INZERCE

Jaderná elektrárna Isar 2 měla být podle původních předpokladů odstavena do konce loňského roku. Foto: Pixabay

500 000 eur denně. Náklady na německý jaderný plán jsou podle expertů „neúměrné vynaloženému úsilí“

Plány zeleného spolkového ministra hospodářství a ochrany klimatu Roberta Habecka na vytvoření jaderné rezervy kvůli energetické krizi vyvolaly v Německu bouřlivou debatu. Ostrá kritika zazněla zejména od koaličního partnera FDP a opoziční CDU/CSU. Ale také odborníci na jadernou energetiku označují tento plán za zbytečný a bezohledný. A především velmi nákladný.

Jaderní experti o Habeckově plánu tvrdí, že „úsilí a návratnost jsou neúměrné“.

Jaderné elektrárny by musely být prověřeny z hlediska bezpečnosti, musel by být k dispozici personál a palivové články, uvedla pro deník Rheinische Post ekonomka Claudia Kemfertová.

„Je to časově náročné a nákladné. Úsilí a výnosy jsou v nepoměru,“ říká dále Kemfertová.

Jaderná expertka Anna Veronika Wendlandová počítá s náklady ve výši nejméně 250 000 eur denně. Pokud by elektrárna byla v pohotovostním režimu s dochlazováním, odebrala by asi 240 megawatthodin.

„Pokud megawatthodina stojí 1 000 eur, jak je tomu v současnosti, dostaneme se na 240 000 eur na elektrárnu za den – a k tomu se přidají další náklady, například na personál,“ řekla deníku Bild.

„To je neúměrné vynaloženému úsilí“, uzavírá.

Ministerstvo hospodářství ale označuje náklady na provoz dvou jaderných elektráren za „zvládnutelné“.

Tento názor zastává i ekonomka Veronika Grimmová. Náklady by byly vysoké, ale levná energie by se nevyráběla. Udržovat jaderné elektrárny „v pohotovosti, ale neprovozovat je, je vlastně nejhorší ze všech řešení“, řekla v Heute journal.

Spolkové ministerstvo hospodářství a ochrany klimatu zatím přesnou částku nevyčíslilo, ale náklady označilo za „zvládnutelné“.

Na podrobnostech implementace se nyní pracuje, řekla mluvčí deníku Bild. Náklady by provozovatelům uhradil stát, pravděpodobně z peněz z daní.

Zásobování energií je zabezpečené i bez jádra

Ekonomka Claudia Kemfertová dále vysvětluje, že případné výpadky v dodávkách by nebyly způsobeny německou sítí, ale především problémy jaderných elektráren ve Francii.

„Zásobování energií v Německu je zabezpečené i bez jaderné energie,“ hodnotí. Jaderné elektrárny jsou pro rezervu sítě nevhodné, protože je nelze na chvíli vypnout a zapnout,“ říká Kemfertová.

Tento postoj zastává i šéf sdružení TÜV Joachim Bühler.

„Jaderné elektrárny nemohou plnit časově kritické funkce v době, kdy jsou dodávky omezené,“ řekl pro Bild.

Pokud budou německé jaderné elektrárny uvedeny do provozu, „neočekávané zisky“, tj. vysoké zisky plynoucí z vysokých cen elektřiny, mají být stejně jako v případě jiných elektráren strženy.

Z této částky by se pak financovala brzda cen elektřiny.

(nik)