Když předseda soudního senátu zlínského soudu Radomír Koudela řešil v roce 2014 kauzu 48 úmrtí po požití metanolu, pronesl mimo jiné větu: „My to bereme tak, že především speciální složky policie zde asi nevyvinuly dostatečné úsilí.“ Nová zjištění Ekonomického deníku ukazují, že už v roce 2008 přinášeli operativci Útvaru pro odhalování organizovaného zločinci jasné informace, kdo stojí za lihovou mafií. Kdyby velitelé útvaru Róberta Šlachty tyto informace nepodcenili a řádně se jim věnovali, s velkou pravděpodobností by odhalili jak etanolovou, tak metanolovou, větev organizované skupiny. A nemusely by zbytečně zemřít desítky lidí. Ekonomickému deníku to potvrdilo hned několik bývalých detektivů ÚOOZ. „Někdo by za to měl rozhodně nést odpovědnost. Ty věci by měly být jednoznačně pojmenovány, není přeci možné, aby někdo chodil po republice a tvářil se, jak sloužil této zemi, a měl za sebou toto fatální selhání,“ říká k tomu bývalý premiér Petr Nečas, v jehož politické éře aféra s pančovaným alkoholem propukla.
Na expoziturách Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ) se už v letech 2008, 2009 a 2010 začaly scházet informace o organizované skupině, která vyráběla pančovaný líh. Nikdo s nimi ale nic nedělal. Skupina prodávala ve velkém, v roce 2012 pak jedna z odnoží skupiny chtěla přivydělat ještě více a začala líh pančovat smrtelně nebezpečným metanolem. V řadách důstojníků ÚOOZ ale panoval stoický klid. Až do 3. září roku 2012, kdy zemřel v Havířově na otravu metylalkoholem první člověk. A další pijáci tohoto smrtícího koktejlu ho začali hromadně následovat.
Když předseda soudního senátu zlínského soudu Radomír Koudela řešil v roce 2014 kauzu 48 úmrtí po požití metanolu, sdělil deníku Právo mimo jiné tuto větu: „My to bereme tak, že především speciální složky policie zde asi nevyvinuly dostatečné úsilí. Protože obecná policie, když docházelo k úmrtím, vyvinula enormní úsilí a odvedla výrazný kus práce.“
A nové informace Ekonomického deníku ukazují, že se soudce Koudela nemýlil.
„Co se týká lihu, tak si dobře pamatuji, že se informace k nezdaněnému lihu na expozituře Brno a Ostrava shromažďovaly v průběhu několika let. Většina z nich směřovala k rodině Březinů (Radek Březina byl nakonec označen za šéfa skupiny – pozn. red.) ke společnosti Moravia-Chem a likérce Drak. Informacemi v Brně disponoval kolega, který na to vedl i informační svazek. Několikrát se pokusil na základě získaných informací zahájit úkony trestního řízení, ale pokaždé to bylo vedením zamítnuto. A to přes to, že ty informace byly poměrně konkrétní a to včetně místa, kde by mělo být podzemní skladiště lihu, které pak s velkou slávou objevil Jiří Komárek,“ sdělil Ekonomickému deníku pod zárukou anonymity bývalý detektiv ÚOOZ. Říkejme mu třeba Karel Novák.
V poslední větě naráží na bývalého šéfa expozitury ÚOOZ v Ostravě Jiřího Komárka, dnes jednoho z lídrů hnutí Přísaha, který Radka Březinu, zatčeného taktéž v roce 2012 odhalil až za pomoci policejní provokace o údajném úplatku a masivního odposlouchávání a sledování podezřelého.
Jen na okraj, předsedou hnutí Přísaha, kandidujícího ve volbách do Poslanecké sněmovny, je Komárkův šéf dřívější nadřízený Róbert Šlachta.
„Pokaždé, když se kolega pokusil zahájit úkony trestního řízení, tak postupoval cestou služebního funkcionáře, tedy přímého nadřízeného, vedoucího tehdy 2. oddělení a následně 1. oddělení, který s celou věcí seznámil vedoucího expozitury a ten následně ředitele útvaru nebo jeho náměstka. Vzhledem ke vztahu vedoucího expozitury a ředitele tento řešil všechny věci s ředitelem, který pokaždé zahájení úkonů zamítl s tím, že ho to nezajímá a že se ty informace mají někam postoupit. Róbert Šlachta se pak hájil tím, že to ÚOOZ nepříslušelo, ale již v té době Šlachta spol. tlačili svoje jiné věcně nepříslušné věci, ze kterých pak o pár let později vyklubala například známá ostuda – kauza Nagyová,“ pokračuje Karel Novák.
Problém podle bývalého detektiva nebyl jen v přístupu ÚOOZ, ale vůbec celého policejního sboru.
„Kolega neměl neměl informace jen ze zájmového prostředí, ale i přímo od policistů ve Zlíně, které stejně jako kolegu nikdo nechtěl nechat zahájit úkony trestního řízení. Vzpomínám si, jak policisté ze Zlína byli za mým kolegou s poznatkem, že ví o tom, že v garážích na Jižních Svazích se míchá etanol, ale že to nemůžou dělat. Pro ÚOOZ nebyly nějaké garáže mediálně zajímavé, pro Útvar odhalování korupce tam byla na první pohled malá škoda, pro okres a kraj by to bylo moc práce a statisticky by si moc nepomohli. Bylo by málo, jak se říká, čárek,“ popisuje dále lihový příběh Novák.
„Další informace k celé věci nosil ještě jiný kolega, ale to už se do toho v té době montoval Komárek, který ho obvinil z vynášení informací, čemuž se kolega bránil na poradě a Šlachta tam po něm hodil židli,“ jde do hloubky bývalý detektiv.
Když to začalo být v novinách, nastoupil Šlachta
O tom, že ÚOOZ disponoval dostatečnými informacemi, aby mohl proti lihové mafii i metanolové skupině zasáhnout, promluvil pod příslibem nezveřejnění totožnosti i další bývalý detektiv. Říkejme mu třeba Petr Svoboda.
„Když si vezmeme, kdy vypukla celá kauza a začali umírat lidé, položme si vedle časovou osu celého příběhu, která se odvíjí od data, kdy policie začínala s tím, že ´někdo´ umřel. Když si vezmeme, jak dlouho normálně trvá celé prověřování získávání informací apod., tak tady policie najednou během ´chvíle´ všechno objasnila? No, jak je to možné? No protože ty informace měli. Samozřejmě, ve chvíli kdy se novinách už o ničem jiném nepsalo tak se do toho začal montovat Šlachta. Původně chtěl pro ÚOOZ ´sebrat´ i ty mrtvé po metanolu, ale to mu nějak neprošlo, tak alespoň s Komárkem posbírali úřední záznamy a během tří měsíců, ´kdy detektivové nespali´, najednou objasnili podvod s nezdaněným lihem v částce několika miliard, včetně ukrytého podzemního skladiště,“ vzpomíná Petr Svoboda.
„Samozřejmě, každý se pak tvářil, jak policie skvěle funguje, jak dokáže reagovat. Ale, promiňte, kulový. Kdyby policie fungovala tak jak má, tak by ti lidé vůbec neumřeli. V téhle kauze mají máslo na hlavě úplně všichni,“ tvrdí bývalý detektiv ÚOOZ.
„Pak začal Komárek vytvářet, to co umí, takovou tu mlhu, jak ho chtěl nechat někdo zavraždit, údajný úplatek od Březiny, kdy se za ním vypravil sám do vazby, apod.,“ naráží Petr Svoboda na příběh, který Ekonomický deník do detailu popsal například zde.
„Bylo zajímavé, jaká byla vytvořená atmosféra strachu. V jednu chvíli se domovních prohlídek, zadržování a dalších úkonů, účastnili úplně všichni. A pak s odstupem několika málo týdnů, kdy se vlastně nic podstatného nezměnilo, kromě vedoucího expozitury, kdy v součinnosti s ním vydal Komárek požadavek, že následných realizací se nesmí účastnit konkrétní policisté s tím, že by mohli celou akci vyzradit, když před tím se těch realizací bez problémů účastnili a nikdo nic nevyzradil. Postupně byli donuceni opustit expozituru,“ pokračuje exdetektiv.
„Každopádně tu story nelze pojmout jen tak z úzka, ale je zapotřebí se na ni dívat z větší perspektivy. Ten příběh, jak rezignoval šéf ÚOOZ Jan Kubice je poměrně známý. Stalo se to v roce 2008 nečekaně na celoútvarovém srazu za přítomnosti zástupce ředitele Úřadu kriminální policie a vyšetřování Šlachty a náměstka policejního prezidenta Jiřího Houby. Kubice je svým rozhodnutím docela zaskočil a následně byl nahrazen právě Šlachtou. Hned na dalším srazu plil Šlachta na Kubiceho špínu, že po něm museli vymést ten chlív apod. Přitom teď, když o něm mluví, tak je to Honza, který dostával od politiků čočku,“ vysvětluje Petr Svoboda.
„Samozřejmě se Šlachta potřeboval něčím blýsknout, protože do té doby dělal na drogovce, kde se motal kolem dvou paragrafů a najednou byl v čele útvaru, jehož působnost protínala skoro celý trestní zákon. Hned jeho první průšvih, kterým doslova paralyzoval útvar, byly komanda ČEZu. Vyšetřovali tehdy metody pracovníků oddělení netechnických ztrát, které obvinili z vydírání lidí, kteří odebírali na černo elektřinu. Celé to padlo, obrovská ostuda. Na to si už dnes skoro nikdo nevzpomene, jak Šlachta hřímal v televizi, že jestli to nedotáhne do konce, tak rezignuje. Celý útvar nedělal v té době skoro nic jiného, než že vytěžoval záznamy z DVD, které pořídili pracovníci netechnických ztrát ČEZ při svých zákrocích. A v té době právě začaly vznikat i ty úřední záznamy k pančovanému alkoholu. Samozřejmě z celé kauzy nebylo nic, stejně jako hned z té následující, kdy se realizovali pravicoví extremisté v akci Power. Ti byli všichni zproštěni, a to soud ani neviděl ty vymyšlené úřední záznamy o tom, jak tito extrémisté chtějí zaútočit na jadernou elektrárnu. Pro velký úspěch si to ÚOOZ zopakovalo o pár let později, tentokrát zase z levé strany extrémistického spektra, připomínám slavný útok na vojenský vlak,“ usazuje příběh do dějového rámce Petr Svoboda.
„Abych se ale vrátil k těm záznamům o alkoholu. Už od roku 2008 začali operativci, zejména z Brna a Ostravy, shromažďovat poznatky k nelegálnímu obchodu s lihem, který se týkal právě Radka Březiny a celého jeho impéria. Jenže to nikoho nezajímalo a to doslova a do písmene,“ vzpomíná exdetektiv.
„Co je nejhorší, a existoval o tom úřední záznam, že Březina sice ´ojíždí´ stát na spotřební dani, a že jsou na to navázáni další. Bylo dokonce popsáno místo, nějaká garáž na Jižních svazích ve Zlíně, kde s pančuje směs do ostřikovačů. V té době to ale nikoho nezajímalo,“ pokračuje.
„Věděli to operativci ze Zlína, ale nemohli to dělat, protože prostě ´objasněnost´. Moc práce, rozpracování, ve statistice se to nijak markantně neprojeví, jelikož v nápadu trestné činnosti to není. Proto, jak začali umírat lidi, tak policie poměrně rychle zareagovala, protože vlastně všechny informace měla. Jenže metanol si už dělal Zlín a Šlachta potřeboval taky nějak mediálně oslnit, tak nejspíš vytahali staré úřední záznamy o Březinovi a zrealizovali Březinu s obrovskou pompou tak, že pomalu zastínili kauzu metanol. Mezitím se však ještě Komárek se Šlachtou stačili zbavit operativců, kteří tyto záznamy psali,“ kroutí hlavou Petr Svoboda.
A klade si otázku.
„Jak je možné, že to celé někomu může projít? A nejen toto, ale také Švábův gang (Švábův gang je označení pro českou zločineckou skupinu sedmi osob kolem recidivisty a bývalého filmového producenta Michaela Švába, mající v letech 2011 až 2013 na svědomí vydírání a vraždy bohatých podnikatelů – pozn. red.), ale i další věci? Jednoduše. Pokud někdo ovládne celou soustavu, to jest dozorové státní zastupitelství a následně Generální inspekci bezpečnostních sborů, kdy všichni jdou na ruku jednomu člověku, nebo z něj mají strach, tak se podaří ´poklidit´ úplně všechno. Můžeme například tvrdit, že poznatky jsme předali na Celní správu a tím jsme z obliga. No, ale pak zase tvrdit, že v případě Březiny detektivové několik měsíců nespali. Nevím. Je to smutné a strašná ostuda pro policii,“ dodává Petr Svoboda.
Nečas: Odpovědnost za mrtvé
To, že Útvar pro odhalování organizovaného zločinu, vedený Róbertem Šlachtou, mohl a měl zabránit obrovské lidské tragédii tvrdí dnes i bývalý ministerský předseda Petr Nečas.
„Pocházím ze Zlínského kraje a měl jsem tam řadu neoficiálních kontaktů, a ty právě poukazovaly na konkrétní lidi, například rodinu Březinových, že se v těchto věcech pohybují. To tam byla všeobecně známá informace a nedokážu si vysvětlit, jak je možné, že to ÚOOZ neřešil. Jediné vysvětlení, které mě napadá, že tam měli krytí. Takový ten klasický model, který měl Róbert Šlachta naučený z protidrogové centrály: jeden albánský klan dával informace o dalších a měl klid. Uvolnil jim trh a ještě vykazoval výsledky. Není vyloučeno, že podobný model fungoval i tam, na Zlínsku. Podle mě by bylo zajímavé zjistit, jestli nebyl někdo z rodiny Březinů osobou, jednající ve prospěch policie, po jistou dobu,“ říká Petr Nečas.
V důsledku metyalkoholové aféry pak detektivům ÚOOZ podle Nečase nic jiného nezbývalo, než vydat se po stopě rodiny Březinů.
„Zjišťoval jsem informace u policejního prezidenta. Bylo zjevné, že to byla organizovaná zločinecká skupina, která vyrábí načerno alkohol, a jenom proto, že byl pro tento typ alkoholu trh a odbyt, tak se našel, s prominutím, nějaký kretén, kterého napadlo smíchat etyalkohol s metylalkoholem. To byla jenom otázka času. Kdyby nebyla poptávka po černém alkoholu, tak by nikdy metylalkoholová aféra nevznikla,“ pokračuje bývalý premiér.
Podle Petra Nečase ÚOOZ, řízený Róbertem Šlachtou, v kauze výroby pančovaného alkoholu rozhodně selhal.
„Protože, přestože policie měla operativní informace o této trestné činnosti, nezahájila žádné trestní stíhání. To bylo fatální selhání. Navíc je zjevné, že to spadalo do pravomocí útvaru Róberta Šlachty, protože to byla organizovaná zločinecká skupina. Šlo o sofistikovanou skupinu, bylo s ní spojeno zastrašování, násilí, čili přesně to, co spadalo pod ÚOOZ. Róbert Šlachta a jeho nejbližší spolupracovníci rozhodně nesou odpovědnost za ty mrtvé. Znova musím zopakovat, kdyby nebyl odbyt pro černý alkohol, tak by nikdo nedokázal udat smíchaný etylalkohol s metylalkoholem. Organizovaný zločin měl pré, protože Šlachta na něj neměl čas, honil politiky. To byla jednodušší a voňavější práce, žádní gangsteři, čisté prostředí. Někdo by za to měl rozhodně nést odpovědnost. Ty věci by měly být jednoznačně pojmenovány. Není přeci možné, aby někdo chodil po republice a tvářil se, jak sloužil této zemi, a měl za sebou toto fatální selhání,“ dodává bývalý premiér Petr Nečas.
Ekonomický deník kvůli tomu kontaktoval bývalého šéfa ÚOOZ a dnes předsedu hnutí Přísaha Róberta Šlachtu a položil mu mimo jiné tyto otázky: Disponoval někdy prosím ÚOOZ konkrétními informacemi o aktivitách tzv. lihové mafie, jejího bosse Radka Březiny, o výrobě metanolu? Jakými informacemi? Byl jste prosím vy osobně informován o aktivitách lihové mafie, kdy, kým? Jak jste s informacemi naložil?
Róbert Šlachta ani přes tři urgence na tyto otázky nezareagoval.
Jan Hrbáček
