Státem kontrolovaný jaderný gigant EDF podal žalobu na francouzskou vládu o více než 8,0 miliard eur (8,2 miliard USD) ušlého zisku v důsledku nařízení prodávat v letošním roce více jaderné elektřiny za nižší než tržní ceny. Upozornil na to portál World Nuclear News.

Oč jde?

EDF je jednou z největších energetických společností v Evropě. Je také centrem francouzské jaderné strategie, na kterou vláda spoléhá, že zmírní dopady prudkého růstu cen energií, který ještě zhoršila válka na Ukrajině.

Vláda přichází s plánem na úplné zestátnění EDF téměř 20 let poté, co byla firma s velkou slávou uvedena na burzu.

V rámci takzvaného regulovaného přístupu k historické jaderné elektřině (Accès Régulé à l’Electricité Nucléaire Historique, ARENH), který byl zřízen na podporu hospodářské soutěže, mohou konkurenční dodavatelé energie nakupovat elektřinu vyrobenou v jaderných elektrárnách společnosti EDF nacházejících se ve Francii, které byly uvedeny do provozu před 8. prosincem 2010.

Mohlo by vás zajímat

„V rámci těchto smluv mohou dodavatelé v období od července 2011 do prosince 2025 nakoupit až 100 TWh, tedy přibližně 25 procent roční výroby jaderné energie společnosti EDF, za pevnou cenu 42 EUR (47 USD) za MWh. Společnost EDF provozuje ve Francii 57 reaktorů o celkové kapacitě 62,3 GWe, které dohromady zajišťují přibližně 75 procent elektřiny v zemi,“ uvedl portál World Nuclear News.

V lednu se francouzská vláda – ve snaze omezit růst účtů za energii – rozhodla zvýšit množství elektřiny, která se musí prodávat za nižší než tržní ceny v rámci systému ARENH. Pro rok 2022 vyhlásila dodatečný příděl 20 TWh elektřiny, která se má prodávat za regulovanou cenu.

Rovněž oznámila odložení části zvýšení tarifů na rok 2022 na období 12 měsíců počínaje 1. únorem 2023.

V té době společnost EDF uvedla, že „zváží vhodná opatření k posílení své bilanční struktury a veškerá opatření na ochranu svých zájmů“.

V březnu vláda vydala nařízení a příkazy, v nichž definovala konkrétní podmínky pro přidělení dodatečného objemu elektřiny, který může být přidělen v roce 2022, a stanovila cenu, za kterou bude prodávána, ve výši 46,20 EUR za MWh.

„Na základě hloubkové právní analýzy a s ohledem na ztráty vzniklé v důsledku dekretu a příkazů ze dne 11., 12. a 25. března 2022 podala dnes společnost EDF u Conseil d’Etat (nejvyšší správní soud Francie) žalobu a zároveň žádost o odškodnění, jejíž výše se k dnešnímu dni odhaduje na 8,34 miliardy EUR, u francouzského státu,“ oznámila nyní společnost.

Pro společnost EDF to byl obtížný rok, kdy se snížila její jaderná výroba v důsledku objevení „neočekávané koroze pod napětím“, což vedlo k nutnosti provést kontroly ve velké části francouzské flotily.

Náklady na nižší než očekávanou výrobu jaderné energie odhadla EDF na 11 miliard eur (11,2 miliardy USD) a v únoru zahájila emisi práv v hodnotě 2,5 miliardy eur, aby pomohla svým financím v důsledku kombinovaného zásahu z nižší výroby a nákladů na opatření, která jí uložil prezident Emmanuel Macron s cílem omezit účty za energii.

Už jsme zmínili plán na úplné zestátnění EDF, francouzský stát chce navýšit svůj podíl v EDF z 84 na 100 procent.

Francouzská vláda nabídla v půlce července za odkup zbývajícího 16procentního podílu v energetické společnosti EDF 12 eur za akcii. Odkup celého podílu by tak vládu vyšel podle agentury ČTK na 9,7 miliardy eur (237,7 miliardy korun).

Nabídku na odkup akcií předloží vláda burzovnímu regulátorovi do začátku září. Ministerstvo financí dodalo, že následně počítá se stažením akcií z burzy. Majitelům konvertibilních dluhopisů pak stát nabídl 15,64 eura za každý jejich dluhopis.

Agentura Reuters už dříve s odvoláním na informované zdroje uvedla, že francouzská vláda si přeje, aby se odkup uskutečnil v říjnu nebo v listopadu. Musí proto postupovat rychle, protože po podání žádosti a oznámení ceny se musí k odkupu vyjádřit i sama EDF a nezávislý odborník, který přezkoumá nabídnutou cenu. Vzhledem k dovoleným to bude nějakou dobu trvat. Podle zdrojů nebude plánované zestátnění vyžadovat souhlas Evropské komise (EK).

„EDF je silně zadlužená, bojuje s výpadky svých stárnoucích jaderných elektráren, zatímco stavba nových reaktorů má zpoždění a prodražuje se. Nese také hlavní tíhu vládních opatření, která mají chránit domácnosti před rostoucími náklady na energie,“ uvedla dále ČTK.

Firma také nyní hledá nového ředitele. Současný ředitel, 67letý Jean-Bernard Lévy, stojí v čele firmy od roku 2014 a skončit má do března příštího roku. Úkolem nového šéfa bude reorganizace a modernizace firmy a výstavba nových jaderných reaktorů.

(hrb)