Komise představila soubor opatření, která mají zajistit, aby umělá inteligence v Evropě sloužila ku prospěchu jejích občanů a posilovala v této oblasti konkurenceschopnost evropské ekonomiky v této oblasti.
Evropská unie (veřejný i soukromý sektor) by do konce roku 2020 měla v oblasti umělé inteligence zvýšit investice do výzkumu a inovací o minimálně 20 miliard eur. Komise sama proto navýšila investice do umělé inteligence v rámci programu pro výzkum a inovace Horizont 2020 v období 2018–2020, a to na 1,5 miliardy eur.
Tato investice by měla přinést další 2,5 miliardy eur ze stávajících partnerství veřejného a soukromého sektoru, a to např. na technologie dat velkého objemu a robotiku. Těmito prostředky se podpoří rozvoj způsobů uplatnění umělé inteligence v zásadních odvětvích, od dopravy po zdravotní péči. Dále to umožní propojit a posílit činnost středisek výzkumu umělé inteligence v Evropě a zintenzívnit testování a experimenty. Komise bude také podporovat vývoj tzv. platformy umělé inteligence na vyžádání (v angl. AI-on-demand), která poskytne přístup k příslušným zdrojům všem uživatelům příslušných zdrojů umělé inteligence v EU.
Kromě toho se mobilizují prostředky z Evropského fondu pro strategické investice (EFSI), které podnikům a start-upům poskytnou dodatečnou podporu při investování do umělé inteligence. Do roku 2020 se mají v rámci EFSI celkem zmobilizovat investice přesahující 500 milionů eur, a to v celé řadě klíčových odvětví.
Komise bude rovněž pokračovat ve vytváření prostředí, které bude stimulovat příliv investic. Data jsou pro většinu technologií umělé inteligence jakousi surovinou. Komise proto předložila návrh právních předpisů, které umožní zpřístupňování většího množství dat k opětovnému použití a usnadní jejich sdílení. Jde o data generovaná v oblasti veřejných služeb, životního prostředí, ve výzkumu a zdravotnictví.
Hlavní body rozvoje umělé inteligence dle EK
- Umělá inteligence mění společnost jako kdysi parní stroj či elektřina
- Pomáhá dělat rychlejší a přesnější diagnózy, snižovat počet dopravních nehod, bojovat proti změnám klimatu či předvídat kybernetické hrozby
- Evropa je v robotice silná – světová špička v dopravě, zdravotní péči a výrobě
- Konkurence je ale silná a umělou inteligenci je třeba rozvíjet a podporovat
- EU (veřejný a soukromý sektor) proto zvýší investice do výzkumu a inovací v umělé inteligenci: do 2020 přes 20 mld. eur
- Komise zvyšuje investice do umělé inteligence v rámci Horizontu 2020 na léta 2018-2020 , a to na 1,5 mld. eur
- Mobilizují se prostředky z EFSI na podporu podnikům a start-upům: celkem půjde o investice přes 500 mil. eur
- Komise podpoří specializované programy odborné přípravy pro nově vznikající profese (určitá zaměstnání zaniknou)
- Umělá inteligence vznáší nové etické a právní otázky (např. odpovědnost) – Komise vydá do poloviny 2019 pokyny pro výklad směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky
Navržený přístup je třístupňový: navýšit veřejné a soukromé investice, připravit se na sociálně-ekonomické změny, které s sebou umělá inteligence přinese, a zajistit odpovídající etický a právní rámec. Tato iniciativa navazuje na požadavek evropských vedoucích představitelů zformulovat evropský přístup k problematice umělé inteligence.
Andrus Ansip, místopředseda Komise pro jednotný digitální trh, k tomu uvedl: „Umělá inteligence mění tvář našeho světa, podobně jako kdysi vynález parního stroje nebo zavedení elektrického proudu. Přináší s sebou nové výzvy, kterým by se Evropa měla společně postavit čelem, aby umělá inteligence fungovala v zájmu všech. Do konce roku 2020 bude třeba investovat nejméně 20 miliard eur. Komise zde plní svou úlohu: Tímto návrhem podpoříme výzkum, aby mohl přijít s novou generaci technologií umělé inteligence a jejím využitím, ale i podniky, aby mohly nové technologie zavádět.“
V Evropě se této oblasti věnují špičkoví výzkumní pracovníci, kteří mají k dispozici vynikající laboratorní zázemí. Kromě toho na tomto poli působí mnoho slibných start-upů. Evropa je také silná v robotice, díky níž na světové úrovni vyniká v dopravě, zdravotní péči a výrobě. K zachování konkurenceschopnosti těchto odvětví je využívání umělé inteligence nezbytné. Mezinárodní konkurence je však silná, a pokud si chceme ve vývoji umělé inteligence udržet své přední místo, musíme naši činnost koordinovat.
Příprava na socioekonomické změny způsobené zaváděním umělé inteligence
V důsledku zavádění těchto technologií budou vznikat nová pracovní místa, určitá zaměstnání naopak zaniknou a většina si projde určitou transformací. Komise bude proto členské státy motivovat k modernizaci jejich systémů vzdělávání a odborné přípravy a pomůže jim s přeměnou pracovního trhu, a to na základě evropského pilíře sociálních práv. Chce jejich stimulovat partnerství mezi podniky a vzdělávacími institucemi, aby se podařilo přilákat do Evropy talentované studenty z oboru umělé inteligence, vytvořit s finanční podporou Evropského sociálního fondu specializované programy odborné přípravy pro související profese a podpořit rozvoj digitálních dovedností a vědeckých, technických, inženýrských a matematických kompetencí, podnikatelského ducha a kreativity. Návrhy předložené v rámci příštího víceletého finančního rámce (na období 2021–2027) se zaměří na podporu získávání pokročilých digitálních dovedností, včetně odborných znalostí v oblasti umělé inteligence.
Zajištění vhodného etického a právního rámce
Tak jako je tomu u všech technologií, které s sebou přinášejí zásadní změny, i zavádění umělé inteligence může vznést mnoho etických i právních otázek, jež se týkají odpovědnosti a potenciálně neobjektivního rozhodování. S novými technologiemi bychom neměli zavádět nové hodnoty. Etický kodex týkající se vývoje umělé inteligence Komise představí do konce roku 2018. Bude vycházet z Listiny základních práv Evropské unie a zohledňovat zásady jako například ochranu dat a transparentnost. Při formulaci těchto pravidel se bude vycházet z výsledků činnosti Evropské skupiny pro etiku ve vědě a nových technologiích. Komise při jejich přípravě rovněž zohlední výsledky diskuse příslušných zúčastněných stran v rámci nově zřízené Evropské aliance pro umělou inteligenci. Do poloviny roku 2019 Komise vydá pokyny pro výklad směrnice o odpovědnosti za vadné výrobky ve světle technologického vývoje, aby se zajistila právní srozumitelnost pro spotřebitele i výrobce.
Další kroky
Dnes odstartovala Komise spolupráci s členskými státy, jejímž cílem je vytvořit do konce tohoto roku plán koordinace činnosti v oblasti umělé inteligence. Důležitým východiskem těchto snah je i prohlášení o spolupráci, které dne 10. dubna 2018 podepsalo 24 členských států a Norsko. Spolupráce se bude soustředit na maximalizaci dopadu investic na evropské i vnitrostátní úrovni, podporu přeshraniční spolupráce v rámci EU, sdílení osvědčených postupů a společné stanovení dalšího postupu, který zajistí konkurenceschopnost EU ve světě. Komise chce také nadále investovat do klíčových iniciativ v oblasti umělé inteligence, k nimž patří vývoj účinnějších elektronických komponentů a systémů pro umělou inteligenci (např. speciálních čipů pro řízení těchto technologií), vysoce výkonných počítačů špičkové úrovně a dále inovativních projektů v oblasti kvantových technologií a mapování lidského mozku.
Souvislosti
Umělá inteligence již nepatří do oblasti sci-fi. Je již součástí našeho každodenního života. Využíváme ji, když si organizujeme týden pomocí virtuálního osobního asistenta nebo když nám chytrý telefon sám nabízí hudbu, která by se nám mohla líbit. To všechno nám usnadňuje život. Systémy umělé inteligence nám ale také pomáhají vypořádat se s těmi největšími světovými problémy: s léčbou chronických onemocnění, s řešením klimatických změn či prevencí kybernetických útoků. Umělá inteligence se tak stala jednou z nejstrategičtějších technologií 21. století.
Evropa chce stát v čele tohoto vývoje – mnohé zásadní objevy v této oblasti vzešly z evropských laboratoří. Asi jednu čtvrtinu veškeré průmyslové a servisní robotiky produkují evropské podniky.
26-red-
