Polsko oznámilo, že od roku 2022 nakoupí od jihokorejských firem zbraně za více než 16 miliard dolarů. Ekonomický deník o tom psal například ZDE nebo ZDE. Podle portálu Breaking Defense existuje řada způsobů, jak by tyto dohody mohly být ovlivněny nejistotou kolem jihokorejské vlády.

Jihokorejský prezident Jun Sok-Sol 3. prosince krátce vyhlásil stanné právo, což byl krok, který kritici považovali za pokus o vnitřní převrat. Od té doby zachvátila Jižní Koreu politická nejistota, o Yoonově osudu se teprve rozhodne a Soul se bude řídit prozatímním vedením.

Indo-pacifický region ji bedlivě sleduje. Ale Junův krok také hluboce rezonoval ve Varšavě, která je vzdálená 4 800 mil, kde Polsko strávilo několik let svázáním se s jihokorejským obranným průmyslem.

Politické důsledky a následný dopad na won, který v lednu dosáhl pětiletého minima vůči dolaru, protože politická krize pokračovala, vyvolaly dvě klíčové otázky, zda by to mohlo mít dopad na hlavní polské investice.

Mohlo by vás zajímat

Za prvé, mohl by mít velký polský nákup v Koreji nějaký přínos, pokud by won zůstal v depresi? A za druhé, panují v Polsku nějaké obavy, že možná nebudou schopni získat od Korejců vše, co chtějí, vzhledem k tomu, že velké zbrojní obchody byly podepsány za vlády, která se zdá být pravděpodobně nahrazena někdy v roce 2025?

Prozatím všichni zúčastnění nasazují statečnou tvář, že podnikání je normální. Ale Marek Świerczyński, vedoucí oddělení bezpečnosti a mezinárodních záležitostí v centru pro politické analýzy Polityka Insight se sídlem ve Varšavě, řekl Breaking Defense, že „otázkou je, jak tato krize ovlivní fungování korejské ekonomiky, včetně obranného sektoru, a jaké dlouhodobé dopady bude mít na obě strany.“

„Čím déle bude tato krize trvat, tím hůře pro budoucnost strategické spolupráce mezi Polskem a Jižní Koreou. Nezapomínejme, že konkurenti Korejců nespí,“ řekl Świerczyński. „Navzdory rychlému ujištění korejské strany, že se ve vztazích s Polskem nic nemění, je tato situace studenou sprchou pro polské činitele s rozhodovací pravomocí.“

Korejský průmyslový stroj

Během posledního desetiletí Jižní Korea pracovala na tom, aby se stala globálním vývozcem zbraní. Zdá se, že se toto úsilí vyplácí: Kombinovaná prognóza provozního zisku na rok 2024 čtyř hlavních obranných společností, z nichž tři mají velké obchody s Polskem, byla podle místních zpráv finanční informační společnosti FnGuide odhadnuta na 2,114 bilionu wonů.

Předpokládá se, že provozní zisk společnosti Hanwha Aerospace meziročně vzroste o 94,65 procenta na 1,35 bilionu wonů. V roce 2022 podepsala společnost Hanwha Aerospace s Polskem vývozní smlouvy na samohybné houfnice K9 a vícenásobné raketomety K-239 Chunmoo.

Hyundai Rotem, poháněný svými tanky K2, by měl dosáhnout nárůstu provozního zisku o 116,66 procenta na 455,1 miliardy wonů. Společnost dodala do Polska 84 tanků K2GF v rámci své první smlouvy v loňském roce a letos plánuje dodat dalších 96 tanků.

Očekává se, že společnost KAI bude mít nárůst provozního zisku o 11,28 procenta na 275,4 miliardy wonů. Zahrnuje také příjmy z vývoje letounu FA-50PL, upravené varianty pro Polsko, která se začne dodávat na konci letošního roku.

Polsko od začátku roku 2022 podepsalo s jihokorejskými firmami smlouvy v hodnotě více než 16 miliard dolarů. Mnoho z těchto obchodů je však rozděleno do tranší, které jsou v průběhu času vyjednávány individuálně.

Což se dostává k otázce číslo jedna: Mohlo by Polsko využít oslabeného wonu při vyjednávání o budoucích tranších a ušetřit přitom nějaké zloté?

Zástupce řady korejských firem v Polsku bagatelizoval obavy a řekl, že zatímco společnosti monitorují situaci, „pravděpodobně vůbec neuvažují“, že vyhraná situace bude mít dopad na polské plány.

Je to alespoň částečně proto, že Polsko nenakupuje věci za korejskou měnu. V prohlášení pro Breaking Defense ministerstvo národní obrany uvedlo, že „platby za vojenské vybavení získané z korejského směru jsou prováděny v amerických dolarech v souladu s přijatým harmonogramem pro realizaci kontraktů“.

Vzhledem k tomu, že obchody nejsou prováděny v korejské měně, polské ministerstvo státních aktiv (MAP) ve svém prohlášení uvedlo, že „při uzavírání smluv o dodávkách není kupní síla wonu tak důležitá. Rozdělení zakázky na dané zařízení na jednotlivé tranše zase závisí na dohodách mezi smluvními stranami a závisí na možnostech výrobce i na potřebách objednatele.“

„Vzhledem k tomu, že všechny kontrakty jsou vypořádávány v dolarech, je citlivost ceny na změnu získaného směnného kurzu teoreticky ambivalentní,“ uvádí se v prohlášení MAP a zároveň se uznává, že „paradoxně … dlouhodobý pokles směnného kurzu wonu může zvýšit cenu korejských produktů.“
Świerczyński řekl, že podle jeho zkušeností má vyzbrojovací agentura MND tendenci bagatelizovat myšlenku zajištění proti směnným kurzům při mezinárodních obchodech.

„Je tedy třeba předpokládat, že neexistují žádné mechanismy pro preventivní nákup korejské měny nebo přeplatek za její nižší směnný kurz. Je však třeba připomenout, že se vyskytly případy splacení tranší, např. u systémů protivzdušné obrany Wisla (polský název pro systémy Patriot), pokud byly na konci roku k dispozici prostředky pro použití v rozpočtu MND. Současná situace, na začátku nového rozpočtového roku, je však jiná,“ řekl Świerczyński.

„Samozřejmě je vždy lepší koupit něco levnějšího než dražšího. Pokud si jihokorejská měna v důsledku vleklé krize udrží nízký směnný kurz, pak z toho můžeme v jistém smyslu těžit.“

Politická nestabilita a průmyslová kapacita

Druhá otázka tedy zní: Existuje obava, že vnitřní politická situace v Jižní Koreji bude mít dopad na dodávky, ať už proto, že krach wonu zvýší ceny v dodavatelském řetězci, nebo proto, že nová vláda by mohla zrušit smlouvy?

Na tuto otázku ministerstvo obrany odpovědělo, že „resort nekomentuje politickou situaci v jiných zemích“.

MAP odpověděl, že by neměly existovat žádné skutečné problémy: „Z průmyslového hlediska obsahují dohody příslušná ustanovení týkající se spolupráce, která přímo nesouvisejí se současnou vnitřní politickou situací v obou zemích. Polská strana neobdržela informace, které by mohly naznačovat, že by současná situace v Jižní Koreji mohla mít nějaký negativní dopad na obchodní vztahy budované na základě dlouhodobých dohod.“

„Samozřejmě, že vývoj událostí v Soulu je pečlivě sledován,“ uvádí se v prohlášení.

Zástupce průmyslu zdůraznil, že v Jižní Koreji existuje oboustranná podpora vývozu obranného vybavení do Polska a že samotné společnosti jsou odhodlány zajistit, aby dodávky proběhly včas a v rámci rozpočtu.

„Tyto společnosti mají velmi vysokou míru odpovědnosti, dokonce kulturně staromódní, a povinnosti jsou pro ně posvátné. Takže tam nejsou žádné hrozby, nic tam negativně neovlivňuje výrobu,“ řekl Breaking Defense zástupce. „Ale samozřejmě všichni sledují vývoj politické situace v Jižní Koreji s nadějí, že tato krize skončí co nejdříve.“

Świerczyński souhlasil s tím, že vývoz obranného průmyslu je pro Koreu nestrannou prioritou.

Varoval však, že „politické zemětřesení, kterým byl pokus o převrat, a jeho důsledky musí mít dopad na instituce a lidi, kteří v nich fungují. Připomeňme, že v čele korejského ministerstva národní obrany stál blízký důvěrník zkompromitovaného prezidenta, který již není ministrem. Nemáme úplný obrázek o čistkách, ale můžeme si představit, jaká krize důvěry existuje v instituci, která byla nějakým způsobem podřízena prezidentovi.“

„To vše nevytváří příznivou situaci a problém, který lze vidět v Soulu se stabilizací situace, nevzbuzuje optimismus,“ zdůraznil pro Breaking Defense Świerczyński.