Ruský prezident Vladimir Putin je stále více znepokojen deformacemi v ruské válečné ekonomice, právě když Donald Trump tlačí na ukončení konfliktu na Ukrajině, řeklo agentuře Reuters pět zdrojů obeznámených se situací, zjistila agentura Reuters.

Ruská ekonomika, poháněná vývozem ropy, plynu a nerostných surovin, v posledních dvou letech výrazně rostla navzdory několika kolům západních sankcí uvalených po invazi Ruska na Ukrajinu v roce 2022.

Domácí aktivita však byla v posledních měsících napjatá kvůli nedostatku pracovních sil a vysokým úrokovým sazbám zavedeným v rámci boje s inflací, která se zrychlila v rámci rekordních vojenských výdajů.

To přispělo k názoru uvnitř části ruské elity, že vyjednané urovnání války je žádoucí, podle dvou zdrojů obeznámených s myšlením v Kremlu.

Mohlo by vás zajímat

Trump, který se v pondělí vrátil do úřadu, slíbil, že rychle vyřeší ukrajinský konflikt, největší v Evropě od druhé světové války. Tento týden řekl, že pokud Putin nebude vyjednávat, jsou pravděpodobné další sankce a cla na Rusko, a dodal, že Rusko směřuje k „velkým problémům“ v ekonomice. Vysoký poradce Kremlu v úterý řekl, že Rusko dosud neobdrželo žádné konkrétní návrhy k rozhovorům.

„Rusko má samozřejmě ekonomický zájem na vyjednávání o diplomatickém ukončení konfliktu,“ řekl v rozhovoru Oleg Vyugin, bývalý místopředseda ruské centrální banky, s odkazem na riziko rostoucích ekonomických deformací, protože Rusko převyšuje vojenské a obranné výdaje.
Vyugin nebyl jedním z pěti zdrojů, které všechny hovořily pod podmínkou anonymity kvůli citlivosti situace v Rusku. Rozsah Putinových obav o ekonomiku, jak je popisují zdroje, a jejich vliv na názory Kremlu na válku, je zde zdokumentován poprvé.

Agentura Reuters již dříve uvedla, že Putin je připraven diskutovat s Trumpem o možnostech příměří, ale že ruské územní zisky na Ukrajině musí být akceptovány a že Ukrajina musí upustit od své žádosti o vstup do vojenské aliance NATO vedené USA.

Kreml okamžitě neodpověděl na žádosti o komentář k Putinovu pohledu na ekonomiku a rozhovory s Ukrajinou.

Trump „se zaměřuje na ukončení této brutální války“ tím, že zapojí širokou škálu zúčastněných stran, řekl mluvčí Rady národní bezpečnosti Bílého domu Brian Hughes v odpovědi na otázky agentury Reuters. V posledních týdnech Trumpovi poradci ustoupili od jeho vychloubání, že tři roky trvající válka může být vyřešena během jednoho dne.

Jen několik dní před Trumpovou inaugurací uvalila administrativa odcházejícího amerického prezidenta Joea Bidena dosud nejširší balíček sankcí zaměřených na ruské příjmy z ropy a plynu, což je krok, který Bidenův poradce pro národní bezpečnost, Jake Sullivan, řekl, otevře se nová karta by poskytlo Trumpovi páku v jakýchkoli rozhovorech tím, že by vyvíjelo ekonomický tlak na Rusko.

Putin řekl, že Rusko může bojovat tak dlouho, jak bude potřeba, a že Moskva se nikdy neskloní před jinou mocností kvůli klíčovým národním zájmům.

Ruská ekonomika s 2,2 bilionu dolarů až donedávna prokazovala během války pozoruhodnou odolnost a Putin chválil nejvyšší ekonomické představitele a podnikatele za obcházení nejpřísnějších západních sankcí, jaké kdy byly na velkou ekonomiku uvaleny.

Po poklesu v roce 2022 rostl HDP Ruska v letech 2023 a 2024 rychleji než HDP Evropské unie a Spojených států. Pro letošní rok však centrální banka a Mezinárodní měnový fond předpovídají růst pod 1,5 %, i když vláda předpokládá o něco růžovější výhled.

Inflace se přiblížila dvouciferným hodnotám, přestože centrální banka v říjnu zvýšila základní úrokovou sazbu na 21 %.

„Jsou zde některé problémy, jmenovitě inflace, určité přehřátí ekonomiky,“ řekl Putin na výroční tiskové konferenci 19. prosince. „Vláda a centrální banka již mají za úkol snížit tempo,“ řekl.

Válečné cíle splněny

V loňském roce Rusko dosáhlo nejvýznamnějších územních zisků od prvních dnů války a nyní kontroluje téměř pětinu Ukrajiny.

Putin se domnívá, že klíčové válečné cíle již byly splněny, včetně kontroly území, které spojuje pevninské Rusko s Krymem, a oslabení ukrajinské armády, uvedl jeden ze zdrojů obeznámených s myšlením v Kremlu.

Ruský prezident si také uvědomuje tlak, který válka klade na ekonomiku, uvedl zdroj s odkazem na „opravdu velké problémy“, jako je dopad vysokých úrokových sazeb na nevojenské podniky a průmysl.
Rusko letos zvýšilo výdaje na obranu na postsovětské maximum 6,3 % HDP, což představuje třetinu rozpočtových výdajů. Výdaje byly inflační. Spolu s nedostatkem pracovních sil během války to vedlo ke zvýšení mezd.

Kromě toho vláda usilovala o vyšší daňové příjmy, aby snížila fiskální deficit.

Vyugin, bývalý viceguvernér, řekl, že trvale vysoké sazby budou vyvíjet tlak na rozvahy podniků a bank.
Ruský producent uhlí a oceli Mechel, vlastněný podnikatelem Igorem Zjusinem a jeho rodinou, v úterý uvedl, že restrukturalizoval svůj dluh pod tlakem nízkých cen uhlí a vysokých úrokových sazeb.

Putinovy obavy

Putinova frustrace byla zřejmá na kremelském setkání s podnikatelskými lídry večer 16. prosince, kde podle dvou zdrojů, které mají znalosti o diskusích o ekonomice v Kremlu a ve vládě, káral nejvyšší ekonomické představitele.

Reuters uvádí, že jednomu ze zdrojů, který byl informován po schůzce, bylo řečeno, že Putin byl viditelně nespokojen poté, co slyšel, že soukromé investice jsou omezovány kvůli nákladům na úvěry.

Kreml zveřejnil Putinovy úvodní komentáře, v nichž chválil obchod, ale neidentifikoval žádného z účastníků schůzky, která se většinou konala za zavřenými dveřmi. Agentura Reuters potvrdila s jedním zdrojem, že guvernérka centrální banky Elvira Nabiullina nebyla přítomna.

Ve středu Putin v televizních komentářích k ministrům řekl, že nedávno diskutoval s podnikatelskými lídry o rizicích poklesu úvěrové aktivity pro dlouhodobý růst, ve zjevné narážce na prosincové zasedání.
Někteří z nejmocnějších ruských podnikatelů, včetně generálního ředitele Rosněfti Igora Sečina, generálního ředitele Rostecku Sergeje Čemezova, hliníkového magnáta Olega Děripasky a Alexeje Mordašova, největšího akcionáře ocelářského výrobce Severstal, veřejně kritizovali vysoké úrokové sazby.
Nabiullina čelila tlaku, aby dále nezvyšovala sazby, od dvou nejmocnějších ruských bankéřů – jejího bývalého šéfa, generálního ředitele Sberbank Germana Grefa a generálního ředitele VTB Andreje Kostina – kteří se obávali, že Rusko směřuje ke stagflaci, uvedl jeden zdroj obeznámený s diskusemi o ekonomice.
Ve svém komentáři z 19. prosince Putin vyzval k „vyváženému rozhodnutí o sazbách“. Následující den, na svém posledním měnověpolitickém zasedání v tomto roce, centrální banka ponechala sazbu na 21 %, přestože trh očekával, že ji zvýší o 200 bazických bodů.

V projevu po rozhodnutí Nabiullina popřela, že by podlehla tlaku. Řekla, že kritika politiky centrální banky se zvýšila, když byly sazby vysoké.

Nabiullina, Gref a Kostin okamžitě neodpověděli na žádosti o komentář k tomuto příběhu.

Nabiullina, bývalá ekonomická poradkyně Putina, která také sloužila jako jeho ministryně hospodářství, je jednou z nejmocnějších ruských žen: od června 2013 slouží jako guvernérka centrální banky a tři zdroje uvedly, že jí Putin důvěřuje.

Jen několik týdnů po vyslání vojáků na Ukrajinu v roce 2022 Putin navrhl, aby Nabiullina nastoupila na třetí funkční období jako šéfka centrální banky. Její funkční období končí v roce 2027.

Její příznivci říkají, že kritici opomíjejí základní příčinu inflace – obrovské výdaje na válku – a říkají, že bez ní by byla ohrožena ekonomická stabilita.

Někteří zákonodárci vyzvali k jejímu nahrazení, což je podle dvou zdrojů nepravděpodobný výsledek.
„Nikdo v takové situaci guvernéra centrální banky nezmění,“ řekl jeden ze zdrojů agentury Reuters, který je obeznámen s diskusemi o ekonomice. „Autorita Nabiulliny je nesporná, prezident jí důvěřuje,“ dodává Reuters.