Americký republikánský prezident Donald Trump dnes podepsal nařízení, které zavádí cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a 10 procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u dovozu energetických produktů, na které je uvaleno desetiprocentní clo. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na Bílý dům. Demokraté cla kritizují, neboť podle nich zřejmě povedou k růstu cen, což dopadne na americké spotřebitele.

Cla vstoupí v platnost od úterý. Tento termín, který nyní potvrdil Bílý dům, už dříve zmínila kanadská televize CBS News, která se odvolávala na zdroje v kanadské vládě. Cla budou platit do té doby, než Kanada, Mexiko a Čína pokročí v opatřeních proti pašování drogy fentanyl do Spojených států.

Součástí nařízení je rovněž klauzule o dalším navýšení cel, pokud se některá z trojice zemí rozhodne přikročit k odvetným opatřením.

Agentura AP uvedla, že Trump uvalením cel splnil další z předvolebních slibů, zároveň ale zvýšil riziko zdražení zboží pro americké spotřebitele. AP dále poznamenala, že republikánský prezident sice argumentuje tažením proti fentanylu, zároveň ale cla doplňují jeho ochranné kroky k posílení domácí výroby a také podle něj mohou sloužit jako možný zdroj dalších příjmů pro federální vládu.

Mohlo by vás zajímat

Bílý dům na síti X napsal, že o dopadech cel již kolují fámy. Podle Bílého domu ale jistá studie z loňského roku ukázala, že cla uvalená v době Trumpova prvního prezidentského mandátu naopak americkou ekonomiku posílila a vedla k významnému povzbuzení průmyslových odvětví, jako je produkce oceli.

Lídr senátorů Demokratické strany Chuck Schumer již ale podle Reuters varoval, že kroky Trumpovy administrativy pravděpodobně dopadnou na peněženky Američanů. „Obávám se, že nová cla ještě více zvýší náklady americkým spotřebitelům,“ řekl.

Kanadský premiér: cla porušují dohodu o volném obchodu

Kanada v odvetě za cla uvalená americkým prezidentem Donaldem Trumpem na dovoz kanadského zboží do Spojených států zavede cla ve výši 25 procent na dovoz z USA v hodnotě 155 miliard kanadských dolarů (asi 2,6 bilionu Kč), prohlásil kanadský premiér Justin Trudeau na tiskové konferenci podle tiskových agentur.

Trudeau podle agentur uvedl, že od úterka půjde o zboží za 30 miliard kanadských dolarů a za 21 dnů má následovat zboží za 125 miliard. Kanadský premiér upozornil, že cla porušují dohodu o volném obchodu, uzavřenou před několika lety, a že americké kroky a kanadská odveta budou mít reálné důsledky pro lidi žijící na obou stranách hranice; příští týdny budou perné. Vybídl obyvatele Kanady, ať kupují kanadské výrobky a ať dovolenou tráví doma.

„Toto jsme nechtěli, o toto jsme nežádali. Ale neustoupíme,“ řekl Trudeau podle serveru BBC News a dodal, že kanadská vláda je odhodlaná postavit se za Kanaďany a za úspěšné partnerství mezi Kanadou a USA. V narážce na Trumpovu argumentaci poznamenal, že cla nejsou nejlepší způsob, jak si vzít na mušku drogu fentanyl. Americko-kanadská hranice je podle premiéra jednou z nejbezpečnějších na celém světě. „Méně než jedno procento fentanylu mířícího do Spojených států pochází z Kanady. Méně než jedno procento nelegálních migrantů mířících do Spojených států pochází z Kanady,“ uvedl. Dodal, že to neznamená, že by nebylo co zlepšovat, ale „obchodní akce proti Kanadě není nejlepší způsob, jak můžeme skutečně spolupracovat na záchraně životů“.

Trudeau, který dříve uvedl na síti X, že bude hovořit s mexickou prezidentkou Claudií Sheibaumovou, na tiskové konferenci potvrdil, že obě země spolupracují, aby čelily americkým clům. Na tiskové konferenci řekl, že s prezidentem Trumpem od jeho návratu do Bílého domu ještě nehovořil, jakkoli se o to snažil.

Trudeau se setkal s Trumpem v jeho rezidenci Mar-a-Lago na Floridě v prosinci, kdy se jej snažil odradit od zavedení cel. Během Trumpova prvního období měli Trudeau a Trump občas spory, ale spolupracovali, podotkla BBC.

V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u dovozu energetických produktů, na které je uvaleno desetiprocentní clo. Cla vstoupí v platnost od úterý Cla budou platit do té doby, než Kanada, Mexiko a Čína pokročí v opatřeních proti pašování drogy fentanyl do Spojených států. Součástí nařízení je rovněž klauzule o dalším navýšení cel, pokud se některá z trojice zemí rozhodne přikročit k odvetným opatřením.

Mexiko zavede celní i netarifní opatření

Mexická prezidentka Claudia Sheinbaumová oznámila dnes v noci na sociální síti X, že v reakci na cla uvalená americkým prezidentem Donaldem Trumpem na dovoz z Mexika pověřila ministra hospodářství zavést celní i netarifní opatření na obranu zájmů země. Uvedla také, že kategoricky odmítá pomluvy Bílého domu, že by mexická vláda byla spolčena s drogovými kartely.

Prezidentka Sheibaumová v reakci uvedla, že mexická vláda během čtyř měsíců zabavila více než 40 tun drog, včetně 20 milionů dávek fentanylu. Rovněž zatkla více než 10.000 lidí napojených na zločinecké skupiny. „Mexiko nechce konfrontaci,“ napsala a vyjádřila ochotu ke spolupráci a koordinaci, nikoliv však k podřízenosti. Navrhuje proto prezidentu Trumpovi vytvořit společnou pracovní skupinu. „Problémy se neřeší uvalením cel, ale rozhovorem a dialogem,“ dodala.

V obchodních válkách nejsou žádní vítězové, vzkazuje čínské ministerstvo

Čína odpoví na cla uvalená americkým prezidentem Donaldem Trumpem odpovídajícími opatřeními. Peking hodlá také podat stížnost ke Světové obchodní organizaci (WTO), uvedlo dnes čínské ministerstvo obchodu podle tiskových agentur. V obchodních válkách nejsou žádní vítězové a Čína podnikne nezbytná protiopatření, varovalo čínské ministerstvo zahraničí podle agentur.

Čínská vláda kromě odsouzení kroku Trumpovy administrativy nechala otevřené dveře pro jednání s USA, které by mohlo zabránit prohlubujícímu se konfliktu. Reakce se zastavila těsně přes eskalací, která poznamenala obchodní vztahy mezi Čínou a USA v Trumpově prvním období v Bílém domu, napsala agentura Reuters. Dodala, že podání stížnosti u WTO by bylo do značné míry spíše symbolickým krokem, který Peking také podnikl proti clům uvalených Evropskou unií na čínské elektromobily.

Trump v sobotu podepsal nařízení o uvalení cla ve výši 25 procent na zboží dovážené z Kanady a Mexika a 10 procent nad rámec stávajících cel na dovoz z Číny. V případě Kanady učinily Spojené státy výjimku u dovozu energetických produktů, na které je uvaleno desetiprocentní clo. Cla vstoupí v platnost od úterý a budou platit do té doby, než Kanada, Mexiko a Čína pokročí v opatřeních proti pašování drogy fentanyl do Spojených států. Součástí nařízení je rovněž klauzule o dalším navýšení cel, pokud se některá z trojice zemí rozhodne přikročit k odvetným opatřením.

„Čína je s těmito novými cly silně nespokojená a rozhodně se staví proti,“ uvedlo v prohlášení čínské ministerstvo obchodu. Ohlásilo, že přijme „odpovídající opatření k rozhodné ochraně čínských práv a zájmů“. Peking také podle ministerstva podá stížnost na Washington u Světové obchodní organizace, protože uvalení cel vážně porušuje pravidla WTO. Čínské ministerstvo obchodu v prohlášení vyzvalo USA, aby „se zapojily do upřímného dialogu a posílily spolupráci“.

„Fentanyl je americký problém,“ uvedlo čínské ministerstvo zahraničí a dodalo, že čínská strana v rozsáhlé protidrogové spolupráci s Američany dosáhla „pozoruhodných výsledků“.

Trump riskuje novou obchodní válku, která by podle ekonomů mohla zpomalit globální růst a znovu podnítit inflaci, napsala dříve agentura Reuters. Trump zavedením cel vůči třem hlavním obchodním partnerům USA, na které celkem připadá více než 40 procent dovozu do USA, obchodní válku rozpoutal, usoudila agentura AFP.

Během Trumpova prvního funkčního období vedly USA a Čína země od roku 2018 dlouhou obchodní válku, která poškodila obě ekonomiky, rozbouřila finanční trhy a zpomalila globální ekonomický růst. Částečně skončila až v lednu 2020 podpisem první části obchodní dohody. Od vypuknutí obchodní války byla uvalena cla na čínské zboží, jehož roční hodnota dovozu do USA dosahovala 370 miliard USD (8,9 bilionu Kč). Čína reagovala recipročně a obrátila se i na Světovou obchodní organizaci.

Japonský ministr financí Kacunobu Kató podle agentury Kjódó vyjádřil vážné znepokojení nad potenciálním dopadem zavedení amerických cel vůči Číně, Kanadě a Mexiku na globální ekonomiku. „Budeme se muset blíže podívat na to, jak by Japonsko mohlo být dotčeno a podniknout nezbytné kroky,“ řekl Kató v televizi.