Ozbrojené síly členských států EU nejsou schopny se v rámci sedmadvacítky rychle přesouvat. Organizaci vojenských přesunů mohou podle auditu Evropského účetního dvora provázet významná zpoždění, způsobená například byrokratickými překážkami, ale také dalšími okolnostmi.
„Jeden členský stát EU v současné době vyžaduje, aby bylo povolení k přeshraničnímu přesunu oznamováno 45 dní předem. Tentýž členský stát však v naléhavých případech vydal povolení k přesunům vojenského vybavení na Ukrajinu do jednoho dne,“ uvedl Evropský účetní dvůr, sídlící v Lucemburku.
„Tanky z jednoho členského státu EU nedostaly povolení k přesunu přes jiný členský stát, protože jejich hmotnost překračovala hranici stanovenou předpisy pro silniční dopravu. Těžká vojenská technika z jednoho členského státu EU se nemohla dostat na vojenskou základnu v jiném členském státě, protože most, který bylo třeba použít, byl určen pouze pro lehké dopravní zatížení. Nakonec bylo třeba zvolit značně vzdálenou objížďku,“ vypočítali auditoři příklady potíží, kterým vojáci při svých přesunech v rámci Evropské unie stále čelí.
Rychlý nový plán
Politika vojenské mobility EU se přitom od prvního akčního plánu pro tuto oblast, přijatého v roce 2018, postupně vyvíjela. V rozpočtu EU na období 2021 až 2027 byla historicky poprvé vyčleněna samostatná částka na projekty dopravní infrastruktury dvojího, to znamená vojenského a civilního užití. Šlo o 1,7 miliardy eur. Situaci pak zásadně změnila útočná válka Ruska proti Ukrajině: v jejím důsledku se ze strategické potřeby vojenské mobility v EU stala otázka, kterou je potřeba naléhavě řešit. V listopadu 2022 tak Evropská unie pod časovým tlakem zveřejnila druhý akční plán pro vojenskou mobilitu.
Auditoři tvrdí, že Evropská komise před jeho přípravou neposuzovala skutečné potřeby dostatečným způsobem a tak neměla k dispozici ani spolehlivý odhad potřebných peněz. Rozpočet EU na vojenskou mobilitu byl s částkou 1,7 miliardy eur sice relativně skromný, ale členské státy ho uvítaly jako krok správným směrem.
Mohlo by vás zajímat
Evropská unie peníze našla rychle, čímž vyslala důležitý politický signál. Poptávka ale zdaleka převýšila nabídku, a všechny finanční prostředky tak byly již ke konci roku 2023 vyčerpány, uvedl Evropský účetní dvůr. Výsledkem tak je značná mezera více než čtyř let, než budou prostředky EU na vojenskou mobilitu znovu k dispozici, což narušuje stabilitu a předvídatelnost financování této oblasti.
Prošustrované peníze
Prostředky navíc nebyly správně zacíleny. „Při rozhodování, které projekty infrastruktury dvojího užití budou financovány, nebyly dostatečně zohledněny geopolitické a vojenské faktory. Projekty kromě toho nebyly vybírány systematicky, ne vždy šlo o umístění s největším strategickým významem a nepřihlíželo se k širšímu kontextu. Financované projekty se nacházely hlavně na východě EU. Na jižní trase směrem na Ukrajinu však Unie téměř žádné projekty nefinancovala,“ uvádí EÚD s tím, že proplaceny byly hlavně železnice a železniční mosty, přístavní mola, dálniční viadukty a silnice.
O zlepšení vojenské mobility se v posledních měsících stále častěji mluví i v rámci posílení obranných schopností Evropské unie. Obrana a bezpečnost byly i tématem pondělního neformálního summitu EU v bruselském paláci Egmont. Prezidenti a premiéři členských států EU debatovali o posílení obrany EU i jejím financování. Strategická diskuze by měla být podle předsedy Evropské rady Antónia Costy vodítkem pro Evropskou komisi i šéfku unijní diplomacie Kaju Kallasovou, která nyní vypracovává takzvanou Bílou knihu o budoucnosti evropské obrany.
Evropský účetní dvůr je nezávislý kontrolní orgán EU se sídlem v Lucemburku. Zaměstnává přibližně 950 pracovníků, z toho přes třicet Čechů, v oblasti auditu, podpory a administrativy ze všech členských států EU.
