Ruská invaze na Ukrajinu významně proměnila Evropskou unii, říká europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL/EPP) v podcastu EU Perspectives.
Když jde o evropský rozpočet, kontroverze nejsou nikdy daleko. Tentokrát jsou však obvyklé hádky zastíněny urgentní potřebou věnovat na evropské úrovni více peněz na obranu, tvrdí v podcastu EU Perspectives Tomáš Zdechovský, český europoslanec zastupující největší politickou frakci evropských lidovců.
Nedostatečné zdroje
V současné době hospodaří Evropská unie s rozpočtem přesahujícím 2 biliony euro ročně. Skládá se z částky 1,2 bilionu euro, která je stanovená v dlouhodobém rozpočtu EU na období 2021–2027. O přibližně 800 miliard euro ji pak doplňuje nástroj NextGenerationEU schválený na roky 2021 až 2026 a určený na obnovu evropských ekonomik po pandemii covidu-19. Dohromady tak činí třeba rozpočet pro rok 2025 asi 200 miliard eur. Ústřední otázkou podcastu EU Perspectives bylo – stačí tato čísla k naplnění všech potřeb?
Zdechovský má jasno. A jeho odpověď je, jak sám řekl, provokativní. „Na naše priority to nestačí, protože jsou jiné, než byly v minulosti,“ řekl. „V posledních deseti letech – z celkových jedenácti, které jsem strávil v Evropském parlamentu – jsme se zaměřili především na Green deal, protože jsme měli jako prioritu environmentální politiku. Po ruské invazi na Ukrajinu se však naše priority úplně změnily. Nyní se mnohem více zaměřujeme na peníze na obranu. A když se podíváte na rozpočet Evropské unie, zjistíte, že na obranu není dost peněz.“
Europoslanec, který je členem parlamentního výboru pro rozpočtovou kontrolu, dal jasně najevo, že podle jeho názoru nejsou výdaje na obranu ani zdaleka dostatečné. A to je třeba změnit.
Mohlo by vás zajímat
„Obrana je naše priorita číslo jedna a musíme na ni najít zdroje. Když se podíváte na USA a vidíte, co se děje jinde ve světě, je jasné, že je nutné dát specificky na tuto kapitolu výrazně více peněz,“ říká Zdechovský.
Škrty namísto navyšování
Mít jasné názory na to, kam je potřeba dát více peněz, je jedna věc. Nalézt potřebné finance v omezeném rozpočtu Evropské unie, je věc druhá. Nabízí se dvě možnosti: zvětšit rozpočet, nebo snížit výdaje v jiných oblastech. K myšlence navýšení rozpočtu je Zdechovský skeptický.
„Nápad navýšit rozpočet nikdy nebyl příliš úspěšný. Za posledních deset let jsem tu mnohokrát slyšel, jak najdeme nové zdroje. Žádný (členský stát) nechce platit více, ale všichni chceme více z evropského rozpočtu dostávat.“
Namísto navýšení rozpočtu se Zdechovský vyslovil pro škrty v jiných oblastech. „Zdroje existují. Posaďte mě do židle (eurokomisaře Piotra) Serafina a najdu je,“ řekl a odkázal se tak na polského zástupce v Evropské komisi, který má na starost oblast rozpočtu. Navzdory odlehčeným slovům zněl vážně, když kritizoval zavedenou praxi v tom, jak se k rozpočtu staví národní vlády.
„Členské státy vždy tvrdí, že potřebujeme více zdrojů. Ale nakonec vždy řeknou: ‚Je to naše kapsa, je to náš rozpočet.‘ A my ty peníze nebudeme využívat pro nějaký nový zdroj Evropské unie,“ poznamenal europoslanec.
„Máme rozsáhlou zemědělskou politiku, která funguje spíše jako sociální program,“ pokračuje Zdechovský. „Je to hluboce zakořeněná tradice. Musíme ale trochu změnit strategii. Myslím, že nyní je správný čas na diskuzi, zda dokážeme žít s trochu vyššími cenami potravin. Jídlo je velmi levné a nemyslím si, že my – myšleno Evropská unie – můžeme dále platit všechno, všude v Evropě.“
Složitá realita
Na adresu názorů, které Zdechovský v podcastu vyjádřil, zazněla jak souhlasná, tak nesouhlasná slova. Andrew Bounds, zpravodaj Financial Times v Bruselu, navrhl, jak obejít problémy evropského rozpočtu.
„Pro vlády je politicky náročné, aby Evropě poskytly více prostředků, protože doma provádí škrty. Přemýšlím však, zda bychom mohli vidět více skupin, které spolupracují mimo hranice rozpočtu. Třeba nechce každý členský stát vložit peníze na obranu do jednoho fondu, ale ty, které chtějí, by na to možná mohly vytvořit nástroj mimo rozpočet,“ řekl Bounds a odkázal se tak na takzvaný institut posílené spolupráce. Ten vznikl právě proto, aby dal skupině alespoň devíti členských států možnost navázat spolupráci pod hlavičkou evropských institucí, aniž by se museli zapojit i ostatní. „Tohle jsme měli už v rámci pandemického fondu pro obnovu,“ připomněl britský novinář.
Melchior Szczepanik, vedoucí bruselské kanceláře Polského institutu pro mezinárodní záležitosti, upozornil na to, jak se názory liší i jen mezi účastníky podcastu. „Obrana je samozřejmě klíčová. Je však také velmi důležité dodat dynamiku evropskému průmyslu. Peníze budou potřeba i na urychlení zelené tranzice. A také bych měl dodat, že relevantní zůstávají i takzvané tradiční politiky, zejména kohezní politika,“ zdůraznil polský analytik mezinárodních vztahů. „Princip solidarity, myšlenka, že bohatší členové pomáhají těm méně majetným, aby dohnali ostatní, je stále velmi důležitý.“
