První dáma evropské diplomacie Kaja Kallasová přijela do norského Tromsø s jasným poselstvím. Rusko nechce mír, Amerika váhá a Čína má zálusk na nerostné suroviny. Proto musí Evropa v arktické oblasti ukázat sílu a rozhodnost. Slíbila také nové investice v regionu za polárním kruhem.
Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová byla ústřední postavou konference Arctic Frontiers v norském městě Tromsø. „Arktida je pro transatlantickou bezpečnost klíčová. Bude vyžadovat více pozornosti, více zdrojů a ano, i více tvrdé síly,“ řekla v úvodním projevu.
Rusko změnilo poměry
Změnu vysvětluje ruskými ambicemi v celé severské oblasti. „Moskva znovu otevřela a modernizovala vojenské základny z dob Sovětského svazu na dalekém severu,“ varovala Kallasová s tím, že Rusko má na poloostrově Kola přímo za norskými hranicemi „jednu z největších koncentrací jaderných zbraní na světě.“
Odhodlání Evropy, Norska, ale i celé Severoatlantické aliance bránit se cizím hrozbám má ukázat vojenské cvičení Nordic Response 2026, které se bude konat v březnu. Do Norska se sjede rekordních 25 tisíc vojáků. Evropa tím podle Kallasové „vysílá jasný a nezaměnitelný signál odhodlání.“
Arktida jako společné dobro
Vojenská technika ale nestačí. „Bezpečná, životaschopná a prosperující Arktida je globálním společným dobrem. Je na nás, abychom toho dosáhli. A právě na tom bude EU spolupracovat s arktickými národy a podporovat je,“ vysvětlila šéfka unijní diplomacie.
Unie podle ní musí změnit přístup k arktické oblasti a začít podporovat infrastrukturu v celém regionu. Starší unijní dokumenty kladly důraz na rybolov, výzkum a změnu klimatu. Chyběl ale důraz na bezpečnost. V tomto ohledu chce Brusel spolupracovat také s Norskem, Kanadou a Islandem.
Změna americké politiky
Evropa musí také zohlednit „radikální změnu v uvažování USA“ a posun v transatlantických vztazích. O tom hovořili také ministryně zahraničních věcí Grónska Vivian Motzfeldtová nebo Åsa Rennermalmová, profesorka geografie na americké Rutgersově univerzitě.
Ta odmítla, aby se Arktida militarizovala. „Dlouhodobým bezpečnostním problémem v Arktidě není to, co se děje právě teď. Dlouhodobým bezpečnostním problémem Arktidy je změna klimatu, zhoršování životního prostředí a znečištění,“ zdůraznila Rennermalmová. Vědci podle ní stále přesně neví, jak se změna klimatu bude vyvíjet. Evropa by měla kromě zbrojení posilovat také výdaje na vědu, dodala.
Mohlo by vás zajímat
Kallasová následně zdůraznila, že bezpečnost není jen o vojácích, ale také o důvěryhodných institucích a bezpečné infrastruktuře. Slíbila, že Unie v rámci aktualizace arktické strategie učiní z Grónska hlavní pilíř evropských snah podpory celého regionu. Brusel chce také posílit spolupráci s Norskem a Islandem.
