Rusko zažívá pořádnou ekonomickou depresi. A lépe nebude, ekonomice může hrozit krach.
CNN odhadla, že v loňském roce dosáhla inflace v zemi dokonce 12,5 % s tím, že se hrubý domácí produkt propadl o 3,9 %. A další vývoj taktéž nebude příliš pozitivní – HDP by měl poklesnout o další procento. Špatné ekonomické výsledky se také projevují na tom, že se nejen výrazně snižují reálné mzdy, ale také vzrostl počet lidí žijících pod hranicích chudoby. Co táhne ruskou ekonomiku ke dnu?
1. Cena ropy
Ruská ekonomika je životně závislá na cenách ropy. S nástupem Vladimira Putina se Rusko nedokázalo přeorientovat na export vlastní výroby, především průmyslových výrobků. Dokonce se stal přesný opak. Zatímco v roce 2001 se ropa a ropné produktu na celkovém exportu podílely 37 %, v roce 2014 to bylo 57 %. Plyn se poté podílí 7 % a export uhlí 3 %. Z komodit také země exportuje zlato a platinu. Vývoz automobilů, léků či služeb je minimální. Ruska ekonomika je tak na komoditách závislejší než jindy a potřebuje mít především vysokou cenu ropy, které zprostředkovaně tvoří drtivou významnou část státních příjmů.
2. Vládní výdaje a státní rozpočet
Rusko si zvyklo na éru vysokých výdajů, které není schopné urychleně škrtat. Narůstají také neproduktivní výdaje, především do armády, kde je multiplikační efekt výrazně nižší než při investicích například do infrastruktury. Podle Heritage Foundation dosáhly výnosy z daní v roce 2015 ekvivalentu 28,7 % hrubého domácího produktu, zatímco vládní výdaje byly na 37.5 % HDP s tím, že deficit veřejných financí byl na neudržitelných 13 % HDP. A jaký bude vývoj v tomto roce? Podle schváleného říjnového rozpočtu by měl deficit v tomto roce dosáhnout 3 % HDP. Ukazuje se však, že to nebude reálné, neboť se při tvorbě rozpočtu kalkulovalo s cenou ropy na 50 dolarech za barel, nyní je cena přibližně na 33 dolarech.
3. Rusko a sankce
Ač se snaží Vladimir Putin bagatelizovat vliv sankcí, zcela jistě na ruské ekonomice výrazně projevují. Ruští občané se tak stali nedobrovolnými svědky toho, jak jim výrazně zdražilo ovoce, zelenina či maso. Sankce se pochopitelně také projevily na inflaci, i když relevantní data, vzhledem k povaze ruského státu, neexistují. Z drtivé části totiž byla zapříčiněna oslabováním rublu (vinou ropy) i tak jsou však údaje varovné: inflace v roce 2014 dosáhla 11.36 % a v minulém roce byla ještě vyšší (kolem 12,5 %).
Arsen Lazarevič
