Měsíce vyjednávání mezi stranami německé vládní semaforové koalice o rozpočtu země na rok 2025 vyústily v rozhodnutí o rekordních investicích do obnovitelné energie, průmyslové dekarbonizace, elektromobility a rychlejšího přechodu v odvětví vytápění. Oznámil to představitelé německé vlády v čele s kancléřem Olafem Scholzem.
Vyjednávání německého rozpočtu pro příští rok zkomplikoval ústavní limit pro nové půjčky, který po klíčovém rozhodnutí v loňském roce nafoukl plány financování vypracované Scholzovou vládou.
Přesto kancléř a jeho ministři hospodářství a financí uvedli, že se jim podařilo dohodnout rozpočet, který se vyhne bolestivým škrtům a zároveň nasměruje zemi k tomu, aby se vymanila ze svých současných finančních potíží. Jak? Tím, že se vydá na cestu oživeného růstu podpořenou úsilím o dosažení neutrality skleníkových plynů.
Odborní pozorovatelé vyjádřili podle serveru Clean Energy Wire okamžitě pochybnosti, zda tato optimistická interpretace odráží skutečný dopad dohody.
Strany německé vládní koalice dosáhly dohody o rozpočtu země na rok 2025 po měsících intenzivních jednání, která zkomplikovalo rozhodnutí nejvyššího soudu země z konce loňského roku, který označil miliardy eur určených na klimatické a transformační projekty za nezákonně zaúčtované.
Zástupci všech tří stran se zároveň dohodli i na upraveném rozpočtu na rok 2024. Kancléř Olaf Scholz (SPD) se spolu s ministrem hospodářství Robertem Habeckem ze Strany zelených a ministrem financí Christianem Lindnerem z pro-podnikatelských Svobodných demokratů (FDP) dohodli, že budou dodržovat takzvanou dluhovou brzdu, která omezuje nové vládní půjčky, ale také společně rozhodli o růstovém balíčku, který má poskytnout stimul ekonomice zmítané po sobě jdoucími krizemi.
Balíček je podle Clean Energy Wire navržen tak, aby využil úsilí země o dekarbonizaci jako páku pro oživení průmyslu. Bude zahrnovat širokou škálu opatření a investic do politiky v oblasti klimatu a energetiky, jako je obnovený podpůrný mechanismus pro elektromobilitu, daňové odpisy pro investice do dekarbonizace pro podniky, podpora veřejné dopravy, vytápění a budov, jakož i snížení byrokracie, uvedli členové vlády.
„Rozpočtová dohoda vytvoří bezpečnost a stabilitu v době, která je poznamenána nestabilitou a nejistotou,“ řekl Olaf Scholz.
Ruská válka na Ukrajině, změna klimatu a ekonomická transformace směrem ke klimatické neutralitě a úplný přechod energetického systému směrem k obnovitelným zdrojům a vodíku patří mezi faktory, které nejvíce přispívají k tomu, že občané pociťují nejistotu ohledně své budoucnosti, uvedla kancléřka. Zatímco populistické síly se snaží využít těchto tendencí tím, že navrhují jednoduchá řešení, zodpovědná vládní opatření by musela přinést více než to, řekl Scholz.
„Nepotřebujeme politiku buď-anebo, ale politiku založenou na ‚stejně dobře‘,“ argumentoval kancléř. To podle něj znamená, že země musí usilovat o modernizaci svého průmyslu a dostupné ceny energií nebo o investice a solidní rozpočet, dodal.
Rozhodnutí německého nejvyššího soudu v listopadu 2023 prohlásilo nedílnou součást vládního plánu financování klimatických a energetických programů za nezákonnou, čímž zasadilo Scholzově koalici velkou ránu. Dohoda však neobsahovala právní zadní vrátka, která by obešla dluhovou brzdu vyhlášením dalšího stavu nouze, což je možnost, která byla zvolena k financování národních opatření reakce na pandemii koronaviru z peněz mimo oficiální státní rozpočet, uvedl člen vlády. Scholzova vláda původně usilovala o to, aby se asi 60 miliard eur z nevyužitých prostředků z tohoto nouzového rozpočtu přesunulo do takzvaného Klimatického a transformačního fondu (CTF), který byl rozložen do několika let – což je přístup, který podle ústavního soudu porušuje podmínky opatření záchranné brzdy. Vláda by místo toho musela začlenit dlouhodobé transformační projekty do pravidelného rozpočtového plánování, rozhodli soudci na konci roku 2023, což by ji postavilo před obtížná rozhodnutí, jak tuto mezeru překlenout.
Zatímco Scholz po vynesení rozsudku řekl, že vláda bude pokračovat ve svých plánech zelené transformace navzdory rozpočtové krizi, nedávno také obhajoval plánovaná úsporná opatření, před kterými výzkumné ústavy, průmyslová sdružení a ekologické skupiny varovaly, že zasáhnou energetickou transformaci země. Před přelomem roku jeho vláda snížila zvláštní klimatický fond o 45 miliard eur do roku 2027, aby rozpočet vyhověl ústavně zakotveným limitům pro půjčky.
Ministr financí: Každý kámen v rozpočtu byl obrácen vzhůru nohama
Olaf Scholz uvedl, že dohoda, které lídři stran dosáhli v uplynulém týdnu, bude nyní dále projednávána v parlamentu, než ministerstvo financí přijme oficiální rozpočet, který je naplánován na 17. července. Kancléř podotkl, že dohoda bude znamenat rekordní investice do klíčových klimatických a energetických oblastí, jako jsou instalace obnovitelných zdrojů energie, dekarbonizace průmyslu nebo efektivní modernizace budov.
Nové půjčky by byly povoleny zejména pro financování obnovitelných zdrojů prostřednictvím zákona o obnovitelných zdrojích energie a pro transfery sociálního zabezpečení. „V mezích dluhové brzdy,“ dodal.
Kancléř zdůraznil, že zdlouhavá jednání umožnila každé straně v koalici získat zastoupení svých příslušných pozic a v konečném důsledku posílí jeho koalici, a to i s ohledem na parlamentní volby v roce 2025.
„Německo musí být v této době kotvou stability v Evropě a nesmíme se zabývat jen sami sebou,“ prohlásil Scholz.
Ministr financí Christian Lindner uvedl, že solidní rozpočet zůstává základním kamenem stability země, a souhlasil se Scholzem, že jednání, při nichž byl „každý kámen v rozpočtu obrácen vzhůru nohama“, pomohla posílit vnitřní soudržnost koalice. Podle něj dohoda signalizovala vstup Německa do ekonomického obratu a umožnila vládě splnit očekávání občanů, že stát bude plnit své povinnosti, v neposlední řadě pokud jde o naléhavě potřebná opatření v oblasti klimatu a energetické transformace.
Šéf FDP uvedl, že dohoda o upraveném rozpočtu na rok 2024 zahrnuje celkové výdaje ve výši 489 miliard eur a investice v hodnotě 52 miliard eur, zatímco půjčky budou činit 50 miliard eur. Pro rok 2025 by celkový objem rozpočtu činil 481 miliard eur, investice by činily 57 miliard eur a nové půjčky 44 miliard eur.
Ministr financí vysvětlil, že kromě peněz, které jsou již vyčleněny na investice v rozpočtu na rok 2025, by účelové financování CTF přineslo dalších 34 miliard eur, zatímco jiné zdroje financování mimo řádný rozpočet by zvýšily celkovou částku dostupnou pro investice na přibližně 100 miliard eur.
„Zvýšení výdajů zaúčtovaných jako investice by jasně ukázalo, že toto není úsporný rozpočet,“ řekl Lindner, i když se ministerstvo financí muselo vypořádat s nižšími daňovými příjmy, vyššími výdaji způsobenými nízkým růstem, jako jsou transfery sociálního zabezpečení, a dopady plynoucími z energetických trhů, například kvůli nižším cenám energií, které prorazily díru ve financování obnovitelných zdrojů.
Vláda očekává, že opatření brzy opět přispějí ke stabilizaci státních příjmů. „Jsem přesvědčen, že příští rok nebudeme muset rozpočet měnit, dodal Christian Lindner.
Ministr hospodářství Robert Habeck uvedl, že dohodnuté investice by měly v roce 2025 vést ke zvýšení růstu o 0,5 procentního bodu, což se rovná zhruba 26 miliardám eur. Duch, který podle něj směřoval jednání, byl „trojicí aspektů: ekonomiky, klimatu a klimatu. Habeck doplnil, že dohoda nezahrnuje žádné podstatné škrty na podporu dekarbonizace teplárenského sektoru, i když vláda bude muset zajistit, aby to bylo pokryto odpovídajícími vyššími příjmy.
Nevládní organizace: Finanční slátanina nenahradí skutečnou reformu
Robert Habeck také řekl, že vláda souhlasila se snížením poplatků za rozvodnou síť a s nalezením způsobu, jak je dlouhodobě udržet stabilnější. To by zahrnovalo možnost rozložit splácení investic do několika desetiletí, což by lépe odráželo skutečnost, že investice do sítě by se vyplatily po dobu 30 nebo 40 let.
Habeck uvedl, že přechod ve financování obnovitelných zdrojů energie ze systému založeného na přirážce pro zákazníky elektřiny k systému, kde operátoři dostávají zaručenou odměnu přímo z rozpočtu, znamenal jedno z největších opatření na snížení nákladů za poslední roky. Snížila průměrný účet o 6,5 centu za kilowatthodinu a snížila celkové náklady pro zákazníky o 20 miliard eur.
Dodal, že nový mechanismus odpisů pro společnosti by přinesl nový tlak na zavedení elektrických vozidel, na který německý automobilový průmysl netrpělivě čeká. Zdrženlivý vnitrostátní výklad právních předpisů EU o dodavatelských řetězcích by zároveň poskytl společnostem další prostor pro překonání současných obtíží. Habeck připomněl roli, kterou v posledních měsících hrála jednání o rozpočtu v německé politice, a zdůraznil, že „rozpočet není středem světa“, a poukázal na četné mezinárodní krize a zejména politický vývoj ve spojeneckých zemích, jako je Francie nebo Spojené státy. „Evropa se bude muset stát nezávislejší,“ zdůraznil ministr.
První reakce na dohodu o rozpočtu vykreslovaly méně optimistický obrázek, pokud jde o dopad dohody o financování na vládní výdaje v klíčových oblastech. Moritz Schularick, prezident Institutu pro světovou ekonomiku (Ifw), podle Clean Energy Wire řekl, že dohoda o rozpočtu se ukázala být kompromisem, který „neodpovídá nejnaléhavějším výzvám, kterým země a Evropa čelí.
Martin Kaiser, šéf německé nevládní organizace Greenpeace, konstatoval, že dohoda nenabízí žádné skutečné odpovědi na to, jak se vypořádat s velkými problémy budoucnosti. „Namísto finanční slátaniny potřebujeme nezbytný manévrovací prostor, například reformou dluhové brzdy, abychom vytvořili bezpečnou, ekologickou a stabilní ekonomickou budoucnost,“ argumentoval Kaiser.
Energetické sdružení BDEW však dohodu o rozpočtu uvítalo. Šéfka lobbistické skupiny Kerstin Andreae uvedla, že mezi důležité prvky patří zaměření na bezpečnost a plánování bezpečnosti potřebných investic, a to i v energetickém průmyslu.
„Energetický průmysl je připraven investovat velké sumy peněz, mimo jiné do rozšíření obnovitelných zdrojů energie, rozšíření a přeměny síťových infrastruktur, rozšíření domácí vodíkové ekonomiky a dekarbonizace vytápění a dopravy,“ uvedla.
Asociace průmyslu obnovitelných zdrojů energie BEE doplnila, že dohoda o rozpočtu ukázala, že vláda „vyjadřuje svůj jasný záměr dále posilovat význam obnovitelných zdrojů pro bezpečnost energie a dodávek a pro plnění klimatických cílů“.
(nik)
