Pokud by došlo k ruské invazi na Ukrajinu, stály by proti sobě dvě velmi nerovné armády. Bohužel v jasný neprospěch Ukrajiny. Ale i případný útok na Ukrajinu se však pro Putina neobejde bez vojenských rizik. Webový portál německého týdeníku Focus zveřejnil přehled silných a slabých stránek obou armád. Pokud má Vladimir Putin v úmyslu zaútočit, pravděpodobně s koncem zimních olympijských her, říká německý armádní expert Heinrich Brauß.
Navzdory pokračujícímu diplomatickému úsilí se nebezpečí války mezi Ruskem a Ukrajinou nesnižuje, ale naopak stále roste. Ukrajina a také NATO se znepokojením sledují, že ruský prezident Vladimir Putin rozmístil na severní, východní a jižní hranici se sousední zemí pravděpodobně 120 000 vojáků. V lednu jich bylo 100 000.
Pohled na aktuální údaje o počtu vojáků a zbraňových systémech obou zemí s jisatou mírou nadsázky ukazuje, že Goliáš tlačí na Davida.
„Převaha ruské armády je ohromující. Jen počet jejích vojáků (900 000 aktivních vojáků) je více než čtyřikrát vyšší než počet vojáků ukrajinské armády, která má pouze 209 000 vojáků,“ upozorňuje německý týdeník Focus.
Ruské jednotky se navíc nyní skládají ze tří čtvrtin z profesionálních vojáků a pouze z jedné čtvrtiny z branců.
„Stupeň profesionalizace se zvýšil. Kromě toho je pod velením Moskvy 250 000 příslušníků polovojenských jednotek. Ukrajina má v polovojenských jednotkách pouze 50 000 bojovníků,“ podotýká týdeník Focus.
David proti Goliášovi
V případě zbraní a vozidel armády, námořnictva a letectva je nerovnováha v některých případech ještě mnohem větší (zdroj: IISS Military Balance 2021):
Bojová obrněná vozidla: Rusko: 20 200; Ukrajina: 3700
Tanky: Rusko: 3330; Ukrajina: 987
Dělostřelectvo: Rusko: 5700; Ukrajina: 2000
Mobilní raketomety: Rusko: 3391; Ukrajina: 490 (zdroj: Statista)
Bojová letadla: Rusko: 1379; Ukrajina: 125
Válečné lodě: Rusko: 570; Ukrajina: 24
z toho ponorky: Rusko: 49; Ukrajina: 0
Bojové vrtulníky: Rusko: 544; Ukrajina: 34 (zdroj: Statista)
Jaderné zbraně: Rusko: 6255; Ukrajina: 0
Pouhé porovnání čísel sice ukazuje zcela odlišné vojenské schopnosti, Putinova armáda je sice obrovská, ale velká část ozbrojených sil je vázána na obranu hranic. Jen hranice Ruska na pevnině je dlouhá přes 22 000 kilometrů. Přesun vojáků z jednoho místa na druhé je často logisticky a časově velmi náročné.
Ukrajinská armáda je také ve srovnání s rokem 2014, kdy Rusko anektovalo Krymský poloostrov, výrazně modernizovanější a její vojáci jsou lépe vycvičeni. NATO Ukrajině v tomto procesu aktivně pomáhá. Mezitím byly do zbraňových systémů přidány důležité komponenty. Především turecký útočný dron Bayraktar TB2 je považován za účinnou útočnou zbraň, o čemž se ruské jednotky již přesvědčily v syrském konfliktu. Velmi užitečná je pro ukrajinskou armádu také nejmodernější protitanková řízená střela Javelin FGM-1248, která sama vyhledává cíle. Několik stovek kusů této zbraně, která stojí 100 000 dolarů za jeden výstřel, již bylo na Ukrajinu dodáno.
Podle týdeníku Focus existuje ještě jeden faktor, který by byl pro výsledek útoku přinejmenším stejně důležitý jako počet vojáků a výzbroj:
„Průběh války bude pravděpodobně rozhodujícím způsobem záviset na tom, jak budou rozmístěny jednotlivé vojenské formace na obou stranách, kde se nacházejí zálohy, jak rychle by bylo možné přesunout vojáky a zásoby do bojové zóny a zda se Ukrajina dokáže ochránit před rozsáhlými kybernetickými útoky,“ říká Heinrich Brauß, expert na bezpečnostní politiku z německé Rady pro zahraniční vztahy.
Existuje několik scénářů invaze, vysvětluje generálporučík ve výslužbě a do roku 2018 zástupce generálního tajemníka NATO pro obrannou politiku a plánování Brauß. A předesílá, že Putin si díky výhodnému spojenectví, které uzavřel s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem, zajistil důležitou strategickou výhodu, a to ujištění o politické a ekonomické podpoře.
„To Putinovi kryje záda i vojensky. Pro případný ruský útok na Ukrajinu může přesunout větší vojenské jednotky umístěné daleko na východě na západ,“ vysvětluje Brauß pro Focus Online.
Několik scénářů
Vojenská převaha Ruska není tak velká, jak se zdá, říká dále Brauß. To je zřejmé zejména v případě předpokládané invaze na celou Ukrajinu.
„Takový cíl by byl spojen i s velkými ztrátami a náklady pro Putinovu armádu, protože ukrajinské ozbrojené síly jsou na rozdíl od roku 2014 připravené a lépe vybavené. Je také otázkou, zda by měl podporu vlastního obyvatelstva,“ zamýšlí se Heinrich Brauß.
Kromě toho by Západ v takovém případě pravděpodobně uvalil na Rusko Heinrich Braußcelou škálu sankcí“ – včetně vyloučení Rusů z mezinárodní bankovní sítě Swift.
Podle Brauße by ruské síly pravděpodobně nestačily ani na částečné obsazení východních oblastí Dněpru, kde žije většina ukrajinského etnicky ruského obyvatelstva. Rizikové by bylo i vytvoření pozemního spojení mezi separatistickými oblastmi a Krymem.
V obou případech by podle Brauße Západ pravděpodobně uvalil nejrůznější sankce, což by navzdory čínské podpoře nemohlo být v Putinově zájmu.
Regionální anexe
Pokud by se Vladimir Putin skutečně rozhodl zaútočit, jako nejpravděpodobnější varianta se podle zkušeného vojenského stratéga zatím jeví obsazení separatistických oblastí na východě a celého Donbasu.
„Zdá se to být vojensky proveditelné, a přesto by to bylo omezené, zemi by to politicky destabilizovalo. A Putin by mohl doufat, že se v tomto případě Západ nebude schopen dohodnout na všech sankcích,“ domnívá se Brauß.
Rozhodujícím faktorem by však v tomto případě bylo také to, kde přesně by k útoku nakonec došlo. Ruská armáda rozmístila větší vojenské jednotky na severu, východě a jihu podél ukrajinských hranic a nyní je má k dispozici také v Bělorusku, říká.
„Tímto způsobem nutí ukrajinskou armádu rozprostřít svou obrannou linii daleko od sebe. To Ukrajině ztěžuje obranné zaměření a rychlou reakci,“ vypichuje německý expert.
V každém případě se podle něj příležitost k diplomatickému řešení ukrajinského konfliktu zužuje. Pokud má Vladimir Putin v úmyslu zaútočit, pravděpodobně s koncem zimních olympijských her, tvrdí Brauß.
Během her je prý útok „velmi nepravděpodobný“. Ale i 20. února je zimní terén na hranicích s Ukrajinou stále dostatečně pevný na to, aby bylo možné rychle postupovat s obrněnými jednotkami.
„Od tohoto dne se bez politické dohody bude nebezpečí války každým dnem zvyšovat,“ dodává pro týdeník Focus Heinrich Brauß.
Jan Hrbáček
