Moravskoslezský kraj podporuje Lékařskou fakultu Ostravské univerzity dotacemi na navýšení počtu studentů přijatých do prvního ročníku nad rámec plateb státu za přijaté studenty. Začínajícím lékařům také poskytuje po dobu studia stipendia. I pro příští rok počítá hejtman Josef Bělica (ANO) s programem pro ordinace praktiků, pediatrů a zubařů, aby zajistil zdravotní péči na celém území kraje. Řekl to v rozhovoru o krajském zdravotnictví.
Jaká je dostupnost zdravotní péče v Moravskoslezském kraji? Ostrava má špičkové nemocnice v čele s Fakultní nemocnicí Ostrava. Ale jak je na tom zdravotní péče v odlehlých regionech?
S nedostatkem lékařů vybraných odborností se potýkají všechny okresy Moravskoslezského kraje. Situace je horší v hůře dostupných částech regionu, protože trend poslední doby, kdy se zdravotní péče koncentruje do větších měst, je bohužel patrný i v Moravskoslezském kraji. Máme prioritní zájem na tom, aby byla v kraji budována hustá síť poskytovatelů zdravotních služeb, zejména pak primární péče, s cílem zabezpečit kvalitní a dostupnou zdravotní péči občanům jednotlivých regionů. S ohledem na nedostatek lékařů a dalšího zdravotnického personálu je to ale dlouhodobý a velmi nesnadný úkol, který v prvé řadě vyžaduje celou řadu systémových opatření na centrální úrovni. Ať už se tato opatření týkají vzdělávání lékařů, či nastavení jejich kompetencí v rámci výkonu jejich lékařské praxe.
Ze zákona o veřejném zdravotním pojištění jsou to zdravotní pojišťovny, které jsou povinny zajistit svým pojištěncům poskytování hrazených služeb, včetně jejich místní a časové dostupnosti. Moravskoslezský kraj dlouhodobě podporuje rozvoj zdravotních služeb v regionu a začínající lékaře v období studia formou stipendií. Od roku 2018 poskytuje také dotaci Ostravské univerzitě na navýšení počtu studentů přijatých do 1. ročníku lékařské fakultu nad rámec příspěvku od státu.
Poskytuje kraj dotace na vznik nových ordinací či jejich vybavení? Jak se vyvíjí programy a podpora lékařů v odlehlých oblastech?
Moravskoslezský kraj má několik let po sobě zaveden dotační program na podporu primární péče. Zároveň podporuje vznik nových ordinací v odlehlých oblastech regionu formou individuálních dotací. Spolupracuje na tom s jednotlivými obcemi.
Vidíte jako jedno z řešení i větší zapojení ukrajinských zdravotníků do péče?
Samozřejmě musíme trvat na prokazatelném lékařském vzdělání, které musí mít stejný standard, jako to naše. Za této podmínky ano. A nejen ukrajinských, ale obecně zahraničních zdravotníků, kteří prokáží adekvátní vzdělání, odpovídající legislativním podmínkám České republiky.
Jak to vypadá s lékárnami? Má váš kraj programy i na podporu dostupnosti tohoto druhu zdravotní péče?
Síť nemocničních i soukromých lékáren je v Moravskoslezském kraji dostatečná. Programy na zvýšení dostupnosti této péče proto nejsou nutné. Navíc Moravskoslezský kraj drží pohotovostní službu ve svých lékárnách o víkendech a státních svátcích, kdy jsou soukromé lékárny zavřeny.
Jak vnímáte návrh Jihočeského zastupitelstva na zavedení takzvaného sdíleného vedoucího lékárníka? Věříte, že by to pomohlo zlepšení dostupnosti lékárenské péče?
Zastupitelstvo Jihočeského kraje využilo své zákonodárné iniciativy a navrhlo úpravu zákona o léčivech. Jejím jádrem má být zavedení možnosti, aby více lékáren mohlo sdílet vedoucího lékárníka. Zastupitelé věří, že by to umožnilo efektivnější využití farmaceutů a zlepšilo dostupnost lékárenské péče i v méně osídlených oblastech.
Obecně se lze přiklonit k názoru České lékárnické komory v tom, že řešení nedostupnosti jakékoli péče by nemělo spočívat v rozvolňování podmínek a požadavků na kvalitu poskytování takové péče, a v tomto případě i vedení lékárny, ale spíše v systémových změnách s dlouhodobou perspektivou. Zkušenost se sdílenými místy managementu nemocnic v Moravskoslezském kraji se v minulosti neosvědčila.
Jak daleko jsou krajské nemocnice s rámcovými dohodami s VZP na dalších pět let? Bude se měnit struktura poskytované zdravotní péče krajskými nemocnicemi?
Aktuálně jsme ve fázi dojednávání podoby struktury poskytované péče v dalších letech. Trend je omezení počtu akutních lůžek a rozšíření takzvané jednodenní péče. Jednou z našich priorit je totiž v různých oborech posílit výkony v šetrnějším jednodenním režimu tak, aby se do 24 hodin mohli pacienti vrátit na rekonvalescenci do domácího prostředí. Zároveň pečlivě zvažujeme kde a v jakých oborech posílíme jednodenní péči, aby akutní lůžková péče byla stále dostupná.
Jak podporuje kraj modernizaci a investice v krajských nemocnicích?
V minulých dvou letech hejtmanství financovalo rozvoj zubní péče na území regionu více než 50 miliony korun. Stomatologie samozřejmě není jediným oborem, který Moravskoslezský kraj intenzivně podporuje. Průběžně přispíváme krajským nemocnicím na obnovu či rozšíření přístrojové techniky napříč obory. Letos půjde do této oblasti z krajského rozpočtu přes 100 milionů korun. Celkově na investice do krajem zřizovaných zdravotnických zařízení putovalo z krajských peněz v roce 2021 264 milionů, v roce 2022 417 milionů korun a v roce 2023 615 milionů. Ke konci letošního července bylo zatím čerpáno 368 milionů korun.
Zároveň chystáme projekty spolufinancované z evropských fondů, například rekonstrukce a rozvoj urgentních příjmů. V minulosti jsme realizovali projekty z programu REACT-EU v hodnotě téměř jedna miliarda korun. V rámci projektů financovaných z rozpočtu kraje chystáme další zdokonalení stavebně-technického zázemí krajských zdravotnických zařízení a zajištění jejich špičkového přístrojového vybavení. Zároveň chystáme projekty spolufinancované z fondů Evropské unie.
Od srpna je v platnosti novelizovaný zákoník práce, který nově upravuje systém ohodnocování lékařů za přesčasovou práci. Co to znamená pro chod a rozpočty krajských nemocnic?
Velkou černou díru. Realita je taková, že státní peníze nepokrývají ani polovinu celkových nákladů, které si toto plošné navýšení vyžádá. Přitom vláda přislíbila plné financování od státu. Navíc i tato část celkových nákladů je garantována memorandem ministerstva zdravotnictví, VZP a zástupců odborů jenom na letošní rok a nikdo neví, co bude v následujících letech. Jisté ale je, že o to, co bylo v letošním roce na platech lékařů navýšeno, zdravotníci už nepřijdou.
Kraje mají v kompetenci lékařskou záchrannou službu. Jak jste spokojeni se systémem jejího financování? Je nastaveno správně?
Financování není nastaveno správně, spokojení nejsme. Zdravotní pojišťovny se podílejí na financování zdravotnické záchranné služby zhruba ze třetiny, zbytek musí dokrývat kraj jakožto zřizovatel. A to oproti téměř 100procentnímu financování nemocničních zařízení nebo poskytovatelů primární péče. Přitom systém primární péče je v Česku dlouhodobě v rozkladu, ubývá lékařů, a zdravotnická záchranná služba jejich činnost čím dál tím více supluje, když vyjíždí k pacientům, kteří by primárně měli využívat svého praktického lékaře, ale nemohou, protože ho nemají.
Jak vidíte v kraji nová pravidla pro pohotovosti? Co očekáváte od návrhu ministerstva zdravotnictví?
Stávající systém zajištění lékařské pohotovostní služby (LPS) prostřednictvím kraje je neudržitelný. V minulosti se jasně ukázalo, že zákonná ustanovení o povinnosti podílet se na výzvu kraje na zajištění lékařské pohotovostní služby v praxi nefungují. Moravskoslezský kraj nad rámec hrazených služeb lékařské pohotovostní službyze strany pojišťoven vynakládá nemalé prostředky na odměny lékařů sloužících na pohotovosti a opakovaně vypisuje veřejné zakázky na zajištění pohotovostních služeb pro krajské město Ostravu. Návrh, aby v budoucnu personální pokrytí LPS zajištovaly zdravotní pojišťovny, vítáme. Je ale potřeba ještě dořešit několik zásadních věcí, aby to v praxi skutečně fungovalo, jak například síť LPS, tak motivace lékařů. Jsme připraveni se na tom podílet, zajistit věcně-technické vybavení ordinací.
Jaké zdravotnické školy v kraji fungují?
Kraj zřizuje několik středních zdravotnických škol a vyšších odborných škol. Dále jsou v kraji také soukromé školy tohoto zaměření. Praxe studentů probíhají v našich krajských nemocnicích absolutně bez problémů, naopak studenti jsou vítáni. Zároveň máme stipendijní program zaměřený na studenty středních zdravotnických škol a VOŠ, u kterého aktuálně připravujeme jeho rozšíření a zatraktivnění.
Podporuje kraj vzdělávání lékařů i jinak?
I díky Moravskoslezskému kraji byla v Ostravě zahájena výuka v oboru zubní lékařství. Na vytvoření zázemí pro studenty kraj přispěl 14 milionů korun a bude každoročně přispívat přes tři miliony na provoz katedry zubního lékařství. Svou pozornost zaměřuje kraj i na vzdělávání zdravotních sester, kterým nabízí stipendia. Začínající praktické lékaře podporujeme i dotačními programy na podporu vzdělávání. Na letošní rok byl vyhlášen Dotační program na podporu primární péče.
Cílem je podpořit vznik a vybudování nových ordinací všeobecných praktických lékařů, praktických lékařů pro děti a dorost a zubních lékařů a zlepšení dostupnosti primární péče obyvatelům Moravskoslezského kraje. Chceme je tak udržet na kde je dostupnost péče omezena. S obdobným programem se počítá i pro příští rok. Nově vznikajícím ordinacím primární péče Moravskoslezský kraj poskytuje také individuální dotace.
Blíží se krajské volby. Co se vám v uplynulém období povedlo a co nepovedlo? Co byste chtěl prosadit, pokud byste znovu ve volbách získal mandát?
Věřím, že lidé úspěchy krajské vlády vidí. Ať už se jedná o přístrojové vybavení nemocnic, zlepšování dopravní obslužnosti, podpora krajského školství a rozvoj bezpečnosti. Co se budoucnosti týče, v našem kraji žiju celý život, s manželkou tu vychovávám tři děti. Proto vím, že zaměřit se na jednu věc nestačí. V sociální oblasti se zasadím o stavbu nových domovů pro seniory, v oblasti zdravotnictví na lepší dostupnost zubní péče a na zkracování čekacích lhůt na specializovaná vyšetření.
V oblasti školství je potřeba ještě více podpořit řemeslné obory, proto prohloubíme spolupráci středních škol a konkrétních podniků. Záměrně mluvím v množném čísle, protože vedení kraje není jen o hejtmanovi, je to o kvalitním týmu odborníků a kompetentních lidí, kteří dělají maximum, aby se u nás žilo co nejlépe.
(teč, fk)
Článek původně vyšel na zpravodajském portálu Zdravotnický deník, který stejně jako Ekonomický deník patří pod vydavatelství Media Network s.r.o.
