Ceny energií klesají a projevuje se to ve výsledcích velkých energetických skupin. Energetický a průmyslový holding (EPH) v prvním pololetí vykázal čistý zisk bez menšinových podílů 547 milionů eur (13,7 miliardy korun), což je v meziročním srovnání o 69,3 procenta méně. Hlavní podíl na tom měl propad ziskovosti uhelných a plynových elektráren. Vyplývá to z pololetních výsledků zveřejněných na webu EPH.
Tržby skupiny EPH, kterou ovládají miliardáři Daniel Křetínský a Patrik Tkáč, meziročně klesly o 27,5 procenta na 9,885 miliardy eur (248 miliard korun). Provozní zisk před odpisy (EBITDA) byl o 23 procent nižší, dosáhl hodnoty 1,44 miliardy eur. Celá skupina EPH vykazovala ke konci června hrubé zadlužení ve výši téměř 8 miliard eur (200 miliard korun), současně však má na účtech volné peníze v objemu skoro 3,8 miliardy eur.
Podnikání EPH stojí na dvou nohách, kterými jsou EP Infrastructure (přeprava plynu, rozvodné sítě, skladování plynu, teplárny) a EP Power Europe se zaměřením na výrobu elektřiny z fosilních i obnovitelných zdrojů. EP Infrastructure zveřejnila své pololetní výsledky na začátku září a tady problém nebyl. Její ziskovost meziročně o 40 procent vzrostla, a to hlavně díky oživení zájmu o využití tranzitních plynovodů na Slovensku.
Spalování uhlí už tolik nevynáší
Propad ziskovosti postihl druhou část, tedy EP Power Europe. Ta se pod tlakem vysokých cen emisních povolenek a snižujících se cen elektřiny na velkoobchodním trhu rozhodla urychlit proces dekarbonizace. Většinu svých uhelných elektráren chce odstavit do roku 2025 a zbývající do roku 2029. Například německou černouhelnou elektrárnu Mehrum trvale vyřadila z provozu v letošním březnu, o rok později má skonči také francouzský zdroj Emile Huchet 6.
Jako náhradu EPH staví nové paroplynové elektrárny. Letos uvede do provozu dva bloky elektrárny Kilroot (celkem 700 MW), která se nachází poblíž Belfastu v Severním Irsku. V pokročilé fázi výstavby jsou také nové paroplynové elektrárny Tavazzano a Ostiglia v Itálii a 35megawattové bateriové úložiště ve Francii.
Odchod od uhlí se týká také tepláren, které EPH vlastní v České republice. Elektrárny Opatovice, United Energy a Plzeňská teplárenská mají do konce desetiletí přestat spalovat uhlí, jeho roli převezme zemní plyn, biomasa a komunální odpad. EPH chce do ekologizace českých tepláren investovat zhruba 1,3 miliardy eur (32,5 miliardy korun), z toho nejméně polovinu mají uhradit dotace z Modernizačního fondu. EPIF se uchází také o provozní podporu nových teplárenských zdrojů, kterou v červnu vypsalo ministerstvo průmyslu a obchodu.
Posílení ve Slovenských elektrárnách
Na rozdíl od loňského roku se zatím letos neodehrála žádná velká akvizice elektráren či jiných energetických aktiv. Jedna taková transakce by mohla nastat už v příštím roce. Podle dříve uzavřené smlouvy s italským koncernem Enel má EPH získat jeho zbývající podíl ve Slovenských elektrárnách, a to po spuštění čtvrtého bloku jaderné elektrárny Mochovce. Hodnota příslušné opce ke konci června dosahovala 1,61 miliardy eur.
Aktivity EPH jsou dnes rozkročeny do mnoha evropských zemí, vedle výroby a prodeje elektřiny a tepla zahrnují distribuci energií, provozování plynových zásobníků, logistiku a trading. Největší podíl na loňských tržbách měly aktivity na britském trhu (2,314 miliardy eur), následuje Slovensko (1,048 mld. eur), Německo (1,042 mld. eur), Itálie (908 mil.), Nizozemsko (760 mil.), Česko (587 mil.), Irsko (541 mil.) a Francie (524 mil. eur).
Majoritním vlastníkem EPH je s 56procentním podílem EP Corporate Group ovládaný Danielem Křetínským. Zbývajících 44 procent drží J&T Energy Holding, za kterým stojí Patrik Tkáč a další investoři ze slovenské investiční skupiny J&T. Díky vysokým ziskům a dividendám, které EPH vyplácí, se Křetínský stal podle žebříčků týdeníku Euro i deníku E15 nejbohatším Čechem, když předstihl dosud vedoucí Renátu Kellnerovou.
David Tramba
