucí terminál LNG. Spolu s plynovodem z Běloruska přes Litvu zajišťují tyto zdroje potřebné dodávky plynu pro výrobu elektrické energie.

Navzdory pečlivým přípravám na odpojení od ruské přenosové sítě zůstává hrozba reakce Kremlu velmi vážná.

Cesta k synchronizaci energetických soustav Pobaltských států byla dlouhá a plná výzev. Jedná se ale o jednoznačný historický krok směrem k energetické bezpečnosti a suverénnější budoucnosti těchto zemí. Energetická nezávislost pobaltským státům umožní vytyčit si vlastní energetický kurz, bez vnější manipulace. A posílí i širší vizi bezpečného, propojeného a odolného evropského trhu s energií.