Německý Spolkový úřad Bundeswehru pro vybavení, informační technologie a podporu v provozu a společnost Diehl Defence podepsaly smlouvu na vývoj a sériovou výrobu raketového systému IRIS-T Block II. IRIS-T je raketa vzduch-vzduch krátkého dosahu s infračerveným (tepelným) naváděním. Vyrábí ji německá firma Diehl BGT Defence. Impulsem pro vývoj této střely byla potřeba nahradit raketu AIM-9 Sidewinder.
Na konci prosince podepsaly Spolkový úřad Bundeswehru pro vybavení, informační technologie a podporu v provozu a společnost Diehl Defence smlouvu na vývoj a sériovou výrobu celkového raketového systému IRIS-T Block II.
Zakázka bude realizována v co nejkratším možném čase Kanceláří pro řízení projektů IRIS-T, vyzbrojovacím úřadem a firmou Diehl Defence. Kromě Německa jako vedoucího státu se k rozvojovému programu připojují také Švédsko, Španělsko a Itálie. Kontrakt IRIS-T Block II představuje důležitý milník pro budoucnost tohoto systému.
IRIS-T (InfraRed Imaging System – Tail/Thrust Vector Controlled) je evropská střela vzduch-vzduch krátkého doletu. Ve své první verzi byla střela vyvinuta a vyrobena pod vedením společnosti Diehl Defence ve spolupráci s průmyslovými partnery konsorcia ze Švédska, Španělska, Itálie, Řecka a Norska.
Mohlo by vás zajímat
Projekt IRIS-T odráží schopnosti evropské spolupráce v obranném sektoru a demonstruje vývoj a spolupráci, kterých je evropský obranný průmysl schopen. Jako hlavní dodavatel programu IRIS-T je společnost Diehl Defence kompetentním partnerem, který bude i nadále hrát svou vedoucí roli v dalším vývoji rakety.
Na schopnosti systému IRIS-T se spoléhají vzdušné síly 13 zemí. Od jeho zavedení v roce 2005 bylo dodáno více než 5 000 raket.
IRIS-T patří mezi standardní výzbroj Eurofigther/Typhoon a Gripen a je integrován do platforem F-16, Tornado, EF-18, KF-21 a F-5E. Útočit lze nejen na nepřátelské stíhací letouny, ale také na rakety vzduch-vzduch a země-vzduch. Pilot je dokonce schopen úspěšně čelit útokům zezadu, aniž by musel měnit kurz letadla.
Ve srovnání s AIM-9L Sidewinder má IRIS-T vyšší odolnost vůči rušení. Zvýšená schopnost identifikace cíle prodlužuje její účinný dostřel 5 až 8krát ve srovnání s AIM-9L. Senzor naváděcího systému má rozlišení 128×128 pixelů a zorné pole 90° ve všech směrech od podélné osy střely. Senzor generuje televizní obraz cíle a jeho okolí, díky čemuž je velmi složité oklamat naváděcí systém rakety, ať už manévrováním, vypouštěním světlic nebo použitím infračervených rušiček. Naváděcí systém je vybaven databází, která obsahuje fotky všech známých vojenských letadel, zachycených z různých úhlů pohledu. Pro každé letadlo je zadefinovaných 8 nejzranitelnějších míst jeho konstrukce a na jedno z nich je raketa prioritně naváděná.
Za optickým senzorem se nachází senzor inerciálního navigačního systému, který umožňuje navést raketu do blízkosti cíle v případě, že cíl byl zamčený až po výstřelu. V další části se nachází radiolokační zapalovač, doplněný o záložní zapalovač kontaktního typu. Následuje fragmentační bojová část s hmotností 11,4 kg.
Střední a zadní část rakety tvoří motor na tuhé palivo s proměnlivým režimem hoření. V první fázi urychluje střelu tak, aby opustila závěsník stíhačky a získala dostatek energie pro první manévr. Ve druhé fázi dojde ke snížení tahu motoru, aby mohla raketa uskutečnit ostrý obrat, při kterém je schopna změnit trajektorii letu až o 180°. V závěrečné etapě letu motor zrychlí raketu až přes hranici rychlosti Mach 3.
Střela bude dle výrobce neustále vylepšována a budou i nadále nastavována měřítka s novými schopnostmi ve své původní roli vzduch-vzduch. Budoucnost IRIS-T je zajištěna konsorciem vývojářů z mnoha zemí.