Má vláda právo odvolat vedoucího pracovníka, který se dopustil vážných pochybení, a využít jako argument tajné zprávy od Bezpečnostní informační služby? Podle rozhodnutí Nejvyššího správního soudu je takový postup v pořádku. Spor se týkal odvolání Vladimíra Vlka z Rady Energetického regulačního úřadu, které se odehrálo v roce 2019.
Ekonomický deník má k dispozici verdikt, který Nejvyšší správní soud (NSS) vynesl ve čtvrtek 2. listopadu. Kasační stížnost exregulátora Vlka zastoupeného advokátem Petrem Petržílkem proti rozhodnutí soudu nižší instance NSS zamítl. Jeho odvolání z funkce tedy proběhlo v souladu se zákonem.
Příčinou sporu je odvolání Vladimíra Vlka z Rady ERÚ, o kterém rozhodla vláda premiéra Andreje Babiše v červenci 2019. Vlk podle vlády narušil „nezávislý, nestranný a transparentní výkon pravomoci“, což se v praxi projevilo „úzkými a nestandardními kontakty“ žalobce s regulovaným subjektem. Vlk si od něj nechal zpracovat podklady v personálních záležitostech a jednal v zájmu tohoto subjektu.
Další problém byl v tom, že Vlk zasahoval do výkonu pravomocí ERÚ, konkrétně do správní činnosti orgánu prvního stupně. Minimálně v jednom případě dohlížel na to, aby nedošlo k zahájení správního řízení. Dokonce vydal pokyn, aby kontrola regulovaného subjektu nebyla vůbec zahájena. Tento pokyn byl pracovníkem ERÚ zaznamenán do spisu, ze kterého později tato zmínka záhadně zmizela (kauza Ostrovská teplárenská – viz níže).
NSS: Bylo to hrubé porušení povinností
Proti odvolání se Vlk bránil žalobou. Městský soud o jeho žalobě rozhodoval celkem třikrát. Jednou mu dal za pravdu a reálně hrozilo, že se do funkce v Radě ERÚ vrátí. Tento tento rozsudek však NSS zrušil a vrátil věc k novému projednání, kde Vlk znovu neuspěl.
Následovala tedy výše zmíněná kasační stížnost k NSS. Vlk zpochybnil použití dokumentu od Bezpečnostní informační služby (BIS), kterou vláda do soudního spisu doplnila později, a zpochybnil i hodnověrnost těchto informací. Vlk též argumentoval údajným nesouladem jeho odvolání s pravidly Evropské unie ohledně odvolatelnosti vedoucích pracovníků regulačních orgánů.
Podle NSS však pochybnosti ohledně souladu české právní úpravy s právem EU nemají žádný vliv na tento případ. „Výtky (Evropské) Komise směřovaly především vůči pravomoci vlády odvolat člena Rady pro opakované méně závažné porušení jeho povinností – v případě stěžovatele se však o žádné méně závažné porušení povinností nejedná. Naopak, jeho pochybení nesporně spadají pod kategorii hrubého porušení povinností,“ uvedl NSS ve svém rozsudku.
Tři soudci senátu NSS se zabývali též neveřejnými informacemi, které BIS nashromáždila o působení Vlka na ERÚ. „Utajované informace vytvářejí plastický, dlouhodobý a ucelený obraz o tom, jaké činnosti stěžovatel vyvíjel a jaké kontakty udržoval v souvislostí se svým členstvím v Radě ERÚ, a jak tím ohrožoval nezávislost ERÚ a klíčové úkoly ERÚ, tj. chránit oprávněné zájmy zákazníků a spotřebitelů v energetických odvětvích,“ uvedl dále NSS.
Autor tohoto článku se v minulých letech kauzám okolo Vladimíra Vlka opakovaně věnoval. Následující odstavce obsahují stručné shrnutí Vlkových kauz.
Radní v exekuci
Vladimír Vlk se do prestižního místa v Radě ERÚ dostal v létě roku 2017 díky politickým konexím. Hlavní roli zde sehrál šéfporadce premiéra Bohuslava Sobotky Vladimír Špidla, který Vlka doporučil. Bývalý poradce ministra životního prostředí i ministra průmyslu a komunální politik z Roudnice nad Labem tak postoupil na vrchol své kariéry.
Nikdo, ani sociálně demokratičtí matadoři, v té době „neřešili“ temné stránky Vlkovy minulosti. Jak v únoru 2018 upozornil autor článku (v té době redaktor týdeník Euro), Vladimír Vlk v době nástupu na ERÚ čelil exekuci kvůli nesplacenému dluhu z podnikání. A nejen to. Okresní soud v Litoměřicích Vlka v říjnu 2014 kvůli poškozování věřitele odsoudil k odnětí svobody na deset měsíců s roční podmínkou.
Podle zmíněného rozhodnutí soudu Vlk v červenci 2009 převedl svou část domu v Roudnici nad Labem v hodnotě více než dva miliony korun darem na dceru. Znemožnil tím úhradu dluhu z podnikání, kterou po sobě zanechala jeho firma EM Consult. Vlk v reakci na tuto informaci uvedl, že mu byl podmíněný trest zahlazen, a tudíž se na něj má pohlížet jako na bezúhonného.
Sabotáž na plynovodu
Plynovod mezi jižní Moravou a Rakouskem je stavba strategického významu, která měla Česku pomoct z obchodního i bezpečnostního hlediska. Vedení ERÚ jej však nepodpořilo, naopak záměr na přání firem spojených s miliardářem Danielem Křetínským zablokovalo. V lednu 2018 totiž regulátor nechal vyřadit tento záměr z desetiletého investičního plánu plynárenské společnosti NET4GAS.
Podle zdrojů autora článku z prostředí plynárenství a ERÚ byl zádrhel v tom, že zvažovaný česko-rakouský plynovod BACI by omezil tranzitní přepravu plynu přes slovenské území. V tamních plynovodech vlastní 49procentní podíl a manažerskou kontrolu Křetínského skupina EPH, a ta by v případě realizace projektu přišla o miliardy korun.
Proti zablokování projektu protestovala nejen společnost NET4GAS, ale také rakouská vláda. Rada ERÚ pod tlakem z mnoha stran změnila názor a v lednu 2019 se zařazením plynovodu do investičního plánu souhlasila. Celý projekt však krátce poté skončil na nezájmu obchodníků s plynem o tuto přepravní trasu.
Před volbami nepokutovat
Na jaře roku 2019 padlo trestní oznámení, týkající se selhání Vlka a jeho kolegů z vedení ERÚ. Kauza se týká zmaření cenové kontroly v Ostrovské teplárenské, u níž vzniklo podezření, že uměle navyšuje ceny tepla. Jenže člen Rady ERÚ Vladimír Vlk podřízeným v červnu 2018 přikázal cenovou kontrolu zastavit. Odůvodnil to zanedbatelným dopadem do cen tepla a také větou, že „v předvolebním období je nevhodné zahajovat cenovou kontrolu“ (jednalo se tehdy o komunální volby, pozn. red.).
Výše zmíněné informace se původně objevily v zápisu ze zasedání Rady ERÚ. Jenže krátce poté byl za nejasných okolností dokument nahrazen jiným, ze kterého vypadla zmínka o tom, že šetření bylo ukončeno na základě Vlkova pokynu. Nejednalo se o jediný podobný případ. V době, kdy v Radě ERÚ dominovala trojice Vlk, Vladimír Outrata a Jan Pokorný, úřad zastavil či zmařil celou řadu cenových kontrol v teplárnách.
David Tramba
