Skupina České dráhy si za loňský rok připsala zisk ve výši 3,8 miliardy korun, meziročně si polepšila o 3,4 miliardy korun. Jde o nejlepší výsledek od roku 2008, počítáno podle Mezinárodních standardů účetního výkaznictví (IFRS). Čistý zisk skupiny dosáhl téměř 3,2 miliardy korun. Po třech letech se do zisku dostal i segment osobní dopravy, kterou provozuje společnost České dráhy. Státní dopravce v loňském roce přepravil 164,4 milionu zákazníků, což je o 7,3 milionu více lidí, než v roce 2022.
Celkový zisk akciové společnosti činil v loňském roce téměř tři miliardy korun, na výsledcích celé skupiny tak má stěžejní podíl. Ke kladnému hospodářském výsledku ale přispěly podle předsedy představenstva a generálního ředitele Českých drah Michala Krapince všechny společnosti ve skupině.
Osobní doprava dosáhla loni hrubého zisku 623 milionů korun, meziročně jde to více o 751 milionů korun. Dopomohly k tomu tržby od cestujících, které byly vyšší o 1,3 miliardy korun.
České dráhy v loňském roce investovaly téměř 11 miliard korun do modernizace vozidlového parku a do nových vlaků. Do provozu poslaly více než 50 nových nebo modernizovaných vozidel – elektrické jednotky RegioPanter, motorové vozy RegioShuttle RS1 nebo lokomotivy Vectron.
V letošním roce počítají s nasazením nových motorových jednotek RegioFox a expresních vlaků ComfortJet. Zároveň je podle státního dopravce plánovaná dodávka více než stovky jednotek a lokomotiv – RegioPanterů, RegioFoxů, ComfortJetů a Vectronů. Nové soupravy letos doplní podle Krapince park Českých drah o více než 22 tisíc moderních míst v klimatizovaných vlacích.
Čistý dluh vykázala skupina České dráhy za loňský rok ve výši 65 miliard korun, České dráhy pak měly dluh ve výši 48 miliard korun.
„I když byla část investičních výdajů financována cizími zdroji a došlo k mírnému nárůstu zadlužení, podíl dluhu k provoznímu zisku EBITDA naopak výrazně klesl. To je důkaz zdraví finanční politiky naší skupiny,“ informoval Michal Krapinec.
Jedním z pilířů podnikání skupiny České dráhy je podle Krapince oblast servisu a opravárenství. V květnu letošního roku skupina plánuje zahájení výstavby hal v Chebu a následně v Havlíčkově Brodě. V oblasti servisu se rozběhla komplexní modernizace Střediska údržby Praha Jih. Investice si během několika let vyžádá zhruba pět miliard korun.
Přímá spojení do 120 měst
V roce 2024 plánují České dráhy vypravit zhruba 6583 vlaků, které za rok ujedou 119 milionů kilometrů. Ve spolupráci se zahraničními partnery nabízejí přímá spojení do více než 120 měst v Německu, Polsku, Slovensku či Maďarsku.
Růst vykázala v loňském také nákladní přeprava. ČD Cargo si připsalo zisk před zdaněním ve výši 733 milionů korun. Společnost tak meziročně zvýšila svůj zisk před zdaněním o 423 milionů korun. Podle předsedy představenstva ČD Cargo Tomáše Tótha k tomu došlo zejména díky pokračujícímu růstu výkonů v zahraničí.
„Velmi úspěšně pokračujeme v dlouhodobé strategii expanze na zahraniční trhy, na kterých výkony ČD Cargo rostou o desítky procent,“ uvedl Tóth. Dopravní výkony vzrostly u obou odštěpných závodů v Rakousku a Německu, tradičně vyšší výkony zaznamenaly dceřiné společnosti CD Cargo Poland a CD Cargo Slovakia. „Expanze do zahraničí je mimo jiné reakcí na rostoucí požadavky našich zákazníků po zajištění mezinárodních přeprav a na sílící tlak na jejich kvalitu a spolehlivost. Již více než 60 procent všech našich přeprav je mezinárodních. To znamená, že buď vychází, končí, tranzitují nebo vůbec neprocházejí Českou republikou,“ sdělil Tomáš Tóth.
ČD Cargo také podle Tótha přepravilo 59,4 milionu tun zboží, meziročně jde o pokles o 4,8 milionu tun. Méně se převezlo například fosilních paliv do elektráren a tepláren nebo kůrovcového dřeva.
„Zatímco v roce 2022 jsme přepravili 12 milionů tun energetického uhlí, loni už to bylo jen necelých osm milionů a pokles v souvislosti s dekarbonizací odvětví velmi rychle pokračuje,“ zmínil Tóth. Dodal, že struktura zboží přepravovaného po železnici se postupně začíná měnit.
„Proto se nyní vedle tradičních komodit zaměřujeme také na pozvolna se rozvíjející přepravy biomasy, tuhých alternativních paliv, odpadů a dalších produktů cirkulární ekonomiky, které by absenci přeprav energetického uhlí mohly v budoucnu částečně nahradit,“ uvedl.
(teč)
