Rozjezd bez fanfár, ale s velkými čísly i prvními komplikacemi. Nové jednotné měsíční hlášení si hned první den vyzkoušely desítky tisíc zaměstnavatelů. 925 z nich u dokonce odevzdalo měsíční hlášení. Systém po technické stránce funguje, i když start zbrzdil výpadek digitální identity. Firmy tak vstupují do jedné z největších změn v administrativě posledních let s otázkou, jak hladký tenhle přechod skutečně bude.
„Po prvním dni provozu systému jednotného měsíčního hlášení zaměstnavatelů evidujeme celkem 20 629 podání k registraci zaměstnavatele, 19 430 registrací zaměstnanců a 925 podaných měsíčních hlášení,“ informovala ředitelka odboru komunikace ministerstva práce a sociálních věcí Martina Vašková. Systém je zpracovává průběžně.
Kvalitnější data a méně přepisování
Nové hlášení nahrazuje více než dvě desítky dosavadních výkazů, které musely firmy posílat různým úřadům v různé termíny. Od 1. dubna zaměstnavatelé údaje o pracovnících, výdělcích, daních či odvodech posílají elektronicky už jen České správě sociálního zabezpečení. Pro podání prvního hlášení zákon stanovil termín do 20. května.
Systém má mimo jiné pomoci zvýšit kvalitu poskytovaných dat a odstranit početní chyby, jichž se zaměstnavatelé v minulosti dopouštěly. „V případech, kdy se u některých podání objeví chybová hlášení na straně zaměstnavatelů, systém současně poskytuje zpětnou vazbu s konkrétní identifikací problematických údajů, aby mohly být případné nesrovnalosti rychle opraveny,“ popisuje Vašková.
Kdo začne s vyplňováním včas, získá prostor na opravy. Naopak firmy, které vše nechají na poslední chvíli, se mohou dostat do problémů. O chybách se mohou dozvědět až po zákonném termínu pro podání hlášení.
„Pokud zaměstnavatel neudělá chybu v tom, že už na začátku do hlášení začne vyplňovat nějakou jinou informaci o mzdě, než kterou reálně vyplatil, tak ten systém mu v podstatě nedovolí vyplnit špatně pojistné nebo daně,“ řekl Ekonomickému deníku ústřední ředitel České správy sociálního zabezpečení František Boháček.
Obtíže se sháněním dat
Zejména malé a střední podniky ale mají z novinky stále silné obavy. Bojí se, že požadovaných zhruba 400 údajů nestihnou sehnat včas. Právě malé a střední firmy mají dodávat do nového hlášení více dat, než byly dříve zvyklé – většinou jde o statistická data.
„Do této chvíle nemusely desítky požadovaných položek reportovat. A máme i trošku strach, že je do této chvíle ani nesledovaly,“ upozornila v podcastu Ekonomického deníku Perspektivy Česka místopředsedkyně Asociace malých a středních podniků Gabriela Hrbáčková. Firmy podle ní také narážejí na neochotu nebo neschopnost zaměstnanců dodat požadované údaje, například o vzdělání. V některých případech navíc musí dohledávat informace o lidech, kteří už ve firmě nepracují.
Údaje by státu mělo poskytovat přes 400 tisíc zaměstnavatelů. Data z jednotného hlášení si vezmou vedle sociální správy také finanční správa, ministerstvo práce, úřad práce či statistický úřad. Podle České správy sociálního zabezpečení se rozsah poskytovaných dat nemění. Avšak malé a střední podniky dosud musely některé z nich reportovat jen při výběrových šetřeních. Tam ale nemusely být roky vůbec zařazeny, připustil Boháček.
