INZERCE

Předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec. Foto: Ministerstvo dopravy

100 miliard korun. Tolik plánují investovat do vlaků České dráhy v příštích 10 letech

České dráhy plánují v následujících deseti letech investovat do svého vozového parku až 100 miliard korun. Chtějí za to nakupovat nové i rekonstruované vlaky, zaměřit se chtějí i na vybavení těch stávajících. Po zveřejnění hospodářských výsledků to řekl České tiskové kanceláři nový předseda představenstva a generální ředitel ČD Michal Krapinec.

České dráhy mají nyní kolem 500 lokomotiv, dále až tisícovku motorových vozů a ucelených jednotek a přes 20 00 osobních vozů. Průměrné staří vozidel je přes 30 let.

Dráhy proto chtějí svůj vozový park postupně omlazovat, což by podle Krapince mohlo postupně lákat cestující zpět do vlaků. Půjde o kombinaci vlaků zcela nových a vlaků typu second-hand ze zahraničí.

Řadu kontraktů dopravce uzavřel už v předchozích měsících. Jde například o objednávku 50 dvouvozových a 60 třívozových elektrických vlaků RegioPanter pro regionální dopravu. Vlaky bude dopravce do provozu zavádět postupně, v současnosti už jezdí například v Jihočeském a Plzeňském kraji.

Dalších 66 motorových vlaků, vybavených zabezpečovacím systéme ETCS, si dráhy objednaly od polského výrobce PESA Bydgoszcz. První jednotky by společnost měla dostat v příštím roce. Rámcová smlouva s polským výrobce pak umožňuje odběr až 160 vlaků.

Novinkou v dálkové a mezinárodní dopravě pak bude 20 devítivozových netrakčních souprav od konsorcia Siemens Mobility a Škoda Transportation. Vlaky s provozní rychlostí až 230 km/h chce dopravce využívat hlavně na mezinárodních tratích do Německa či Rakouska. První soupravy dostane v roce 2024.

Na mezistátní spoje pak dráhy v budoucnu nasadí i 50 vícesystémových elektrických lokomotiv Vectron MS s maximální rychlostí 230 kilometrů v hodině.

Dráhy dále připravují soutěž na elektrické vlaky s minimální kapacitou 400 míst k sezení pro Pražskou integrovanou dopravu, které doplní a do budoucna nahradí soupravy CityElefant.

Investovat rovněž podle Krapince plánují i do vozidel s alternativními pohony, konkrétně na bateriový nebo vodíkový pohon.

Kromě nákupů či pronájmu vlaků chce nový šéf zapracovat i na vybavení stávajících vlaků. Počítá tak s dalším rozšířením internetového připojení ve vlacích a také vybavením souprav technikou, která by zlepšovala podmínky pro telefonování.

České dráhy si chtějí během letošního roku na trhu otevřít finanční linky k desítkám miliard korun na investice. Plánují využít několik zdrojů převážně z evropského finančního trhu.

Peníze bude společnost podle Krapince čerpat v průběhu několika příštích let podle investičních potřeb. Celkem by mohlo jít o nižší desítky miliard korun. Část peněz by měla pocházet z tzv. zelených eurobondů, o které se bude podnik ucházet v červnu. Další zdroje mají pocházet od Eurofimy nebo Evropské investiční banky.

Šéf drah upozornil, že pro další financování bude klíčové ratingové hodnocení, které investorům ukazuje schopnost řádného splacení závazků. Čím je rating vyšší, tím lépe je dlužník vnímám v očích věřitelů a tím je i pravděpodobné, že si bude schopen zajistit levnější půjčky.

Dráhy loni u agentury Moody´s udržely rating na úrovni Baa2 se stabilním výhledem, který patří k nižšímu hodnocení v rámci investičního pásma. Aktualizace ratingového hodnocení probíhá zpravidla jednou za rok a další hodnocení by agentura měla vydat na přelomu května a června.

„Věříme, že bychom měli současný rating obhájit,“ podotkl pro Českou tiskovou agenturu Krapinec.

Sjednocení oprav

Michal Krapinec také plánuje změny opravárenského sektoru uvnitř skupiny. Ten je v současnosti rozdroben mezi jednotlivé firmy ve skupině, v plánu je proto jeho konsolidace.

Do budoucna by tak mohla vzniknout i nová dceřiná společnost v rámci skupiny, která by nabízela služby i ostatním dopravcům.

„Je potřeba se na segment opravárenství podívat komplexně. Máme různá servisně-opravárenská střediska, přičemž každé dělá primárně různé typy a stupně oprav, ale jejich kompetence se i zčásti překrývají,“ uvedl Krapinec pro agenturu ČTK.

Poukázal na skutečnost, že vlastní opravárenství mají mateřské České dráhy, dále ČD Cargo a také dceřiná společnost DPOV.

Podle Krapince by ovšem bylo ideální postupně spojit tyto aktivity pod jeden subjekt. Než se tak ale stane, chce začít tím, že opravárenství ve skupině ČD sjednotí pod jeden účetní okruh. Tím chce v první fázi identifikovat veškeré náklady, výnosy a s tím i procesy, které se vážou na opravy a servis uvnitř skupiny.

„Když se pak ukáže, že ta účetní jednotka může obstát na trhu, pak se můžeme bavit o tom, že bychom z toho udělali samostatnou dceřinou společnost,“ řekl šéf ČD ČTK.

ČD ve ztrátě zůstávají, ale podařilo se jí snížit

Michal Krapinec se stal předsedou představenstva a generálním ředitelem Českých drah v závěru března, kdy uspěl ve výběrovém řízení. Ve funkci nahradil Ivana Bednárika, předtím působil v čele dceřiné firmy drah ČD-Telematika.

Osobní doprava Českých drah se v roce 2021 kvůli pokračující pandemii covid- 19 potýkala s dramatickým poklesem počtu cestujících. Mateřské České dráhy zůstaly ve ztrátě. Tu se ale meziročně podařilo snížit. Ostatní společnosti Skupiny ČD byly ziskové. Jako celek vykázala Skupina České dráhy podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS) ztrátu 1,6 miliardy korun, což je o 2,5 miliardy lepší výsledek než v roce 2020.

Akciová společnost České dráhy, která byla pandemií nejvíce zasažena, meziročně snížila ztrátu ze 4 na 1,87 miliardy korun. Podíl na tom mají zavedená úsporná a protržbová opatření.

„Rostla efektivita a klesaly mzdové náklady. Částečně nám pomohly ztrátu tržeb pokrýt také kompenzace za první vlnu koronaviru,“ řekl předseda představenstva a generální ředitel Českých drah Michal Krapinec.

„Rok 2021 byl kvůli protikoronavirovým opatřením pro České dráhy mimořádně náročný. Během jarního uzavření okresů s námi jezdila v průměru jen desetina obvyklého počtu cestujících a ani ve zbytku roku jsme se nedostali na čísla běžná před pandemií.“ Do konečného výsledku mateřské společnosti se negativně promítla také tvorba rezerv na soudní spory a opravná položka na majetek. „Bez toho bychom dosáhli černých čísel.Podle účetních pravidel jsme ale povinni ve výsledku zohlednit všechny skutečnosti, o nichž se dozvíme před schválením účetní závěrky. Proto jsme například vytvořili rezervu na soudní spory, které řešíme a musíme být připraveni na jejich případné vypořádání,“ dodal Krapinec.

I přes obtížnou ekonomickou situaci národní dopravce pokračoval podle vyjádření managementu v obnově vozidlového parku a modernizaci opravárenské základny.

Do provozu byly uvedeny InterJety nebo v regionální dopravě 15 elektrických jednotek RegioPanter nejnovějšího provedení. Otevřena byla moderní opravárenská hala v Brně-Maloměřicích a další špičkově vybavená hala vyrostla během roku v Plzni. Obě poskytují zázemí pro údržbu ucelených jednotek i klasických osobních vozů, konstatuje dopravce.

Všechny dceřiné společnosti Skupiny České dráhy byly loni ziskové.

Největší z nich, ČD Cargo, se meziročně zlepšila o více než půl miliardy a vykázala zisk po zdanění ve výši 289 milionů korun. V roce 2020 přitom vlivem pandemie firma skončila ve ztrátě.

„Růst přepravních objemů a implementovaná stabilizační opatření v těžkém covidovém roce 2020 umožnila vrátit ČD Cargo v loňském roce zpět do černých čísel. Meziroční navýšení objemu tržeb zaznamenaly takřka všechny námi přepravované komodity vyjma automotive a kombinované dopravy, kde růst brzdila řada externích vlivů,“ popsal situaci předseda představenstva ČD Cargo Tomáš Tóth.

„Úspěšný rok za sebou máme také v zahraničí. Především pobočky v Rakousku a vNěmecku se aktivně zapojily nejen do realizace našich pravidelných přeprav, ale svou flexibilitou zajistily vozbu celé řady spotových obchodních případů,“ uzavřel Tóth.

(nik, čtk)