Čtvrtek, 24. června, 2021

15 miliard na obnovu smíšených lesů a zadržení vody v krajině. Resort zemědělství za svůj díl plánu obnovy sklidil pochvalu i kritiku

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Z Národního plánu obnovy, který v pondělí schválila vláda, půjde většina z patnácti miliard přidělených ministerstvu zemědělství na „klimaticky příznivá“ opatření. Jde především o obnovu smíšených lesů, pozemkové úpravy a opatření na zadržování vody v krajině. Podle některých profesních svazů i ekologických organizací je to stále málo.

Patnáct miliard korun přidělila vláda ministerstvu zemědělství z celkových zhruba 200 miliard určených na financování Národního plánu obnovy. Ten v pondělí schválila vláda. Největší část, 8,5 miliardy korun, spolkne plánovaná výsadba dvanácti tisíc hektarů smíšených, klimatické změně odolných, lesů ročně. Za tři roky, kdy musí být finanční prostředky z Národního plánu obnovy vyčerpány, by to mělo být celkem 36 tisíc hektarů nově obnovených lesů. To je zhruba rozloha Krkonošského národního parku.

Kromě výsadby lesů chce ministerstvo investovat do pozemkových úprav jako jsou travnaté pásy, příkopy, meze a další jiné krajinné prvky nebo do opatření na zadržování vody v krajině. „Plánujeme podpořit zadržování vody v lese, aby voda ze strmých strání příliš rychle neodtekla a les ji mohl lépe využít pro svůj vývoj. Podpoříme úpravy na drobných vodních tocích a stavby malých vodních nádrží, tedy rybníků. Ty zase pomůžou zlepšit místní mikroklima,“ komentoval to ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD).

Ochrana před suchem i vodou

Klimatická změna se v posledních letech projevuje rekordně teplými a na srážky chudými roky, a zároveň krátkými silnými srážkami. Proto ministerstvo do plánu začlenilo opatření na ochranu krajiny před suchem i přívalovými dešti. Přidělený balík peněz úřad rozdělil na šest částí. Již bylo zmíněno, že necelé dvě třetiny půjdou na výsadbu smíšených a klimaticky odolných lesů z různých druhů dřevin. Ty by měly nahradit prázdná místa po kůrovcové kalamitě. Lesů se také týká zadržování vody, na něž by mělo jít dalších 300 milionů korun.

Tři oblasti se týkají vodního hospodářství. Až 1,85 miliardy korun půjde na opatření podporující malé vodní nádrže.  V rámci těchto investic chce úřad podpořit rekonstrukce rybníků a budování malých vodních nádrží z přírodních materiálů. Ty mohou zachytávat vodu v době jejího nadbytku, udrží v krajině vodu a celkově zlepší vodní režim v okolí. Kromě toho poskytnou útočiště velkému množství vodních živočichů a obojživelníků.

2,5 miliardy korun půjde do protipovodňových opatření. Z velké části má jít o opatření „blízká přírodě“, jako jsou například řízené rozlivy v krajině. Zhruba 780 milionů korun je přiděleno na budování závlah a miliardy na již zmíněné pozemkové úpravy.

Klíčový základ

Ministerstvo si svým plánem vysloužilo pochvalu i kritiku. Plán podpořili například oba děkani českých lesnických a dřevařských fakult Róbert Marušák z České zemědělské univerzity v Praze a Libor Jankovský z Mendelovy univerzity v Brně. Oba nicméně upozorňují, že plán obnovy „může dát pouze základ z pohledu dlouhodobého vývoje lesních ekosystémů. Ale tento základ může být klíčový,“ uvedli ve svém stanovisku. Podle nich by investice do budování lesů měla být vnímána v kontextu dalších potřebných kroků, jako je novelizace zákona o lesích, zákona o myslivosti a navazujících vyhlášek. Stejně tak je zapotřebí upravit dotační politiky státu v souvislosti se zaváděním opatření přijatých v Koncepci státní lesnické politiky do roku 2035, upozorňují.

„Jde o investici, která povede ke zvýšení stability lesních ekosystémů. Podporuje plnění všech funkcí lesa, které jsou od něj společností očekávány,“ pochválil plán Petr Horáček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

Naopak jako nedostatečnou označuje přidělenou podporu Lesnicko-dřevařská komora ČR i Agrární komora ČR. „Z návrhu vyplývá, že ani čtvrtina prostředků nesměřuje do soukromé sféry, tedy mimo jiné i pro konkrétní podporu subjektů v lesnicko-dřevařském sektoru. U předloženého návrhu chybí dokument postihující jasnou provázanost čerpání prostředků v rámci NPO a ostatních evropských dotací,“ uvedla v tiskové zprávě Lesnicko-dřevařská komora. Podle jejího předsedy Jana Václavíka je podle odborných odhadů k obnově poškozených lesních ekosystémů potřeba minimálně dvanáct miliard.

„Obor se nyní potýká s nebývalou krizí v podobě kůrovcové kalamity a výzev souvisejících s klimatickou změnou a evropskou Zelenou dohodou,“ souhlasí prezident Agrární komory ČR Jan Doležal, podle něhož je nutné „mobilizovat do oboru maximum možných zdrojů“.

V reakci na kritiku lesníků mluvčí resortu Vojtěch Bílý uvedl, že ministerstvo zemědělství původně chtělo dát na lesnictví více peněz. Po debatě s ostatními resorty je ale snížilo.

Rychlé miliardy na klima

Nutný podíl klimaticky příznivých opatření, který EU pro národní plány obnovy stanovila na 37 procent, splní ministerstvo v rámci svého podílu podle svých slov více než dvojnásobně. Celkový podíl těchto opatření v českém plánu má být 41 procent. Ekologické organizace  v čele s Hnutím Duha však v této souvislosti upozornily, že tuto základní podmínku nebyla vláda schopná až do poslední chvíle zajistit. Ministři proto museli narychlo do plánu doplnit přes sedm miliard korun ze státního rozpočtu, aby měl plán v Bruselu šanci projít.

Do plánu tak byly ještě doplněny projekty například na revitalizaci území se starou stavební zátěží (brownfieldy) nebo na podporu biodiverzity a boje se suchem, za něž odpovídá ministerstvo životního prostředí. Podle ekologických organizací se však stále jedná o zlomek investic, které česká krajina skutečně potřebuje.

„Plán obnovy je dalším výsledkem dlouhodobé krize v oblasti boje proti suchu, který popisuje také závěr kontroly Národního kontrolního úřadu, kde kvůli střetu kompetencí ministerstev životního prostředí a zemědělství neexistuje ucelený přístup k řešení problémů v krajině a tedy ani posunu v naší odolnosti vůči suchu,“ uvedlo hnutí Duha v tiskové zprávě.

Národní plán obnovy nyní vláda odešle do Bruselu Evropské komisi. Ta jej musí ještě posoudit a schválit. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (za ANO) očekává, že peníze bude možné začít čerpat v druhé polovině tohoto roku.

Helena Sedláčková

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY

FacebookTwitter