Jednotný evropský zabezpečovač (ETCS) má za sebou v České republice první měsíc ostrého provozu. Správa železnic i dopravci mají pro nový systém zejména slova chvály. Předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec uvedl, že preventivní bezpečnostní reakce v podobě nouzového zastavení postihla za měsíc provozu 193 vlaků drah. „Spolehlivost ETCS v našich vlacích se drží stabilně nad 99 procenty,“ uvedl na sociální síti LinkendIn.
Podle mluvčí Správy železnic Nely Eberl Friebové zabezpečovač ETCS na hlavních železničních koridorech během prvního měsíce výhradního provozu fungoval prakticky bezchybně. Vlaky pod jeho plným dohledem ujely více než dva miliony kilometrů. Systémem je aktuálně podle mluvčí vybaveno více než 600 kilometrů tratí, na kterých jezdí v průměru 1600 vlaků denně, za leden jich bylo na 30 tisíc.
Z pohledu najetých kilometrů a odvezených tun zboží to podle Správy železnic znamená přibližně 42 procent všech provozních výkonů na celé síti státní organizace.
„Spolehlivost systému dokládá, že u 99,1 procenta vlaků funguje ETCS po celou dobu jízdy bez jakýchkoliv výpadků. Ve zbylých případech dojde k preventivnímu zastavení, přičemž průměrná doba do opětovného rozjetí se zkrátila na dvě minuty a 51 vteřin,“ sdělila Ekonomickému deníku mluvčí Správy železnic.
Mohlo by vás zajímat
Jednotlivé případy zastavení podle mluvčí negenerují výraznější zpoždění. Většina preventivních zastavení podle Freibové souvisí s mobilními jednotkami zabezpečovače na lokomotivách a objevují se nejčastěji při výrazně zhoršených povětrnostních podmínkách jako je námraza či smíšené přeháňky. „Správa železnic tyto případy nyní analyzuje ve spolupráci s dopravci a výrobci technologie, aby se během příští zimy problémy už neopakovaly,“ zmínila mluvčí.
Šéf Českých drah Michal Krapinec poznamenal, že všechny problémy, které dráhy během prvního měsíce výhradního provozu zaznamenaly, obratem řeší s dodavateli zástavby a palubních jednotek vlaků. „Máme před sebou ještě kus práce, ale jsem přesvědčen, že všechny výzvy a porodní bolesti při zavádění takto sofistikovaného zabezpečovacího zařízení se nám podaří v následujícím období vychytat,“ sdělil Krapinec.
Provoz pod zabezpečovačem zhodnotil i dopravce Leo Express, který má mobilní část ETCS od španělské společnosti CAF.
„Včera (3. února pozn.red.) jsme u Leo Express zaznamenali situaci, kdy strojvedoucí použil kvůli překážce na přejezdu rychlobrzdu a perfektně zareagovalo také naše mobilní ETCS. Díky rychlé reakci strojvedoucího i systému nebyli cestující ohroženi a vlak bezpečně zastavil,“ uvedl vedoucí vlakového provozu Leo Express Martin Sumara. Dodal, že s mobilní částí nemá obecně dopravce problémy.
Oba dopravci vyzdvihli také zapojení strojvůdců do provozu pod novým zabezpečovacím systémem. „Mám radost, že jen minimum z nouzových zastavení bylo způsobeno chybou strojvůdce, ukazuje se, že kolegové seznámení s novým systémem nepodcenili a já jim za to velmi děkuji,“ uvedl k tomu šéf Českých drah Krapinec.
Přidávat se budou další tratě
Systém ETCS se bude podle Správy železnic na tratích v Česku postupně rozšiřovat. Nejprve ho získají zbývající úseky hlavních tratí, postupně se přidají i lokálky. „Právě v jejich případě bude ETCS znamenat zcela zásadní kvalitativní posun: na většině z nich totiž v tuto chvíli žádný vlakový zabezpečovací systém není. Řízení provozu je na lokálkách obvykle založeno na přímé komunikaci mezi dispečerem a strojvedoucím pomocí telefonu nebo vysílačky,“ uvádí organizace.
Jak Ekonomický deník informoval, zavádění ETCS po Česku požaduje Evropská unie. Má sjednotit odlišné zabezpečovací technologie v jednotlivých členských státech. Náklady se budou pohybovat v desítkách miliard korun. Systém funguje jako nezávislý dohled nad vlaky, který automaticky zasáhne v okamžiku chyby strojvedoucího nebo při jiné nežádoucí situaci a nouzově zabrzdí vlak.
Ministerstvo dopravy počítá s vybavením ETCS na dalších 4000 kilometrů tratí do roku 2030, což si vyžádá investice do infrastruktury zhruba 32 miliard korun. V roce 2026 má být výhradní provoz s ETCS zaveden na koridoru Praha – České Budějovice, v prosinci 2027 na trati Beroun – Plzeň – Cheb a do roku 2030 na celé síti.
V lednu docházelo ke spuštění systému postupně. První úsek, kde by měl být od 1. ledna systém spuštěn, byla trať Česká Třebová – Olomouc – Přerov, od 8. ledna následoval úsek Břeclav – Bohumín, od 15. ledna Česká Třebová – Břeclav a od 22. ledna Praha-Běchovice – Česká Třebová.
