Francouzská vláda spustí v září odkup akcií a konvertibilních dluhopisů, které vlastní ostatní akcionáři elektrárenské společnosti EDF. Minoritním akcionářům nabídne 12 eur za každou akcii. Stoprocentní ovládnutí společnosti vyjde stát na 9,7 miliardy eur (240 miliard korun).
Znamená to návrat před rok 2005, kdy bývalá vláda spustila částečnou privatizaci EDF. Podíl státu následně klesl na 84 procent. Jak připomíná deník Financial Times, stoprocentní ovládnutí EDF má otevřít cestu k naplnění záměru prezidenta Emmanuela Macrona – k výstavbě nejméně šesti nových jaderných bloků. „Je to investice, ne utrácení,“ řekl k odkupu akcií ministr hospodářství Bruno Le Maire.
Současně se tím otevírá cesta k regulaci cen elektřiny a k pomoci hlavně nízkopříjmovým skupinám domácností. Francouzská vláda již na počátku letošního roku – k nelibosti minoritních akcionářů – povolila místo 35procentního navýšení ceny elektřiny koncovým zákazníkům růst pouze o čtyři procenta. EDF tímto krokem přišla o 7,7 miliardy eur (190 miliard korun) na úrovni provozního zisku EBITDA.
„Francouzský stát dostal svými kroky tohoto provozovatele 56 jaderných kroků do svízelné situace. Společnost není schopná bez pomoci státu nejen fungovat, udržovat své zdroje, ale ani dlouhodobě investovat do budoucnosti energetiky,“ uvedl k faktickému znárodnění EDF energetický analytik a investor Michal Šnobr.
Nadšení i zklamání
Proti plánu na odkup akcií se zvedl odpor mezi zaměstnanci EDF, kteří vlastní firemní akcie. Podle vyjádření jejich asociace Energie en Action jde vládní rozhodnutí proti zájmům menšinových akcionářů EDF. Chystají proto žalobu na stát.
Naopak burzovním investorům či spekulantům, kteří nakoupili akcie EDF v minulých měsících, rozhodnutí francouzské vlády vysloveně dělá radost. Dnes po otevření pařížské burzy vylétl kurz akcií EDF o 15 procent na 11,80 eura za kus. Zhodnocení akcií za poslední měsíc dosahuje 48 procent.
Menšinoví akcionáři tak mají šanci ve vhodnou chvíli opustit pomyslný Titanic. Na EDF se totiž valí potíže ze všech stran. Její jaderné elektrárny dnes fungují na pouhých 39 procent instalované kapacity. Většina reaktorů je vyřazena z provozu kvůli problémům s korozí, nutným opravám či aktuálnímu horku a nedostatku vody k chlazení.
Francie, do loňska největší exportér elektřiny v Evropě, tak dnes musí dovážet okolo 15 procent elektřiny pro pokrytí domácí spotřeby. Výpadek francouzských jaderných elektráren je jedním z hlavních důvodů (vedle extrémních cen zemního plynu a drahých emisních povolenek), proč je elektřina v Evropě tak drahá.
(dtr)
